Páteční bouřky přinesly rozsáhlé škody. Vyskytovaly se nejen extrémně velké kroupy kolem 7 cm, ale i prudké nárazy větru. Vůbec nejhorší situace byla na Moravě. Nejvíce vyvrácených stromů hlásí lesy Mendelovy univerzity. Předběžné odhady ukázaly, že poškozeno je v lokalitě až 30 tisíc stromů.... Více >>

Oblastí přešla pravděpodobně jedna z nejsilnějších supercel zaznamenaných v historii ČR. Mohlo jít možná o HP supercelu (vzhledem k srážkám). Ale ten rozsah zasažení je enormní. V jižním cípu supercely (kde byly silnější vzestupné proudy a bouře nasávala energii od jihu) na Znojemsku padaly extrémně velké kroupy a v severní části supercely na Brněnsku a Blanensku extrémní srážky a vítr. (sestupné proudy)

Aura_
Spíš bych napsal, že šlo o supercel několik, byla to MCS a byla tvořena supercelami. Kdybychom mluvili (psali) jen o jedné buňce, tak by to tolik škod nenapáchalo. U nás při přechodu toho systému dokonce ani nebyl downburst, potom déšť slábl a na meteostanici jsem měl kolem 20 mm. Myslel jsem si, že už bude po všem, ale potom začaly uvnitř toho systému vznikat nové buňky (některé z nich patrně opět supercelární) a nakonec nám úhrn vyšplhal až skoro k 60 mm a spadlo i několik krup o průměru tak 1-1,5 cm. O silném nárazovém vítru ani nepíšu, taky že tam byl mohutný shelf cloud. Nejvíc mě ale tento systém uchvátil elektrickou aktivitou, nebojím se napsat, že silnější bouřku z tohoto hlediska jsem ještě nezažil. Několik blesků nebo záblesků do sekundy a nepřetržité hřmění snad přes 2 hodiny, pokud si dobře vzpomínám. Byl to opravdu masakr. Ještě že se škody omezily jen na vyplavený štěrk a kamení z lesů, minimálně tady u nás. To z toho důvodu, že tu nebyl ten downburst.

Na te Jizni Morave to byla skutecne sila. Neco takoveho hodne dlouho nepamatuji. Vecer k 19 SELC se zapadne od Znojma vytvorilo naprosto extremni jadro nevidanych rozmeru/ Hlavne to velke bile jadro s bleskovou aktivitou.

Zdroj:
https://radar.bourky.cz/

A tady je uder bourky severne od Brna v te nejvetsi sile podle radaru. Vypada to na bilou oblast trochu ohnutou jako luk, takze bych to i nazval bow echo (proste takove U). To znaci, ze by se tam mohl vyskytovat extremni vitr, samozrejme kroupy a budou skody. Bleskova aktivita zase tak silna nebyla. Pripominam, ze v Brne Zabovresich spadlo 21.06.2024 00-24 SELC 79.3 mm a 21-22.06.2024 08-08 SELC 84.5 mm a to je nejvetsi uhrn srazek na stanici v CR v teto udalosti, ale i nejvyssi denni uhrn srazek na teto stanici za celou historii mereni.

Zdroj:
https://radar.bourky.cz/
https://hydro.chmi.cz/hppsoldv/hpps_act_rain.php

TommyAst
A co 31. 7. 2014? Ten den jsem tu zaznamenal dokonce na meteostanici 80,1 mm, analogový srážkoměr mi bohužel přetekl. Každopádně větší denní úhrn jsem nikdy neměl. Brno tehdy doslova plavalo, hlavně centrum a okolí. Poblíž Brna tehdy byly úhrny dokonce i kolem 120 (!) mm. Jinak, Kroftova je zhruba 2 km ode mě, tam to muselo být podobné. Beru v potaz ten úhrn 79,3 mm, myslím, že určování od půlnoci do půlnoci je lepší.

Jinak, u nás to v ten minulý pátek a sobotu dalo dohromady 64,7 mm, jestli si dobře vzpomínám. Tak malá vzdálenost a máme o 20 mm méně. Ale 3. června to bylo obráceně. Každopádně dál na jih ty úhrny 21. (a 22.) června klesaly klidně znova i o 10 mm na 1 km, naopak na sever dále stoupaly. Řečkovice, Soběšice a podobně měly podle amatérských přístrojů (většinou analogové srážkoměry) i kolem 100 mm. Naopak toho 3. června jsme tu z té téměř stacionární bouřky měli skoro 60 mm a tyto oblasti měly úhrny v řádu nízkých jednotek mm.

