Naposledy v roce 2019 bylo možné na satelitních snímcích pozorovat ohně z tradičního pálení čarodějnic. O rok později tuto tradici narušila covidová opatření. Na obloze navíc bylo i hodně oblačnosti, takže by stejně patrné nebyly. Podobně tomu bylo i o rok později. ... Více >>

Stejny produkt z druzice (kombinace kanalu umoznujici najit vetsi ohne a tepla mista) pravdepodobne pouzivaji hasici pri vyhledavani pozaru. Take jsou na danem produktu patrne i ruzne prumyslove zavody, kde jsou pece pomerne velky zdroj tepla, zachytitelny z druzice pri dane citlivosti a rozliseni.

Otazkou je, jak moc velky musi ohen byt, aby byl na danem satelitnim snimku zaznamenan. Pravdepodobne obycene trampske ohne a taboraky se neukazou. Tim padem nebude mozne rozpoznat taboreni v lese s varenim na ohni. Ale samotne vyhledavani vetsich ohnu je velmi uzitecne - zjisti se pozar v zacatku v dobe, kdy jeste neni rozlehly. V opravdu suchych letnich obdobich, kdy je jeste navic vitr, je sireni pozaru velmi rychle. a jen idiot muze nekde rozdelavat ohen, nebo odhodit cigaretu. Vypada to ale, ze se vzrustajicimi letnimi teplotami a suchymi obdobimi takovych idiotu neubyva, ne-li naopak.

Nevyhodou je, ze neni mozne pouzit detekci ohnu za zatazene oblohy, jak tomu bylo v letech 2020 a 2021 na 30. dubna (nejmene castecne). To jeste navic byla pandemie koronaviru (oslabujici uz v dobe jara nasteti).

Pocasi v CR 30. dubna v letech 2015-2022:

2015:
https://ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&sta...

2016:
https://ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&sta...

2017:
https://ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&sta...

2018:
https://ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&sta...

2019:
https://ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&sta...

2020:
https://ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&sta...

2021:
https://ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&sta...

2022:
https://ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&sta...

Asi nejzaimavejsi pocasi 30. dubna a prvniho kvetna bylo v letech 2000, 2003, 2012. V roce 2000 bylo odpoledne hodne bourek. V roce 2006 byla zase docela zima, hlavne na vychode. V roce 2003 a 2012 bylo neobycejne teplo.

2000:
https://ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&sta...

2003:
https://ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&sta...

2006:
https://ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&sta...

2012:
https://ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&sta...

Jo, jsou to rozdíly, např. jak jsem byl na učilišti v Praze, tak nám jeden východočech líčil jak se na to pálení chystají, a co vy ptal se nás Olomoučáků, a my jsme cosi rozpačitě odpověděli, možná jsem tedy ani nevěděl o čem to mluví..

Karel83

Ta mapa udava rozdily velke i v ramci CR, kde to je rozsirene, a kde ne. Zajimava je ta velmi husta sit ohnu v Nemecku, oblast Drazdany a pod. A v Rakousku a Polsku nic. Zato v Polsku vladne jeste porad jisty Katoliban a ve stredoveku se upalovalo vic nez dost. Islamsky letopocet je posunuty a cifra poctu roku udava stredovekou hodnotu. Proto to taky tak mozna vypada.

Brno Turany prelom duben-kveten 2006. To bylo na Jizni Morave skutecne zima a nekolik dni pokracujiciu staly dest bez prestavky. Doba trvani extremi - Nepretrzity dest od 28.04.2006 18 UTC do 01.05.2006 12 UTC. Prave pri dlouho trvajicich destich vic nez 24 hod jsou dosahovany vubec nejnizsi denni maxima v teplem pulroce v nizinach. V roce 2013 byl i v posledi kvetnove dekade ledovy den (a ne jeden), EDIT samozrejme na Snezce, to jsem zapomel dopsat. V Praze v posledni kvetnove dekade byla denni maxima i pod +10 °C a vydatne srazky.

Na prelomu duben-kveten v roce 2006 byla na jizni Morave skutecne zima:
https://ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&ind...

Pripominam ze v Praze Klementinu za obdobi 1775-2021 byl jen jediny den v kvetnu s Tmax pod +5 °C: 15.5.1900 Tmax +4.5 °C. V cervnu se vyskyrla v Klementinu denni maxima pod +10 °C: 8.6.1841 Tmax +9.9 °C, 11.6.1881 Tmax +9.9 °C, 12.6.1881 Tmax +9.4 °C (z toho 2 dny za sebou), v cervenci a v srpnu bylo vzdy v Klementinu denni Tmax nad +10 °C

Ondráš*
Pěkné, letos je krásně jasno na téměř celém zemí.

Ondráš*
Udivuje mne, že se jim v tom Německu ta "letzte generation" nepřilepila k polenum, kvůli CO2, to by byly stylový čarodějnice..

Na novinkach take o tom vysel clanek. V dizkuzi udavaji, ze na Morave pali taky, ale mensi ohne kvuli suchu a nejspis i mene casteji. V zapadnich Cechach take bude utlum tohoto zvyku.

https://www.novinky.cz/clanek/domaci-meteorologove...

Na mape odpovida jeden pixel 1 ctverecnemu km. A detekovano je infracervene zareni s vyssi intenzitou (a nejspis i na kratsich vlnovych delkach) - mista s vyssi teplotou. Samotny ohen je samozrejme o mnoho mensi, jen jednotky (max desitky) ctverecnych metru. Sledovano je to druzici z vysky prez 800 km, a ohne jsou videt jen pri bezoblacnem pocasi.

Tento produkt je hlavne na detekci pozaru. Ale detekovany jsou na teto mape i prumyslove obekty, kde jsou nakumulovany zdroje tepla. Napr. v Ostrave nebo Linci. Pozar v Ceskem Svycarsku tam byl detekovan urcite.

Rozliseni je 1 km2 na pixel a otazkou je, jak velky musi byt ohen (nebo vice ohnu v jednom pixelu) detekovan. Taborak to urcite nebude, musi to byt uz poradna vatra samozrejme, jak se to na 30. dubna dela. Ale mensi vatry detekovany byt nemusi.

Např. tady opravdu není zvykem pálit nějaké vatry (vlastně se dozvídám až letos, že se někde něco takového dělá). Zde max. táborák se špekáčky.

V západních Čechách je to dosídlené obyvatelstvo že Slovenska, a tam se to pálení nepraktikuje.No a Morava je jako Rakousko, Bavorsko a Polsko převážně katolická, tak i tady tomu moc pšenka nekvete. Ta tradice přišla z protestantského Německa.