Počasí
Srážkový stín je pojem, který má většina obyvatel Česka spojen především s nižšími polohami Žatecka, Chomutovska, případně Lounska. Tam vlivem působení Krušných hor při převažujícím západním až severozápadním proudění srážkové úhrny dosahují v dlouhodobém průměru nejnižších hodnot v rámci celého Česka, a to méně než 450 milimetrů, zatímco hřebeny nedalekých hor dostávají více než dvojnásobek množství vody.... Více >>
Děkuji za zajímavý článek. Sám bydlím v oblasti hor, kde můžeme být jak v silném závětří (SV, V JV proudění), tak i v návětrné oblasti při proudění od JZ, Z a SZ a S. Chci se zeptat jak se zpravidla chová proudění pokud vystupuje vzhůru na hřeben hory, ale na druhé straně hory je jen údolí a následuje další horský hřeben - viz. obr. Sestupuje proudění dolů se závětrným efektem do údolí, nebo se proudění přes údolí "přenese" bez poklesu (tzn. že i údolí je v oblasti vyšších srážek) a závětrný děj s úbytkem srážek a oblačnosti se uplatňuje až za druhým horským hřebenem? Předpokládám, že bude záležet na rychlosti proudění, hloubce údolí, vzdálenosti hřebenů atd. Příkladem je např. Pec pod Sněžkou, která ačkoliv je v údolí 600-700 m pod okolními horami, tak často dosahuje srážkových úhrnů stejných nebo i vyšších než stanice umístěné na hřebenech (Luční bouda, Sněžka...). Podobný efekt pak pozoruji i v mé lokalitě...
Přesně jak píšete, ten efekt v údolí za prvním hřebem bude hodně záviset na konkrétních parametrech orografie i povětrnostní situace. Každopádně v tom údolí mezi dvěma hřebeny bude ale méně srážek než na prvním návětří a pokud je ten druhý hřeben blízko, tak na jeho návětří se srážkové úrhny příliš nezvýší. Pokud by ale údolí bylo širší, pak bude efetk závětří i návětří v tom prvním údolí výraznější. No a samozřejmě to bude ještě úměrné rychlosti proudění. V případě Pece hraje roli fakt, že při proudění zejména z jižního kvadrantu je už v návětrné oblasti a proto tam ty srážky jsou vydatnější, někdy dokonce i více než na hřebenových stanicích, kde už výstupný pohyb vyvolaný návětřím ustal nebo ustává.
Zmínil bych zde i Šumavu a Pošumaví..
Na našem území převládá hlavně západní, JZ proudění a tak Šumava vytváří často výrazný srážkový stín pro Pošumaví, někdy je ten úzký pruh se slabými srážkami za Šumavou opravdu výrazný .
Dál do vnitrozemí se pak srážky často, alespoň částečně, znovu obnovují..
Při SZ proudění už ten závětrný efekt bývá slabší, srážky lépe ,, přežívají,, i do Pošumaví..
Na síle i směru proudění velmi záleží..
Při silném, velmi silném Z, JZ větru je srážkový stín asi nejvýraznější, na hraničním hřebeni třeba velmi silně prší, v závětří jen poprchává, nebo vůbec neprší..
Při naopak velmi slabém proudění těch srážek sem k nám přes šumavské kopce také moc nedojde., často lze pozorovat i virgu.
Ideální je středně silné proudění, kdy může velmi solidně pršet i v těsném závětří v Pošumaví, ovšem v závislosti na směru proudění..
Stačí pár ° směrová změna a mění se i intenzita srážek..
Fénové efekty Šumava rovněž velmi dobře umí, což je další zajímavý rys závětrného počasí..
Perfektní článek. Bydlím v Jirkově a opravdu je vidět jak ten stín funguje. Pracuji v průmyslové zóně Triangle u Žatce a v lednu to bylo krásně vidět. U nás skoro každý den pršelo nebo sněžilo a na Trianglu nic. On už byl razantní rozdíl mezi Jirkovem a Otvicemi a v Udicích už bylo sucho . Proto jsme měli v Lednu 56 mm srážek a v nedaleké Havrani měli jen 19 mm a v mostě 34 mm.
JUGOCV
Ano přesně tak to je. Nejvíc se to vždy nakupí nad Jedlovou horou a pak to frčí. Ale je zajímavé že dříve byly bouřky pěkné i od jihozápadu až po jihovýchod a teď 5 let se před námi rozpadnou nebo se stočí o 45° a u nás je prt
Pro přidání příspěvku do diskuse se prosím přihlaste.