Marek_98
31.07.2014 - to jsem byl delsi dobu taborit v lese a navic mimo CR. A tak si to nepamatuji, nenapadlo me to vubec. Ale vim, ze v cervenci-srpnu 2014 bourky bylu a nektere i vyznamne. V Jihomoravskem kraji 31. cervence naprselo v bourkach dost. Podle archivu na in-pocasi naprselo v Brne Zabovreskach 69.5 mm (a 21.06.2024 84.5 mm), a i v Tisnove 31.07.2014 60.9 mm.

Jihomoravsky kraj 31.07.2014:
https://www.in-pocasi.cz/archiv/archiv.php?histori...

Pocasi v CR ze SYNOP stanic 31.07.2014 23-23 UTC:
https://ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&sta...

Na vice SYNOP stanic byly srazkove uhrny velmi vysoke. Opravdu muselo jit o silnou bourku.

TommyAst
Díky za informace. Já jsem se ptal právě z toho důvodu, že letos jsme tu měli už tři dny s úhrny nad 50 mm (6. května, 3. června a 21. června), ale rekordní úhrn za den zůstal neohrožen z toho 31. července 2014. Letos vede ten 6. květen, to jsme šli až k 65 mm, protože nás zasáhly hned tři bouřky a z toho ta druhá sama dala téměř 40 mm. Taky byla prakticky stacionární a silnými intenzitami (většinou přívalový déšť) tu pršelo skoro hodinu. Ten 3. červen to dohnal do ještě většího extrému, zaujal downburst (tedy včetně silného nárazového větru) a kroupy o průměru asi 2 cm. Dalo nám to skoro 60 mm během dejme tomu 70 minut. No a situaci z 21. června máme ještě všichni v živé paměti, tam jsme měli úhrn podobný jako toho 3. června, ale za nějaké 2-3 hodiny. Downburst tu nebyl, přívalák několikrát a krup málo (o průměru tak 1-1,5 cm), ale pořád se to nad námi obnovovalo, a proto byl ten úhrn tak vysoký. Severně a severovýchodně od nás byl tedy ještě o desítky mm vyšší.

Marek_98
Ty bourky jsou dost lokalni a tak nejvyssi uhrn srazek, stejne tak jako absolutni stanicni srazkovy rekord se s mistem hodne meni. Kazdopadne v Brne Zabovreskach, nebo v Klementinu, nikdy nebylo dosazeno 100 mm za den.

V cervnu 2022 bylo ve Strakonicich dosazeno prez 100 mm hned 2x, soukroma stanice na Wunderground dokonce mela zaznamenat prez 200 mm za den i za pomerne kratkou dobu.

V Praze napr. na Chodove bylo dosazeno 19.08.2007 prez 110 mm (Libus prez 60 mm) a na JIznim Meste prutrz s kroupami. Dale nad 100 mm v Praze a okoli 29.06.2017 (00-24 SELC resp. 22-22 UTC): Praha-Radotin 118.5 mm, Praha-Stodulky 103.7 mm, Dobrichovice 100.0 mm.

Prikladu by se naslo vic. Kazdopadne i v nizinach mohlo 25.05.1872 spadnout az prez 300 mm za den, zaznam je znam ze 2 mist Mladotice (Plzen-Sever) cca 237 mm za 1.5 nebo 1 hod, Mecholupy 6 km od Zatce 289 mm za 12-15 hodin.

TommyAst
Je to tak, i letos se ta lokálnost hodně potvrzuje, může to být i nějaký větší systém a beztak jsou tam poměrně velké rozdíly ve srážkách i na několika málo kilometrech. A ten 25. květen 1872, to musel být masakr. To si vůbec nedokážu představit.

Marek_98
To samozrejme musela byt silenost. Zasazena mela byt 500 km2 plocha (tim nejsilenejsi), coz je okolo 25x25 km oblast. Vytvorilo se i Mladoticke jezero. Data z roku 1872 jsou jen z KLementina a pak reanalyzy na Wetterzentrale. V KLementinu spadlo neco prez 20 mm, to je dost ale neni poznat, ze se neco delo. Dneska by z toho bylo X GB dat.

