Meteorologická měření v Jeseníkách mají poměrně dlouhou a problematickou historii. Naše druhé nejvyšší hory vždy přitahovaly pozornost meteorologů, ale měření zde nebyla snadná. Jako první probíhala měření nepravidelně na nově otevíraných horských chatách.... Více >>

Díky za článek nejsou tam na pozorování ideální podmínky a snad se jednou profesionální stanice vrátí na Praděd, tam patří... škoda toho vysílače, ale holt v minulém režimu se musely vrcholy hor zastavět vysílači, aby měli občasné zaručené informace.. některé naštěstí odolaly. A pak se staly symboly, třeba jako Lysá hora v Beskydech. Praděd ale mrzí hodně, tam měla být spíše prof. stanice než vysílač.. já mám k těmto stavbám negativní postoj, televizi nemám a rádio také neposlouchám...

kapr84
Souhlas, ten Praděd mrzí hodně, chápu, že vysílač má velký vliv na měření větru a nejspíš by tam mohl být nějaký problém i se srážkami, ale minimálně automatickou stanici na měření teploty by tam vrátit mohli.

In-počasí
Opravdu krásně zpracovaný článek. Ten Praděd taky nechápu, ani ty ceny tam... je z toho extrémní turistická atrakce Ta meteostanice by se tam hodila, ale vím, co udělají stavby s větrem.
A možnost umístění stanice na zmíněny Keprník je asi nesmysl. Obsluha se tam bez chaty a lanovky snadno nedostane, navíc by to kazilo ten výhled v NPR. Jen mě napadlo, že je to výš...

Ještě taková drobnost, čtu si zpravodaje ČHMÚ pobočky Ostrava za měsíc červen a zaujalo mě toto: Průměrně nejchladněji bylo v červnu na stanici Vysoká hole
(10,5 °C), pokud byla vybudovaná nová stanice na Vysoké Holi, tak to bude jedna z nejvýše položených stanic v ČR, ale nikde jsem o ni až do teď neslyšel.

Danda.1902
Keprník je ještě navíc v přírodní rezervaci. Spíše by se opravdu mohla obnovit stanice na tom Pradědu. Zrušení tam byla škoda - měla se předělat na automatickou. Obzvláště, když měla historii měření. Alespoň, že je to měření nově pár let na Švýcárně, ačkoliv by mohlo být také plně automatizované - nyní se k těm datům dostává až se zpožděním několika dnů zpětně. Ale při povodních se ukázalo, že stanice tam dokážou zaznamenávat význačné hodnoty. A také dobře reprezentuje sníh na hřebenech Jeseníků. Šerák přeci jen je o 100 metrů níže než hřeben.

ota
Něco o tom je zde: https://www.chmi.cz/files/portal/docs/reditel/SIS/...

Hotel Praděd vysílač provozuje na Pradědu amatérskou automatizovanou stanici typu DAVIS, ze které nepravidelně získáváme meteorologická data. Bohužel stanice se potýká s častými
výpadky a data jsou tak pro ČHMÚ standardně provozně nepoužitelná.

Ve vrcholové partii Jeseníků provozuje Masarykova univerzita stanici Vysoká hole (1 464 m n. m.), která byla uvedena do provozu 7. října 2017. Stanice byla umístěna na vrcholu Vysoké hole nad horní hranicí lesa a je obklopená alpinským bezlesím a dříve i malou plantáží kleče. Jedním z účelů stanice bylo získání relevantních mikroklimatických dat reprezentujících oblast alpinských holí v rámci výzkumného projektu. Stanice měří průměrnou, maximální a minimální teplotu vzduchu (°C) ve výšce 2 metry nad zemí v 10minutových intervalech pomocí senzoru EMS33R (EMS Brno, CZ) (Dolák et al. 2024). V současné době jednáme s provozovateli stanice o přebírání meteorologických dat pro provozní využití v ČHMÚ.

Další měření na hřebeni Jeseníků, konkrétně v lokalitě mezi vrcholy Pecný (1 330 m n. m.) a Vysoká hole (1 464 m n. m.), zahájil v roce 2024 v rámci řešení projektu zaměřeného na hodnocení dopadů klimatické změny na místní přírodu Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví (VÚKOZ). Meteostanice od českého startupu Agdata Smart jsou nainstalovány na třech místech hlavního hřebene a získaná data slouží k vyhodnocení dopadů klimatické změny na místní přírodu. Data budou sloužit kromě výzkumu také veřejnosti a turistům a jsou přístupná online (VÚKOZ 2024).

Na tom Pradědu ale opravdu skoro nefunguje nikdy. I dnes má výpadek https://www.hotelpradedvysilac.cz/aktualni-pocasi

Ještě jsme informace o nich doplnili do článku.

On ten vysílač Praděd nebyl příčinou zániku stanice, meteostanice tam fungovala i 23 let po zprovoznění toho vysílače.
Ani doufám není problém že ta budova je na moravskoslezské straně a meteostanice asi 20 m od vysílače na olomoucké straně.
Spíš že se majitel vysílače nedohodl s CHMÚ na provozu, nebo ubytování meteorologů.
Ale dobrá zpráva je že protější Vysoká hole 1464 m je jen o 28 m nižší než Praděd a má tam už nějakou automatickou staničku.
Ale data nejsou zatím dostupná..

