Letos je tomu 75 let, kdy světlo světa spatřila první úspěšná předpověď počasí vypočtená digitálně, s využitímo počítače ENIAC (Electronic Numerical Integrator and Computer). Skupinu vědců, kteří tehdy předpověď připravovali, vedl meteorolog Jule Charney a důležitou roli hrál i aplikovaný matematik John von Neumann.... Více >>

Před 75 lety, tedy v roce 1950 byla první numerická předpověď. To výkon počítačů byl úplně někde jinde (sotva na úrovni dnešního tlačítkového telefonu) a i s úložnými médii a výstupem to bylo horší. Vím, že nějaké ty osobní PC se objevovaly v 80. letech (v 70. letech tuším ještě ne), ale bylo to hodně drahé i pro Američany (na úrovni několika platů). U nás by se v 80. letech na jeden PC vydělávalo pomalu roky. Dneska, nebo i v roce 2000 je výpočetní technika a dostupnost úplně někde jinde.

Vzhledm k tomu, jak byly tenkrát počítače velké a pomalé, bylo mnoho zjednodušení v modelu a hlavně razantně menší rozlišení. S dnešními modely je k dizpozici ne jen vyšší rozlišení, ale i více parametrů a podstatně lepší tvar rovnic.

Jedna věc ale je zajímavá. Pokud se zváří rozlišení v jedné dimenzi n-krát, např. 2x, pak výpočetní náročnost vzroste n^5 krát. Rozlišení modelu v rámci horizontální x - horizontální y - vertikální z a časového kroku t musí být sladěno tak aby byl model stabilní a samozřejmě současně rozlišení co nejlepší. Zeměpisná šířka X - Zeměpisná délka Y - Nadmořská výška Z a časový krok T, to jsou 4 veličiny, které spolu souvisí. Pokud zvýšíme rozlišení např. nadmořské výšky 2x, pro stabilitu modelu je u všech veličinu nutné dvakrát větší rozlišení. Tedy nové rozlišení by mělo být n^4, tedy 16x náročnější. Ve skutečnosti ale je výpočet n^5 nedy 32x náročnější. Kde se bere ta poslední pátá komponenta nevím.

A tedy, když zvýšíme rozlišení jen 2x, výpočet bude 32x náročnější. Když zvýšíme rozlišení modelu 10x, bude výpočet 100 000x náročnější (10x se zvedne rozlišení X, Y, Z, čas a ještě jedna komponenta, kterou nevím).

Další věcí jsou samozřejmě vstupní data, kterých je o proti minulému století podstatně více a kvalita dat je lepší. Tvar rovnic samotných, parametrizace vstupu, hraniční podmínky, numercký typ řešení rovnic, to se za ty desítky let samozřejmě vyvíjí a zdokonaluje.

Výpočetní výkon je enormní a na obrovském klastru počítačů, tak jako dřív, jen ten výpočetní výkon je úplně jinde než dříve (někde v Peta-FLOPS, Exa-FLOPS zatím ještě spíše ne, ale nevím).

Předpověď pomocí AI funguje na úplně jiném principu. Při stejné přesnosti je výpočetní výkon a cena provozu výrazně menší. Ale v případě AI modelů nemáme moc kontrolu nad procesy ve výpočtu předpovědi, nevíme moc, jak se to vlastně počítá a co tam pořádně běží.

1) "Osobní PC" je nesmysl, protože PC znamená "osobní počítač (personal computer)", takže váš výraz "osobní PC" vlastně znamená "osobní osobní počítač". Něco jako "fekální hovnocuc", nebo "lidová demokracie (lidová vláda lidu)".

2) První osobní počítač byl pravděpodobně Altair 8800 z roku 1975. V roce 1982 už jsem měl ZX Spectrum - bylo drahé, ale nestálo rozhodně několik platů.

Ani to, co píšete dál, nedává moc hlavu ani patu (zvláště ten závěr o AI). Vypadá to, že jste narazil na nějaký složitý text, kterému jste úplně neporozuměl.

Daniel Ryšlink
To je fakt, PC = Personal Computer. Ale většina lidí si pouze vybaví PC = Počítač. Tedy narážka na termín osobní PC je mimo mísu. Pokud tedy nestálo ZX Spectrum nebo Altair v době uvedení několik platů, tak kolik teda. Jak dlouho by člověk na ten PC vydělával ? U nás v ČR za Rudého Moru.

Ale tak víš, já mám tu meteorologii vystudovanou a těma rovnicema jsem se zaobíral. Je to soustava nelineárních parciálních diferenciálních rovnic. Asi to nebude nic lehkýho. Výpočetní postupy jsou také různé. Ty o tom víš stolici tak i ten můj celkem jednoduchý popis ti nic neřiká. Nevíš která bije a v životě si neviděl derivaci.

No ten závěr o AI, to by mě tedy zajímalo, jak to tedy je (když ne tak jak jsem to napsal). Jíš vůbec co to je a jak funguje AI, strojové učení, neuronové sítě ? Myslím že moc ne.