TommyAst
Za ten Žatec směr Holedeč,Velká Černoc jezdíme na houby,Měcholupy jsou vlastně na okraji rozsáhlého přírodního parku Džbán (nejvyšší bod 536 m)je to pahorkatina ovlivněná srážkovým stínem KH.Srážky jsou proto nízké ale vyrovnané (kolem 500mm/rok), 289 mm za 15hodin je darda i pro Brno

Marek_98

Stanice Brno - Jundrov toho 31. července 2014 naměřila pro Brno rekordních 88,9 mm.
A to je nejenom rekord této stanice u vás, ale prý i zaznamenaný srážkový rekord za 24 hodin na území města Brna v novodobé historii měření.

Takže ani ty jsi tehdy více srážek mít nemohl. Ta stanice je od tebe tak do 1 km tipuji, takže blíže než na Žabovřesky. Ale i na ten kilometr to mohlo být dost lokální. Takže kolem těch 90 mm za den by jsi bez toho přetečení toho 31.7.2014 mohl naměřit. Ale přes 100 mm myslím že nikde nebylo, ani v okolí Brna.

Stanice na tom Jundrově je jinak v zahradní kolonii a chatové oblasti na Kopretince a provozuje ji zaměstnanec ČHMÚ Brno Mojmír Martan. Má tam doslova botanický ráj. Takže o tom už určitě víš.
Ta stanice na ČHMÚ ale oficiálně není. Tak to má asi jenom takovou soukromou.

Škoda, že ti to tehdy přeteklo. Měl bys zaznamenaný rekord nejen svůj vlastní, ale i za celé Brno asi.
Jundrov patří právě mezi ty více srážkovější části města. Kolem 600 mm možná i přes. Potom ještě severní a sz městské části. Tam možná až k 650 mm normálu za rok.
A naopak jih a jihovýchod, kde jsou více nížiny do 500 mm ročního průměru.

Ale letošek bude pro větší část Brna srážkově docela ne moc běžný.
Ani bych se nedivil tomu, kdyby někde na území Brna bylo letos přes 1000 mm od začátku roku 2024. Je to hodně reálné.
Kolik máš roční srážkový průměr?

V archivu In-počasí je sice brněnský denní srážkový rekord Brno - Tuřany 100,1 mm. Ale už hůře se věří tomu, že toto množství spadlo 20. prosince 1939. To je samozřejmě blbost nebo chyba.
https://www.in-pocasi.cz/archiv/archiv.php?region=...

Měsíční srážky za červenec 2014 naměřené na stanicích ČHMÚ v Brně:
Brno - Jundrov (260 m n. m.): 193,0 mm (červenec 1997 207,7 mm)
Brno - Žabovřesky (236 m n. m.): 162,4 mm (červenec 1997 212,1 mm)
Brno - Tuřany (241 m n. m.): 97,0 mm (červenec 1997 223,3 mm)
Troubsko okres Brno-venkov (278 m n. m.): 90,1 mm (červenec 1997 213,5 mm)

V mém regionu ve srážkách za měsíc vede rekordní povodňový červenec 1997 a to ani nejsou hory.
Rožnov pod Radhoštěm (375 m n. m.): 549,6 mm z toho 148,0 mm 6.7.1997
Valašské Meziříčí (334 m n. m.): 515,0 mm z to 159,4 mm 6.7.1997
Horní Bečva (565 m n. m.): 480,7 mm z toho 125,5 mm 6.7.1997 (nejde o denní rekord na stanici)
Valašská Bystřice (458 m n. m.): 470,0 mm z toho 130,0 mm 6.7.1997
Vsetín (387 m n. m.): 392,6 mm z toho 103,2 mm 6.7.1997
Velké Karlovice (518 m n. m.): 354,2 mm z toho 76,0 mm 6.7.1997
Halenkov (405 m n. m.): 329,0 mm z toho 100,3 mm 6.7.1997
Střelná (515 m n. m.): 321,0 mm, takže také asi rekord v červenci 1997

Ondráš*
Jen bych opravil faktickou chybu, Troubsko je Brno - venkov. Ale můžeme ho počítat do širší oblasti Brna.

TommyAst
To je pro mě opravdu nepředstavitelné, je to něco neskutečného.

Ondráš*
Je to tak, velká škoda, že mi to tehdy přeteklo. Ta meteostanice, kterou zmiňuješ, se nachází opravdu tak 1 km od nás, ale jihovýchodně, tedy spíše na Pisárky. Ale do teď jsem ani nevěděl, kde přesně je.

