Počasí
Vítr není nic jiného než pohybující se vzduch, a jako takový má kinetickou energii. Pokud pohybující se vzduch narazí na tuhou překážku, což může být například strom nebo budova, působí na ni síla, která snižuje energii větru. Důležité přitom je, že kinetická energie větru se s rostoucí rychlostí větru nezvyšuje lineárně, ale je úměrná druhé mocnině rychlosti větru.... Více >>
Stromy vydrží hodně. Když se přežene vichřice nebo orkán, tak je vždycky ze všech vzrostlých stromů v lese vyvrácený jenom zlomek, třeba 0,01 až 1%, ale vzhledem k tomu že v lese jsou desetitisíce stromů, tak ten zlomek je vidět. Každý asi už viděl v lese statný vzrostlý strom starý více jak 100 let, který odolává všem vichrům, takový strom nevyvrátí žádný extrémní vítr, maximálně ulomí silnější větve. Vím o jednom místě, kde přímo na vrcholu v nadmořské výšce přes 600 m.n.m. v exponované lokalitě rostou 300 leté mohutné buky, které odolávají narázům často přes 100 km/h, pod nimi leží jenom 1 spadlá velmi silná boční větev, v podstatě takový malý kmen.
Aura1
Když se přežene vichřice nebo orkán, tak je vždycky ze všech vzrostlých stromů v lese vyvrácený jenom zlomek, třeba 0,01 až 1%,
Na to si přišel jak..?
Co to tu píšeš za nesmysly?
Po kolika vichřicích nebo orkánech si se byl podívat v českých pohořích, lesích..? Nebo jen po hodně ,,vydařené,, letní bouřkové squalline..?
Po orkánech, vichřicích leží často na zemi plochy o rozloze desítek i stovek ha..a desetitisíce, statisíce kubíků dřeva ..( po Kyrillu to bylo jenom na Šumavě 1900ha a téměř 1000000 m3 dřeva..)
Jsou to obrovské plochy, kde nezůstane ze vzrostlého, 100-120 let starého lesa (průměrná hmotnatost 1 stromu 2m3 +..) vůbec nic
Když už si to zřejmě nikdy neviděl, tak si to aspoň někde vyhledej, ať o tom něco víš...
swan1
Asi jsem zapomněl zmínit, že mám na mysli přirozený lesní porost (zejména listnatý), nikoliv umělé smrkové monokultury, které skutečně padají ve velkém jako sirky a jsou poseté po celé ČR, hodně v tvých zmiňovaných pohořích. Tohle nemá s normálním fungováním v přírodě nic společného, je to nesmyslný výtvor člověka, těžce nedomyšlený.
Je to živel tenhleten vítr, jednou je to už dávno jsem viděl v Norsku chlápka s aktovkou, šel po silnici a najednou kolem něj vzniknul sněhový vír a normálně ho zahodil do taluty 
taška se otevřela a byl to asi ouřada, páč vír papírů mizel někam k Sundalsoře, ani se je nesnažil dohnat a já nevěděl jestli se smát...
Spoutat ho ničemu ať točí motorama.....
Aura1
Můžeš mi říct, kde si v Čechách viděl rozsáhlý, prirozeně vzrostlý les, tedy bezzásahový , přírodní, původní porost 100-120let starých stromů?
Kde?
Víš kolik lehlo k zemi hektarů buků, javorů a dalších listnáčů, nejen jehličnanů, při periodicky se vyskytujících orkánech za desítky let?
Tisíce a tisíce..
Ty si myslíš, že skrze těch pár buků, cos někde viděl, že odolávají to můžeš hodnotit?
Ne, tys prostě tu holou paseku, plnou dvou, tří, čtyřkubíkových, vyvrácených nebo zlomených buků, javorů, smrků, jedlí záhy po vichřici, nikdy na vlastní oči neviděl...
