Alpské ledovce jsou v posledních letech často zmiňovány v souvislosti s jejich rychlým táním, které je způsobené nárůstem teplot způsobeným probíhající změnou klimatu. Projekce dalšího vývoje přitom nejsou vůbec příznivé – podle nich může velká část zejména níže položených ledovců zmizet ještě během následujících dekád.... Více >>
Diskuse o počasí Před několika tisíci lety došlo k dramatickém úbytku ledovců v Alpách, jejich rozsah byl ještě nižší než dnes
U ledovcu je hodne dulezite, jak moc je teple leto, a tim padem jak moc ledovce taji. Celkove ohledne rustu zaledneni na Zemi a doby ledove-mezi ledove, je dulezite jak moc je v lete teplo a kolik stihne roztat. Jak moc je v zime mraz (jestli slabe pod nulou, nebo extremni mrazy), to uz na ledovce prilis vliv nema.
Velmi dulezite je i mnozstvi srazek snehovych resp. jaka cast srazek je ve snehove podobe.
Rika se, ze ve vrcholnem stredoveku (doba Karla IV) bylo jeste tepleji, nez dnes. V Praze a take na Jizni Morave mely rust fiky. Cfa klima mohlo byt v nejteplejsich castech CR (Praha a Jizni Morava). Za Karla IV mohlo byt jeste tepleji, nez normal 1991-2020, nebo dokonce 2001-2030. Ale s rychlosti aktualni zmeny stredoveke maximum brzo presahneme, pokud se tak uz nestalo. Pak se po 14. stoleti melo vyrazne ochladit. V poslednim tisicileti nejchladneji melo byt v 16-17. stoleti, kdy byla Slunecni aktivita minimalni a nebyly pozorovany zadne skvrny. To je jeste pred Klementinskou radou. Zacatek Klementinske rady je z konce 18. stoleti (1775) a to uz chladne obdobi ustupovalo.
Jeste tepleji melo byt v obdobi starovekeho Egypta, Mezopotanie po dobu nekolika tisicu let v dobe rozkvetu techto risi. Pak se k roku 0 melo ochladit a prvni staleti naseho letopoctu melo byt spise chladnejsi klima (4-6. stoleti hlavne).
Ledovce na aktualni klima nezareaguji hned, trva desitky-stovky let, nez dojde k rovnovaze. Setrvacnost je tam velka a aktualne rychle se oteplujici klima ani nepodchyti. Ubytek bude jeste pokracovat a nejspis i zrychlovat.
Za poslednich okolo 1300 let byly zdokumentovany v kronikach zimy mnohem horsi, nez 1928-1929. Dokonce se mel objevit led na Nilu, zamrznout uzina Bospor a Dardanely, Zamrznout mel Jadran tak ze se dal prejit mezi Italii a Chorvatskem. Zamrzlo i Batlskem a Severni more, more mezi Danskem a Norskem resp. Svedskem. Na Temzi mel byt led tlusty desitky cm. Nil v Egypte tece z jeste teplejsich krajin a zamrznuti nebo jen plujici led je krajne nepravdepodobny. Melo k tomu dojit v 9. a 11. stoleti.
Pro přidání příspěvku do diskuse se prosím přihlaste.