Palma typicky nechápe rozdíl mezi sezónními pomalými záplavami širokých řek, kdy voda pomalu stoupí a zase klesá, a tzv. "flash floods", rychlými a prudkými povodněmi, které dokážou razantně zvednout hladiny i malých říček a které s sebou vezmou vše, co jim přijde do cesty. Pokud taková dravá voda strhne staletý most a další bytelné stavby, je jasné, že nějaký "plovoucí dům na kovových pilířích" je jen fantazií lidí, kteří nevědí, o čem vlastně mluví,
Diskuse o počasí Jeseníky o víkendu zasáhla obří blesková povodeň, přišla kvůli přívalovým srážkám v posledních hodinách deště
Daniel Ryšlink
Pan Ryšlink opět útočí ze zcela osobních důvodů, stejně jako v ostatních tématech, .. kdyby si ten článek přečetl, zjistil by, že ty domy stojí v Holandsku v nížinných záplavových oblastech řek, a na místě kde opravdu voda stoupá pomaleji, při rozlití řek do krajiny.
v originále, aby nebylo pochyb, se tam píše: If the river level rises, they can move upwards and float. The fastenings to the mooring posts limit the motion caused by the water. The floating homes are lowered when the water level drops and come to rest on concrete foundations.
Uvedl jsem tuto možnost, jako jedno z řešení v místech s podobným průběhem záplav. Pan Ryšlink už je evidentně odborníkem na další téma, což mne těší, neb já nejsem odborníkem na záplavové oblasti, nicméně v rámci věcné diskuse o možnostech různých řešení, jsem sem v dobrém, ten odkaz dal, a diskutovali jsme o té možnosti v klidu a bez osobních invektiv, čehož on, není schopen. Ostatním zúčastněným ve zdejší diskusi děkuji za podnětné příspěvky. Panu Ryšlinkovi přeji aby se na dnešní krásný den dobře vyspal, když se mu to nepoštěstilo ani dvě hodiny po půlnoci...mějte se krásně a dále diskutujte.
Pro mě osobně je zastavování hodnotné půdy největší zvěrstvo a určitě bych jej nepovolil nikde a nebo tak, aby se retenční vlastnosti půdy nijak neomezily, architekti nemají problémy vymyslet domy odolné proti povodni a dělají se mraky let, základové desky jsou pro mě nepřijatelné, opět bráníte vodě v zasakování do půdy, což jak všichni už doufám vidíte je alfa a omega všeho a kdyby se to dodržovalo, byly by poloviční problémy, jen to lidi nebudou chtít slyšet, naštěstí je příroda vyvede z jejich omylu.
https://www.idnes.cz/bydleni/stavba/dum-v-zaplavov...
Yurri
Díky za odkaz a příspěvek, přesně o tomhle byla ode mne řeč, jen mi nedošlo to s tou základovou deskou, pak se ty piloty jeví v ještě přijatelnějším světle, mimochodem jsem viděl fotky z míst, kde to ještě dolaďují systémem podobným Karlova mostu, když u pilotů je možnost před povodní připevnit jakési rozrážecí štíty (podoba s dřevěným pažením před pilíři Karlova mostu)...Jo leccos jde, ovšem, když někomu v těch záplavových oblastech řeknete, že to bude stát něco navíc, tak zvedá oči k obloze.. ale zase se to musí trošku vracet zpět, v podobě nižší pojistky, když to má evidentní dopad na odolnosti vůči velké vodě...
palma
Jo to mě taky hned napadlo a konkrétní tvar toho rozrážecího štítu v podobně takové delší kapky, kdy vepředu samozřejmě od pilířů vychýlit cokoliv co by mohlo jejich statiku narušit, ale hlavně eliminovat ten zadní vír, který se tam nepochybně bude tvořit, co jsem lozil po veletrzích před 15 lety, tak už tenkrát tam byly firmy co uměly na pilotech vícepatrové budovy, takže s tím není rozhodně problém, co ušetříte za plošnou základovku, dáte holt do sondy před umístěním těch pilotů, nevidím v tom vůbec nic zvláštního, vždyť si dneska dává kde kdo tepelná čerpadla země vzduch nebo voda a vrtá se podstatně hlouběji, tahle údolí to sejme v budoucnu všude, vždycky když někde takhle jsem, tak si říkám, kam až by mohla zasahovat voda (asi úchylka nevim😉).
Je to jenom diskuze o tom,co je možné,ale tyto stavby mají smysl třeba v tom Nizozemí,kde je 1/3 území pod úrovní hladiny moře.Jako kluk jsem snil o bydlení někde u lesa,vody,na jižním svahu hor a už tehdy jsem přemýšlel nad šípovitým řešením horní části pozemku před případnou velkou vodou.Taky bych nesrovnával odolnost pilíře (pilířů) s odolností mostů.Myslím,že u nás tyto stavby nejsou nutné,ale byl bych rád za nějaký ojedinělý projekt, rozhodně by to bylo drahé,i když vemu v potaz ušetřené finance za základovou desku nebo levnější pojištění.Obehnané stavby nebo dokonce města betonovými “hradbami” považuji u nás za primitivní řešení,které je možná účinné,ale nevzhledné,na to nemusím být odborník,ač jinde ve světě je to někde nutné, u nás myslím ne.
TomasMost
Pozor, to Nizozemí, opakuju, je území u opakujícího se rozlivu řek po přívalových deštích.. je pravda, že ta řeka tam tak sotva teče, protože od hladiny moře to má tak 10m výškových, nicméně, je to u řeky..A přikyvuji tomu, že ohradit město, tok řeky betonem není moc košer i k místům dále po toku, ano nerozlije se to v místě, ale... posílený proud o svod vody z katastru města to provede s touto posilou, níže po toku se vší parádou...Odolnost pilířů je právě podpořena plechovou deskou zamořenou proti proudu do břehu, vedenou dále podél boku stavby a vzadu vbočenou do toku řeky, pokud je přímo u řeky, pokud na břehu pak je to doplněno pilířem před stavbou ktreý tak tvoří klín, spolu s tou deskou.. těch konstrukcí je k vidění hodně, a dle těch komentářů to funguje.. je tam ovšem jedna zásadní věc.. ty země, kde je to ve větším měřítku, jsou v průměru poněkud bohatší než ČR... Ale už končím.. o tom by se dalo donekonečna, a pak, stejně, za pár let, tu nikde nic nebude a situace po povodni bude stejná, horší, obdobná...na to bych si skoro vsadil. Možná tak nějaká přehrada navíc, to je dobrej kauf pro někoho..
palma
Jo 1 přehrada to zachrání, údolí mraky kde může voda škodit a každej pindá o 1 přehradě, za mě úplně mimo a směšné, řešte proč se teď tisíce lidí rochní v bahně, to nespadlo z nebe, odtud spadla jen voda, která už je dávno zase pěkně zpět v korytě. Šel bych po těch co na tomhle na horách hospodaří v rozporu s protierozní vyhláškou a pěkně rozpočítal škody a takhle jednal všude, ono by to ty traktoristy a agrobarony (většina ČR) to plundrování a dolování dotací přešlo, jo a hlavně nápravu půdního fondu do původního stavu, co do původního, naopak tentokrát připraveného na povodně, že to nevíte nebo neumíte nebo je to drahé, tvl. nezájem.
Jo a víte kdo způsobil zpoždění přehrady Nové Heřminovy? Žádní ekoaktivisté ani obec, ale ministerstva a tihle mají táhnout adaptaci na klimazměnu? Vždyť bych je musel vycházet do jednoho:
https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/odpoved...
Pro přidání příspěvku do diskuse se prosím přihlaste.