Jinak, můj průměr za rok je tu tak kolem těch 650 mm (aktuálně nemám u sebe úplně přesná data), ale reálně to bude asi o něco méně, možná tak těch 600 mm. Měřím podrobně až od roku 2016 a těch vlhkých let tam bylo opravdu hodně. Ale v tom červenci 2014 mi to tak nějak přibližně vycházelo na těch 180-190 mm, takže s tím přeteklým analogem to zhruba může sedět. Opravdu škoda toho přetečení, možná by to bylo i někde kolem 100 mm, analogy měří lépe.

A tomu 20. prosinci 1939 se mi taky moc nechce věřit.

Ondráš
Na Lyse hore spadlo v cervenci 1997 812 mm nebo 813 mm, to je srazkovy rekord za kalendarni mesic v CR. Povodne v roce 1997, to byl neskutecny extrem, naprosto nepredstavitelny. A tenkrat jeste nebyla ve funkci dostatecna varovani, proto hodne lidi zaplatilo zivotem. Nikdo nejspis nechapal, co se tenkrat deje. Byla to nejvetsi prirodni katastrofa v CR za 20. stoleti, resp. od toho roku 1872 do dnes. V roce 1872 to bylo horsi ale lokalnejsi.

Povodne 1997 zpusobily skody za 67 miliard, povodne 2002 za 73 miliard. Ale vlivem inflace byly povodne 1997 drazsi. Navic v tom roce 2002 bylo zasazeno velkomesto a zaplavene metro stalo 7 miliard.

100 mm za den mimo hory, to je proste extrem, ktery se v jednom miste opakuje jednou za hodne dlouho. Obvykle je vazan na bourky, nebo trvale srazky v teple polovine roku, kdy se do atmosfery vejde vice vlhkosti. Aby 20. prosince v Brne spadlo 100 mm je velmi nepravdepodobne nebo nemozne. To ze 1939 byl obecne velice hnusny rok, mozna nejhorsi v historii stedni Evropy, to je jasne, i kdyz to nema co docineni s pocasim. Tomu se u nas v CR nevyrovnaji vsechny prirodni katastrofy za tisice let dohromady.

Marek_98
To urcite byl velky extrem, asi nevytsi bourkova situace za poslednich nejmene 500 let se udava. Data jsou ale k dizpozici jen z Klementina, i kdyz v te dobe merilo po CR stanic vic (tenkrat v Rakousku-Uhersku). V te dobe jeste nejezdily ani tramvaje nebo autobusy. Ale uz se zacinalo se zeleznici. Sondaze tenkrat pochopitelne nebyly. Na Wetterzentrale jsou reanalyzy z 2. poloviny 19. stoleti. Ale vstupnich dat bylo minimum a vetruhodnost, to je otazka.

TommyAst
Je to tak, čím dál víc do minulosti jsou ty záznamy s čím dál větším otazníkem. Ale v tomto případě věřím víc těm extrémům v roce 1872 než 1939, právě vzhledem k tomu, že ten extrém z roku 1939 je z prosince.

Marek_98
V archivu in-pocasi neni zdokumentovano, jaky je zdroj dat, odkud ktera data jsou (coz neni moc korektni). A jedna se o vice zdroju, ze kterych jsou data. Vypada to, ze data z par stanic pred rokem 1961 jsou z databaze GSOD (Global Summary Of Day), to je databaze vytvorena na zaklade ISD od NOAA.

Data GSOD jsou operativni a je tam i dost chyb, ruzne jsou stanovovany denni Tmax a Tmin (presne ze SYNOP, z dat po 1, 3,6 hod). Zejmena pred rokem 1973 jsou data GSOD hodne derava a z chybami. A u srazek ty chyby byly-jsou caste.

100.1 mm v Brne Turanech v prosinci 1939 je proste chyba v datech:
https://ogimet.com/cgi-bin/gsodres?lang=en&mod...

V kvetnu 1872 to je uplne o necem jinem. Tam sice nejsou k dizpozici zadna bezna data. Ale zprav o udalosti je pomerne dost, vc. vytvoreni Mladotickeho jezera.

TommyAst
Díky za informace.

Mendelova univerzita by mohla mít mentální kapacitu naložit s vývraty inteligentněji než že by to zase skončilo v kamnech nebo někde v papírnách, tlející dřevo je naprostý poklad:
https://www.npsumava.cz/tlejici-drevo-v-zasahovych...