Ve městě Sankt Pölten spadlo za 5 dní dokonce 409 mm, což je o 202 mm více než dosavadní maximum z července 2009. Na stanici se navíc měří už přes 80 let od roku 1937. Stanice Langenlebarn zaznamenal 397 mm, o 254 mm více než dosavadní rekord z července 2009.... Více >>

To extrémní počasí schytají vždy nejvíc hory. Hory jsou krásné, ale drsné.

Největší vtip je, že když si člověk třeba zadá do vyhledávače obrázků slovo „Alpy", tak na 99% obrázků vždy jenom svítí sluníčko a je hezky, přitom realita je, že tam hodně dní v roce jsou prudké bouřky, sněhové vánice a obecně nepříznivé počasí.

Takový test: https://www.bing.com/images/search?q=Alpy&form...

Cervenec 1997, to je pomerne znama srazkova epizoda a byla to v CR podle vseho nejhorsi katastrofa zpusobena pocasim za mnoho desetileti. Samozrejme se suchem se to hure odhaduje. V roce 1997 nikdo nebyl na neco takoveho pripraveny a vubec se nevedelo, co delat. Rok 2002 - tam uz to neslo tak rychle, bylo vce casu na pripravu. Ale katastrofa rovnez obrovska.

V cervnu 2009 vim, ze bylo velke obdobi s mnoha bourkami, vyskytly se i lokalni povodne. Ale udalost z cervence 2009 si nevybavuji. I kdyz vim, ze jsme byly taborit a take se vyskytla kratka perioda 2-3 dny s vydatnym a vytrvalym destem. Podle Ogimetu 23.07.2009 nejteplejsi den, pak bourka a 24-25.07.2009 trvalejsi deste, ale zadne extremni srazky v CR.

Ještě srážková mapa z Rakouska.

Tady je to naprosto zřejmé jaký má současná atmosféra potenciál k extrémům, na Dunaji o 200 mm více než rekordy i v nížinách, u nás o cca. 100 mm (Svratouch na Vysočině), vše v klimatu o 2,3°C (střední Evropa), v půlce století budeme tady na cca. dvojnásobku, takže ty extrémy můžete rovnou zdvojnásobit, i ten Svratouch může mít klidně jako Jeseníky přes 400 mm a to už bez mnou navrhovaných řešení v krajině nemáte šanci zvládnout, ani kdyby jste se rozkrájeli, kolem Dunaje vedle v Dolním Rakousku by vám teď o tom popovídali.

Yurri
Teda informovaná umělá inteligence mi teď napsala, že nic není jistý...
"Podle aktuálních studií a klimatických modelů se očekává, že změna klimatu způsobená globálním oteplováním povede ve střední Evropě k větším výkyvům v množství srážek. To znamená, že některé oblasti mohou zažít více intenzivních dešťových srážek, zatímco jiné mohou čelit delším obdobím sucha.
Například v České republice se předpokládá, že letní měsíce budou sušší, zatímco zimní měsíce mohou být vlhčí s větším množstvím sněhu a deště. Tyto změny mohou mít významný dopad na zemědělství, vodní zdroje a celkovou krajinu."

palma
Odborníci mají jasno že extrémů bude přibývat hlavně v rychlému sledu za sebou, u teplot počítám rozhodně s tou nejhorší možnou variantou, bleskové sucho + vedra + povodně budou běžná věc, bude klidně 10 zničujících let sucha za sebou a pak 3 roky zničujících tisíciletých povodní, snad si nemyslíte, že to vyšší množství vodní páry (růst o 1°C = 7% navíc) zůstane bez odezvy, tyhle optimisty obdivuju, takhle si lhát do kapsy, fyziku neokecáte.
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-pocasi-z...

Yurri
Extrémů bude jistě přibývat,každé léto určitě přijdou konvektivní bouře s lokálními záplavami,ale tato epizoda se v této míře u nás nemusí opakovat klidně 10 a více let. Teď se všechno sešlo,příliv studeného vzduchu ve vyšších hladinách až nad severní Středomoří,kde v té době vrcholilo léto,včetně maximálních teplot vody nejen Středomoří a Jadranu,ale i Černého moře.Pokud by tohle přišlo za měsíc,úhrny by byly nižší.I ten příliv studeného vzduchu nebývá přes léto často,někdy ani jednou,nastupuje většinou až s podzimem.Hirikánová sezóna taky měla být letos rekordní,ale zatím byly tři hurikány ? Jenom rekordně teplá voda nestačí,těch faktorů se musí sejít více.