Karel83
Asi se těch faktorů sešlo více, ale primární byl ten, že tam opravdu měření nebylo úplně vhodné - i na sluneční svit ten vysílač musí nutně stínit. Takže ten nenaměříte. Na měření sněhu takový vrchol také není ideální (obzvláště vyfoukaná západní část). A vítr to ze strany toho vysílače také musí stínit. Vždyť je to obří stavba. Stanici by tam šlo provozovat, ale nikoliv synoptickou. A tak se našlo jiné místo. Jen se ta na Pradědu mohla změnit na automatickou. Celkově je ale škoda, že na Pradědu vůbec taková obří stavba vznikla. Dnes už tak moc potřebná není a určitě by stačila mnohem menší.

Před umístěním meteostanice na Šerák se instalovala na vrch Dlouhé stráně 1354 m n.m. (kde leží přečerpávací elektrárna), ale po poměrně krátké době jí zničil úder blesku a až poté se rozhodlo, že se umístí na Šerák.

Zdroj této informace neuvedu, jelikož jsem ten článek na Infometu četl již před delší dobou a nepodařilo se mi ho zpětně najít, ale vzpomněl jsem si na to.

Ten vrch Dlouhé stráně dává smysl, protože leží vzdušnou čarou od Pradědu velmi blízko, jen naproti přes údolí, navíc je to tam už beztak ovlivněné člověkem (stavba), tudíž stanice by tam nějak dávala smysl a pasovala a samotný vrchol je taktéž poměrně vysoký a vyšší, než Šerák.

Ale vzhledem k tomu, že jí zničil úder blesku, tak se od toho opustilo a stanice se vybudovala na Šeráku.

Je pravda, že Jeseníky nepatří k horám s nejvyšší výškou sněhu, na druhou stranu ta SV poloha (blízkost kontinentálnímu klimatu) a vysoká nadmořská výška znamenají obecně nižší teploty, než například na Šumavě (méně četné oblevy) a myslím, že zimy jsou tam velice slušné.

AuraPočasí
tady je ten článek o stanici na Dlouhých stráních (z roku 2017)

Jako náhrada za zrušenou profesionální meteorologickou stanici na Pradědu (15. 9. 1997) a zatím nerealizovanou výstavbu nové stanice na Šeráku byla vybudována automatická stanice na horní nádrži přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé Stráně (1350 m n. m.). Tato stanice byla uvedena do provozu 9. října 1998 a byla zcela bez obsluhy. Již od počátku provázely tuto stanici značné komplikace, zejména v zimním období, kdy vlivem námrazy často docházelo ke zlomení misek anemometru. V květnu 2003 došlo vlivem rozsáhlých škod na elektronice a čidlech po zásahu bleskem k ukončení provozu stanice. Potvrdilo se tak, že nemá smysl provozovat bezobslužnou automatizovanou meteorologickou stanici v extrémních vrcholových partiích hor.

http://www.infomet.cz/index.php?id=read&idd=15...

spurdo
Dnes už je přeci jen o něco jednodušší udržovat i tyto vysokohorské stanice. Nicméně umístění u té nádrže je velmi problematické - ani v zimě myslím zcela nezamrzají, takže se v okolí tvoří nadměrné množství námrazy (ta nádrž tam dává vlhkost) a to myslím pravidelně vedlo k poničení těch přístrojů. To bylo špatné místo k měření.

In-počasí
Co se týče SYNOP stanic v ČR, tak nejvýše položenou je 11653 Snezka 1602 m a na druhém místě 11730 Serak 1328 m, na třetím místě (a nejvýchodnější SYNOP stanice) pak 11787 Lysa Hora 1322 m. Sněžka Česká je ale automatizovaná, nevhodně umístěná a s hodně výpadky. Proto je nejvyšší prosfsionální-SYNOP stanicí Českou právě ten 11730 Serak. Ale samozřejmě na Sněžce má velmi dobrou stanici také Polsko, konkrétně 12510 Sniezka (Polsko, 1604 m). Je to na střeše té budovy, takže nadmořská výška možná o trochu více. A umístění Polské Sněžky tlumí maxima při slabším větru. Nicméně Polská Sněžka je z 24-hod obsluhou. To moc stanic v ČR není.

V Polsku je 12510 Sniezka druhou nejvyšší SYNOP stanicí, na prvním místě je v Tatrách 12650 Kasprowy Wierch (Polsko, 1991 m), na Slovensku 11930 Lomnicky Stit (Slovensko, 2635 m), v Rakousku 11318 Brunnenkogel (Rakousko, 3437 m) a v Německu 10961 Zugspitze (Německo, 2694 m).

