V průběhu června zasáhly Českou republiku v souvislosti se zvlněnou studenou frontou bouřky, které byly na mnoha místech spojeny s nebezpečnými projevy počasí. Mezi tyto nebezpečné projevy můžeme zařadit přívalový déšť, silný nárazový vítr, a právě také krupobití. Některé bouřky za vhodných podmínek produkují větší množství krup, které následně zůstávají na povrchu a mohou vytvářet různě silnou vrstvu. Nad takovým povrchem se v některých případech může vytvářet mlha.... Více >>
No já teda nevím, ale podle mě je to normální a běžné vytvoření přízemní inverze.. prostě dole led a nad ním teplo..nějakou vědu bych v tom nehledal.. jen je potřeba vrstva krup..
Tady kroupy moc nepadají,natož aby se z nich vytvořila souvislá vrstva,která by tála několik hodin.Před několika lety v létě někdy nad ránem mě přes otevřené okno padání krup probudilo,šel jsem ven a viděl doslova pár krup od malých po 2cm.Trvalo to snad 2 - 3 minuty a ani z toho nebylo pořádně mokro.Bylo to ale zvláštní,protože v celé ČR byla poklidná jasná noc,na radaru nic,až po zvětšení jsem rozespalý viděl malou tečku,která si to pelášila z jihu na sever ČR.
Peter Sedlák 1 Bohužel,pamatuju si jen,že bylo stabilní jasné a tropické počasí (více dní),žádné srážky,bouřky (ani v předpovědi).Tehdy jsem musel zalévat i trávník,možná tak před 7 - 10 lety,ale nevím.
Peter Sedlák 1 TomasMost To už je k jinému tématu, ale velmi dlouho vysoké teploty (v Praze výrazně nad +30 °C) beze srážek, to bylo v srpnu 2015. Něco podobného bylo v srpnu 2003 také, ale to teploty nebyly tak extrémně vysoko. V srpnu 2015 se vyskytlo nejteplejší 14-denní období (co do průměrné teploty) za celou historii měření jak v Praze Klementinu, tak na většině stanic v ČR (ne-li na všech, i když mrazovky zase mají chladné noci a tím i nízké průměry).
V létě 2018 byla rovněž v ČR velmi dlouhá horká vlna a sucho. Ale v tom roce 2018 ty srážky a bouřky v průběhu byly.
Kroupy jsou kusy ledu. K tomu aby roztál led o teplotě 0 °C, je potřeba velkého množství energie, konkrétně 334 kJ/kg. Pro ohřátí vody o jeden stupeň (nebo Kelvin) je potřeba 4.18 kJ/kg. Tedy, k tomu aby se roztál led o teplotě 0 °C je potřea dodat stejné teplo, jako ohřátí kapalné vody o 80 °C.
Led tím jak taje, tak ochlazuje vzduch a nad vrstvou krup se tak vytváří chladná vrstva vzduchu. Po bouřce je rosný bod nad +10 °C, nebo i nad +15 °C. Vzduch se nad kroupami ochlazuje a teplota i výrazně klesat může pod rosný bod. Hlavně v noci se tvoří inverze a mlha. To brzdí přísun tepla a tání krup. A tak vrstva krup zůstává hodiny, nebo ještě druhý den.
Když se tvoří vrstva krup, nebývají kroupy ani tak velké. Ale spolu s dalšími doprovodnými jevy v bouřce je to poměrně nebezpečná záležitost, když spadne hodně krup. Samotné kroupy škodu napáchají.
Pro přidání příspěvku do diskuse se prosím přihlaste.
jen je potřeba vrstva krup..