TomasMost
Však říkám mraky let brutal sucho a pak najednou jako když lusknem prsty a popoplujem, některé roky čekám povodně i vícekrát za rok, letos to bylo ješte nakonec v malém, zatím máme ješte ve všem neskutečné štěstí, ale na SV Moravě bych s tím mezi lidi teď úplně nechodil, tam ta oblast mezi Jeseníky a Beskydy je totálka, tam to zkondenzuje odkudkoliv, ono je pár lidí co umí dělat i na horách protipovodňová opatření, ale to je fakt pár borců z celé republiky.

Nemáte někdo nějaké informace kolik napadlo sněhu v Alpách? Koukám na fotky s Obertaurenu a vypadá to tam slušně zavátý.

Yurri
Je tady toho hodně k zamyšlení,ať jsou to protržené protipovodňové hráze u nás i v Polsku,které mnohde situaci naopak ještě zhoršily,nebo i umělé narovnávání vodních toků člověkem k obrazu svému.Zmírnit povodňovou vlnu by mohla i uměle vytvořená slepá ramena hlavních toků,která by od určité hladiny odváděla vodu mimo zastavěné oblasti,kde by napáchala minimální škody,no a kvalita půdy v naší krajině,to je kapitola sama pro sebe.

kuba
Tyrolsko mělo maxima do 2 metrů,Hintertuxer Gletscher má 95 cm a už tam jede 8/21 vleků a je v provozu 17/62 km sjezdovek.

TomasMost
Teď se o tom baví i místní znalci přímo prameniště Bělé nad Jeseníkem a srovnávají opatření v Alpách na Facebooku, jsou tam zpevněné cesty a těžební linky po kůrovcové těžbě, ty to domrvily nejvíce, tam je opatření jednoduché, udělat z toho tankodrom jako v Beskydech (opatření jáma - hráz - jáma, viz Adapterra) + hrázky a poldry a všichni se dušují, že 400 mm není možné vsáknout, potutelně se usmívám, prosím vás já si teď testuju půdu, která mi teď zasákla při 170 mm do hloubky jen 5 cm a neodtekla jinam, jedna kávová lžička má totiž aktivní plochu jako 1500 m2, můžu tam nalejt celej IBC kontejner a neudělá to s tím ani prd, ale proč bych to dělal, když tam teď jaksi nic nepěstuju a vodou šetřím kde se dá😉.

Yurri
Aby zasáklo 170mm do hloubky 5 cm a nikam neodtekla je blbost, už z matematického principu, 50mm hloubky a 170mm vody? A nebo ta půda musela nobobtnat a záhon by se tak zvedl do výšky o hezkých minimálně tak 12 - 15 cm..

palma
No a neodteklo nikam, sám jsem byl překvapen, funguje to jako houbová krusta, ale pro pěstování což je moje priorita se to musí promíchat i s dalším ingrediencemi, jinak bych se po delším suchu pochopitelně uzalejval k smrti, ale proti povodním by to určo fungovalo jako nic jiného. Vododržnost biouhlu je až 750 l/m2 to jsou známá data, mám tam další složky, které to ještě vytuní, říkám můžu to tam lejt horem dolem a všechno to nasaje.

Yurri
Mno, čistý hydrogel dokáže pojmout až 100x více vody, než váží, takže kdyby ho v té půdě bylo okolo 5%, pak by vázat to množství mohl, nicméně upozorňují na to, že když je zapracován hlouběji jak 10 cm, pak pojme maximálně do 10%.. holt není se kam rozpínat, jinak by po zalití třeba 500mm na 1m2 vznikl krtinec vysoký právě okolo těch 30 - 35 cm nad původním půdním profilem, trhalo by to půdu, ale díky zvýšenému tlaku zeminy k tomu nedojde..ale což můžou být i jiné způsoby, nicméně výsledek je daný, dle všeho opravdu půjde o těch cca 400mm max, plus když to bude více, už to bude takové nějaké rašeliniště.. tam by to asi bylo i více vody..

palma
Hydrogel není vhodný, protože pak tvoří hrudky a přesně jak říkáte, není na něj v hloubce prostor, používám navíc i patentovanou přírodní směs karbonizované a depolymerované celulózy, která dovede nasáknout trojnásobek své vlastní váhy, dále řasy 1,7 násobek a i s tím biouhlem je třeba pracovat na jeho dehydrofobizaci, je to super si takhle hrát, kdy každý záhonek může mít naprosto jiné vlastnosti, fakt by šlo do 1 m3 narvat 800 l vody aniž by to začalo odtékat, ale to bych musel odzkoušet, ony ty látky nejsou levné, biouhel je jen jeden z mnoha a ještě ne každý je vhodný, jeden má v sobě aktivní plochu 100m2 a druhý 600m2 na 1 gram.