Nejvyšší Evropskou stanicí je 06730 Jungfraujoch (Švýcarsko, 3580 m). Tam moc tropických dní nebude. O této stanici už článek máme:
https://diskuse.in-pocasi.cz/tema-5-7811-Observato...

Nejvyšší SYNOP stanice na světě, to jest otázka. V databázi SYNOP stanic je nejvýše položená stanice na Kavkaze 37334 Kazbek Mountain (RuSSko, 5033 m), která stanice aleaktuáně je v provozu a nejvýše položená ? V Jižní Americe v Andách jsem na Ogimetu našel 85404 Lago Chungara (Chile, 4570 m) a 84739 Imata (Peru, 4475 m). Další nejvýše položené stanice najdeme v Tibetu. Tam je to stejná situace jako na Ukrajině - opět okupace. Aktuálě je v provozu nejvyšší stanice 52908 Wudaoliang (Tibet, 4613 m).

Vysoko-horské stanice jsou rozebírány tady:
https://diskuse.in-pocasi.cz/tema-12-3248-Vysokoho...

Mimo SYNOP stanice jsou nejvýše položené stanice na Mt. Everestu, už i přes 8000 m. V Evropě je vůbe nejvyšší stanicí v Itálii při Mont. Blanc Col Major 4750 m.

Zde je ještě fotografie té stanice na Vysoké holi (1465 metrů). Určitě jedna z nejvýše položených stanic u nás. Data ale veřejně bohužel nejsou.

In-počasí
Pěkná krasavice, šel jsem po tom hřebeni v r. 2017 v květnu, tu stanici tam umístili až v říjnu..
Kde je ten nejvyšší bod se dá jen těžko pohledem odhadnout, všude je taková zvlněná planina, snad teď jak tam stojí ta meteostanice.
Díval jsem se na mapu, a jsou tam dva vrcholy 1465 m, tady ten u té stanice bude asi o nějaký decimetr nižší.
Ten hlavní je osamocen asi o 600 m dál.

In-počasí
Me by jen zajimalo, proc na ty prizemni teplomery cpou radiacny stit.. prece prizemni teplota se meri(alespon co vim) bez stineni.

Tomino
Radiační kryt na měření přízemní teploty jsem také nikdy neviděl. Ono tam se to mění výrazně každý centimetr a radiační kryt to pak zprůměrovává ve více vrstvách. Tmin přízemní je samozřejmě v době, kdy Slunce nesvítí, nebo hned jak vyjde. Přes den to pak ukazuje nereálné hodnoty, i když s tím štítem i hodnoty přes den mají smysl. Otázka je, jak radiační kryt změní tok záření od povrchu (také může čidlo a okolí mít vyšší teplotu v noci).

In-počasí
No jsou stanice, které nejsou pod CHMI, že data nejsou dostupná ? Dostupná data nejsou ani z Kvilda Perla, což je jedna z nejzajímavějších stanic. Není ale ve správě CHMI. Ale Roktskou Slať jsem v archívu viděl.

Tomino
Pravděpodobně to bude pro ochranu toho čidla - v extrémních podmínkách to někdy dává smysl. Přízemní teplota ale při měření radiační štít mít nemá - tam nás stejně hlavně zajímá nějaké minimum teploty a to nastává v noci nebo ráno, kdy měření slunce neovlivňuje.

In-počasí
Těch stanic nad 1400 m je tu jen pár (Luční bouda, Vysoké hole, Sněžka), nad 1500 m asi jen ta Sněžka. Kralický Sněžník je 1385 m vysoko. Praděd byl jednou z nejvýše položených stanic, ale pak už tam nešlo měřit.

Na Šeráku bylo zaznamenáno 11730 Serak 1328 m 23.01.2006 Tnn -26.8 °C, zajímavé je, že na kopci a ještě navíc přibližně k 18 hod bylo zaznamenáno tak nízké minimum. Dále bylo zaznamenáno na stanici 11782 Ostrava - Mosnov 257 m 24.01.2006 Tnn -26.7 °C. To jsou nejnižší dosažená mimima na SYNOP stanici v ČR za celé 21. století 2000-2025. K 23-24.01.2006 se do ČR dostával extrémě studený vzduch, odpovídající teplotě v 850 pod -25 °C. Ale Arktický vzduch se poměrně rozlil a v 850 hPa při sondážích ani nebylo zjištěno T850 pod -15 °C v Praze Libuší. Na Šeráku však 23.01.2006 18 UTC Tmin -26.8 °C a tlak okolo 872.5 hPa, to by odpovídalo teplotě v 850 hPa přibližně -28 °C. A tak se jednalo o nejchladnější vzduchovou hmotu minimálně od roku 1987. Ale Arktický vpád se nedostal příliš na západ a netrval dlouho. Tak nebyly zjištěny extrémní mrazy. Hlavně v mrzovkách se neochladilo pořádně.

11730 Šerák 1328 m 22-23.01.2006:
https://ogimet.com/cgi-bin/gsynres?ind=11730&l...

11782 Ostrava Mošnov 257 m 22-24.01.2006:
https://ogimet.com/cgi-bin/gsynres?ind=11782&l...