Aura1 zalezi dost i na podminkach. nedaleko sem videl vyvracenej zdravej dub na okraji lesa, tak 80-120 let, o kterym bych si nikdy nemyslel ze by ho bourka mohla vyvratit.. Ale zem uz je tu dost dlouho tak podmacena, na ty louce u lesa stala voda, takze to bahno proste povolilo
swan1
Lesy jsou různý, rozmanitý v rámci ČR. Pokud by lehlo tolik stromů, jak popisuješ v každém lese, tak už žádné lesy nemáme, protože plošný extrémní vítr se vyskytuje pravidelně vždycky jednou za několik let. Některé lesy vydrží víc, některé míň, ale myslím, že většina lesů v ČR je skutečně odolná a spadne většinou ten zlomek. Na horách je to asi nevhodná kombinace, kdy jsou tam mnohem vyšší nárazy při extrémním větru přes 150 km/h a zároveň nejvíc umělých smrkových monokultur, ale tohle není celá ČR a stejně za to může člověk.
Aura1
Různý jistě lesy jsou, v rámci ČR, ale rozsáhlý, bezzásahový, člověkem nedotčený, přírodní lesní plochy u nás nenajdeš.. Jen ostrůvky v rezervacích a NP.
Já ty polomy po vichřicích, ty mnoha hektarový plochy padlých a rozlámaných 100letých stromů zpracovával, 8 let sem dělal v lese, myslím, že fakt nemáš moc představu, co orkán se statným lesem dokáže..
Ty největší nárazy, poryvy, nejsou plošné, jsou to takové jazyky, kudy projdou, je to bez šancí..
Nejvíc záleží na okrajových porostních stěnách lesů, stromů, které na okraji lesa mají z venkovní strany větve až dolů (a brání tak do značné míry proniknutí poryvů dovnitř do porostů), zda jsou zachovány, nebo narušeny dřívější těžbou nebo dřívějšími vichry..
Jakmile se můžou poryvy takovýmito narušenými místy dostat dovnitř do lesa, už to jede, nejdřív vítr třeba jen tu a tam udělá menší průlom, klín, pak ale při další vichřici už to je několik ha a nakonec z xhektarové plachty po několika ,, fouknutích,, nezbyde vůbec nic...
Všechno pryč, jehličnany, listnáče, všechno..
Tohle není samozřejmě jen o lesích v ČR, ale i v Evropě..
Obrovské škody páchají orkány ve Francii, v Německu, kdekoli..
Když ti při orkánu spadne 1/3 nebo i 1/2 celkového objemu roční plánované těžby v ČR, jsou to miliony m3 dřeva, žádné zlomky..
swan1
No to je taky fakt, že vítr působí na les velmi rozmanitě podle orientace svahu, kopce apod. Proto možná polovina všech ploch je ušetřena, protože je někde schovaná za kopcem, v údolí apod. Odnesou to pouze exponované lokality, které jsou velmi omezené prostorově, jinde spadne stromů jenom ten zlomek.
Taky proto, že extrémní vítr fouká v podmínkách ČR většinou z podobných směrů JZ/Z/SZ, ostatní směry nepřináší extrémní vítr. Možná pouze na horách a ve vyšších polohách se projevuje výrazně J/JV směr, ale to se týká spíše jenom východní poloviny ČR.
Aura1
Souhlas s tím, že diametrálně jiné jsou škody na návětřích a v závětří, samozřejmě.., mnohem menší jsou v nižších polohách obecně.., také s tím, že jsou nejpostiženější ty oblasti, kam snáz můžou vichry z Atlantiku.. jasné..
Ale v žádném případě to není nepodstatný zlomek, jsou to někdy i stovky, tisíce ha..
Prostě kam se jednou silný vítr dostane, může se opřít do nechráněné stěny stromů, postupuje to dál a dál..
Příklad, po nějakých místních šumavských polomech jsme na polesí zpracovali třeba 2-3 tisíce m3 polomů, ovšem při další vichřici, třeba za 2, za 3 roky už ve stejné lokalitě padlo 15-20 tisíc m3..
Jakmile je les ,,načatý,, , narůstá to pak geometrickou řadou..
swan1
No když si představíš exponovanou lokalitu, kde jsou často prudké nárazy, která nebyla moc dotčená člověkem, tak stromy mají přizpůsobený tvar, většinou nerostou tolik do výšky, jsou zakrslejší apod. Ukázkové je to třeba na Milešovce, ale i tady v okolí jsou takové místa, kde jsou na západních svazích krásně tvarované například borovice. Za ty megapolomy může člověk, je to pořád stejná básnička.
