Diskuse o počasí V Šumperku se vyskytlo průmyslové sněžení, poprvé po několika měsících tak sněžilo i mimo hory
In-počasí
“Je to první zdokumentované sněžení po létě mimo hory”,to jsem nevěděl,že se počítá i průmyslové sněžení,no tak aby nebylo v nížinách to jediný,co bude padat.Jinak,kdo má na - u pozemku potok,rybník apod a nějaké finance navíc,může si pořídit malé vrtulové sněžné dělo (15kw) a nasněžit si i tady dole.To by se taky mohlo počítat.
TomasMost
Tak nejde o nijak definovanou statistiku Běžné sněžení se zatím nevyskytlo mimo hory. V každém případě pokud bychom brali výskyt poprašku (sněhové pokrývky) mimo hory, tak ten už právě v tom Šumperku zaznamenán byl a v záznamech se neuvádí, jak poprašek vznikl.
no někde to možná bylo i na ledový den. tady bylo zatím trochu nad 2° a inverze má ještě zesílit, tak možná bude sněžit i z inverze samotný na více místech. tloušťka potřebná ke srážkám je cca. 600m a více.
Zde ještě další snímek: https://www.facebook.com/photo/?fbid=1296148211822...
TheRealStormCZE
Ano, tady to bylo těsné, celý den pod nulou: https://www.in-pocasi.cz/aktualni-pocasi/milevsko/...
TomasMost
Prumyslove snezeni jsem i zazil v Praze 15.11.2011. Snezilo jen velmi drobounce a byl ledovy den - nejdrivejsi ledovy den v roce v Praze (Libusi) ve 21. stoleti. Ten den bylo vyrazne prumyslove snezeni i v Koline.
Je to vytvorene na pul umele (vypousteni koure a vodni pary), neni to uplne bezne normalni snezeni. Ale vznika to pri specifickych podminkach (klid, inverze, mraz). Narozdil od normalniho snezeni muze byt i jasno (prave mimo kour).
Ledovy den v prvni pulce listopadu je dost vyjimecny v nizsich i strednich polohach. Ale prave pri inverzi se muze vyskytnout. Teoreticky se tak muze vyskytnou ledovy den v rijnu, byt je to krajne nepravdepodobne (Praha KLementinum 21.10.1908 Tmax -0.2 °C - jediny Klementinsky ledovy den v rijnu).
Listopad 2011 byl velmi suchy, s minimem srazek a hodne inverzemi. Listopad 2024 je podobny. Rijen 1908 byl take podobny - nejspis jediny mesic v Praze Klementinu se srazkami presne 0.0 mm, ale studeny.
Zminene umele vyrobene umyslne snezeni, to je jina. To by pak mohlo snezit, i kdyz je venku +35 °C v cervenci.
TommyAst
Neměl jsem na mysli technologii za 50 melounů,co mají na Monínci,kdy je možné vyrábět “sníh” až do 35 stupňů,nýbrž klasické technické zasněžování,které je závislé na vlhkosti a teplotě vzduchu.Čím vyšší vlhkost,tím je potřeba chladnější vzduch (mráz).V italských Alpách při malé vlhkosti vzduchu (30%) stačí i teplota lehce nad nulou,ale u nás je ta vlhkost na horách většinou 90 - 100%.Jinak na průmyslové sněžení v minulosti “trpěla” má část města,ale nejvíce pamatuji okolo 3 - 4 cm při měsíční lednové inverzi (cca před 25 lety),kdy opačný konec města byl suchý.V poslední době už to není tak častý jev a kdyź,tak to jsou jednotky mm.
Trochu jsem pátral a prý největší zaznamenaná výška sněhové pokrývky z průmyslového sněžení je 15cm. V ČR to mělo být 10cm v roce 2010 v Plzni.
Máte někdo nějaké podrobnější informace?
Já osobně jednou zažil, že na Slovensku ve městě Ružomberok taky těch cca 10cm určitě nasněžilo. Sníh byl jen právě v tomto městě, nikde jinde. A to jsem projel Slovensko z východu na západ.
cewr
No průmyslové sněžení je poměrně hodně zajímavý jev. Obecně modely s ním pracovat moc neumí. Průmyslové sněžení tady v Brně občas zahlédneme, ale já jsem už mimo průmyslovou oblast na čistém severu Brna. Nicméně pamatuji z dřívějška na východě Brna pod spalovnou a Heunishem v Líšni, že poměrně často sněžilo z mlhy nad ránem. Na severu Brna to bylo vždy daleko pro částice, takže maximálně slabé mrholení. Co už tady registrujeme je sněžení z nízké oblačnosti, kdy si nejzajímavější sněžení z NO v Brně pamatuji na začátku ledna 2017, tehdy východ a sever Brna 2-4cm sněhu, pak i leden 2020 celkem hezky sněžilo.
Dost často sněžení z NO zaměňuje s průmyslovým, přitom je mechanika opačná.
Průmyslové sněžení vzniká vlivem emisí a tepla z průmyslových aglomerací měst a vesnic. Vlivem uvolnění do atmosféry vytvářejí emisní částečky teplo, takže kondenzují a vytváří se dostatek kondenzačních jader, což pak krásně umožní vznik průmyslového sněžení. Tedy vzniká jako důsledek lidské činnosti.
Naopak sněžení z NO vzniká, když v inverzních podmínkách vznikne nízká oblačnost v podobě stratu, kdy v případě, kdy je teplota dostatečně nízká a oblačnost obsahuje přechlazené kapky nebo ledové krystaly, vznikne sněžení. Tedy vznik přírodním mechanismem.
Mimochodem občas se stane, že v případě, kdy je výrazná inverze a nad tu inverzi se v zimě dostanou oblaka z TV nad JV Evropou, tak vlivem propadávání ledových krystalků umí i v takovém případě sněžit, ačkoliv to radarové odrazy nedetekují. Jeden výraznější případ si vybavuji z roku 2010, pak únor 2012 tím byl častý.
Častěji z nízké oblačnosti mrholí, protože se objevuje většinou na podzim, kdy jsou teploty jen těsně kolem 0°C, ale v případě, kdy se teplota drží stabilně pod zhruba -2°C, tak se většinou vyskytuje sněžení. Viz. např. začátek ledna 2017, či 2020.
Na východě Slovenska také sněžní průmyslové: https://www.facebook.com/share/p/19DzvU9vWL/
Pro přidání příspěvku do diskuse se prosím přihlaste.