Jinak v nížinách se taky vyskytuje extrémní vítr podobný tomu na horách. Při Kyrillu měly pražské stanice kolem 130 - 150 km/h myslím.
NE..
Přírodní katastrofa, je přírodní katastrofa ..
1868 a 1870, tam to všechno začalo, lehla převážná část Šumavy, byť z velké části původních, podhorských a horských, smíšených, odolných dřevin.
Zbytek smrků potom sežral nutně kůrovec.
S tím tebou zmiňovaní, návětrní, větrem tvarovaní, ošlehaní vrcholoví zakrslíci nemají nic společného..
Ti to zmáknou, ale vzrostlý les s 30 m vysokými stromy je proti takovým orkánům bez šancí...
Pak přišlo monokulturní osázení Šumavy , nevhodným genotypem a tím se tomu jaksi moc nepomohlo..
Od té doby je to nekonečný příběh..
Osázelo se samozřejmě i z Bavorské strany, ale následné německé hospodaření bylo prostě o dost šetrnější, bez narušování krajních porostních stěn, bez mnohahektarových holosečí a tím otevírání lesů větrům...
Vždy mě fascinovala ta změna, po přejezdu hraničního hřebenu Šumavy do Bavorska se člověk ocitá najednou v úplně jiném, celistvějším, ne tak zdevastovaném, byť také monokulturním lese ..
Takže ano, samozřejmě, člověk toho může hodně ovlivnit, zmršit, les narušit, oslabit, nebo v něm hospodařit rozumněji..
MirekW
Pochybuji. Viděl jsem stromy, které měly takový specifický vzrůst a tvar, že by je nevyvrátil naráz větru ani 500 km/h. Je to zcela zřejmé při pohledu na daný strom, že je přibitý k zemi jak skála. Těch 500 km/h by jej trochu "oškubalo", ale strom by si vesele rostl a rašil dál. Nepodceňujme odolnost stromů.
Aura1
Náraz větru o síle 500 km/h sám o sobě je tak reálný v tornádu a to by ten strom zmizel hned (v tom tornádu se kombinují ještě i podtlaky atd.). Ale celkově ta síla větru narůstá druhou mocninou. Rozdíl mezi větrem 50 a 80 km/h je diametrálně odlišný od rozdílu větru 80 a 110 km/h. A takhle to pokračuje.
In-počasí
No jo, těch 500 km/h jsem přehnal, ale doporučuji vylézt na Milešovku po všech trasách a pozorovat pozorně tvar a vzrůst stromů. Často jsou to takové kmeny několik vedle sebe, které rostou jakoby ze země, kořeny nejsou prakticky vidět. Celý strom má takovou strukturu, že se v podstatě nemůže zlomit nebo vyvrátit. Je to unikátní přizpůsobení se podmínkám. Na Milešovce dosahují nárazy větru i kolem 50 m/s a celý kopec je zalesněný, žádné holiny, vývraty apod. Na jiných místech je to podobné.
In-počasí
Exponencialne ta sila nenarusta nastesti, jen s 2. mocninou rychlosti (vzhledem k mnozstvi prutoku vzduchu zachycena energie roste se 3. mocninou rychlosti). Nastesti narazy nad 100 m/s jsou u nas temer nemozne a i ve svete velmi vzacne. 22.06.2022 nekde u Pece pod Snezkou zaznamenala amaterska stanice naraz az 80.5 m/s (290 km/h). Kdovi, jestli to neni chyba, skody v okoli byly.
http://www.bourky.cz/pozorovani/supercely-a-squall...
Narazy vetru prez 300 km/h a mozna i prez 100 m/s se vyskytly na Hodoninsku 24.06.2021 a take v Praze 30.07.1119. S cim takovy vitr je spojen netreba pripominat. Tornado z roku 1119 je vubec nejstrarsi znamy zaznam o pocasi v Praze.
https://www.youtube.com/watch?v=UjDwQzRB3R0
Pro přidání příspěvku do diskuse se prosím přihlaste.
