Přejít na hlavní obsah
AKTUALITA: Na západ dorazí rozpadající se přeháňky i bouřky

Diskuse o počasí Česko v týdnu zasáhlo několik bouřek. Jak dochází k jejich vzniku v zimě?

# 20.01.2022, 16:57

V tomto týdnu přecházely Česko od severu či severozápadu hned dvě studené fronty. Tyto fronty přinesly především silný vítr a srážky, které byly dešťové a postupně přecházely ve sněžení. Nejpozoruhodnější na těchto frontách bylo, že se na nich (v pondělí především na severní Moravě a ve Slezsku, ve čtvrtek i jinde v Česku) vyskytlo několik blesků.... Více >>

354
# 22.01.2022, 18:10

Děkuji za článek

153
# 24.01.2022, 23:36

V zime bourky nevznikaji prilis casto, ale obcas se to povede. Vetsinou bourky vznikaji na pomerne vyrazne studene fronte, kdy je teplota vzduchovych hmot vyznamne nizsi a k tomu jeste se prida silnejsi proudeni nejlepe. V 850 hPa muze teplota klesnout po prechodu fronty i o vice nez 10 °C, ale v nizinac se jen treba rozrusi inverze a ochlazeni nepocitujeme prilis.

Zimni bourky s par bleskama vetsinou vznikaji, kdyz je dostatecny teplotni gradient smerem nahoru. To obvykle byva splneno, pokud do CR prudi Morsky Arkticky vzduch, napriklad po zadni strane nize nad Skandinavii ci Baltem. V nizinach je pak stale prez den slabe nad nulou, teplota v 850 uz okolo -10 °C a v 500 hPa uz muze byt teplota dost nizko, nekdy jen pod -25 °C az -30 °C, ale v morskem Arktickem vzduchu je velmi chladno v 500 hPa casto - nad Arktidou to muze byt i pod -50 °C, nad severni Skandinavii -45 °C az -48 °C a i nad CR az pod -40 °C, jak uz se ne jednou stalo. Kontinentalni vzduch ze Sibire a z Ruska, ci Arktidy pobliz Ruska je velmi studeny v dolnich vrstvach, i pod -20 °C v 850 hPa. Ale ve vyssich hladinach 500 hPa nebo i 700 hPa uz tak nizke teploty nejsou a bourky nevznikaji.

Kdyz je v Morskem Arktickem vzduchu pri Zemi okolo 0 °C (nad i pod) a v 500 hPa pod -30 °C, nebo az pod -40 °C, v Norsku az blizko -50 °C, vnikaji v teplotnim gradientu kumulonimby a konvekce. Na studene fronte je konvekce podporena jeste, zvlaste pri velkem rozdilu teplot. To pak staci i -25 °C v 500 hPa. Z Kumunonimbu se vyskytuji velmi intenzivni snehove prehanky. Nepadaji ale vlocky, ani male kroupy. Pada bila nepruh;ledna snehova krupice, zrnka velka nekolik mm (az 5-7 mm to muze byt). Pri takovych prehankach se ve dne pomerne vyznamne setmi, prijde huste snezeni a zvedne se vitr. V dobe prechodu prehanky se take ochadi. A nekdy se objevi nekolik blesku.

Pri takovych bourkach se obevuje i v Praze teplota az pod nulou v prubehu bourky: A blesky se pri Arktickem vzduchu velmi chladnem nahore, mozna mohou vyskytnout i v Arktide. Tropopauza i v CR v dobe prichodu Arktickeho vzduchu je velmi nizko a kumulonimby dosahuji vysky jen kolem 5-6 km, na vrcholku je ale i pod -40 °C.

Nejnizsi teplota pozorovana pri bource (na stanici, pri povrchu):
https://diskuse.in-pocasi.cz/tema-2-5886-Nejnizsi_...


Pri orkanu Kyrill 18-19.01.2007 a orkanu Emma 01.03.2008 byl velmi silny vitr jiz pred frontou a pred frontou byl vzduch velmi teply a vlhky (na zimni pomery). Fronta nebyla tak vyrazna, neochladilo se tolik a ve vyssich hladinach ani za frontou tolik teplota nepoklesla. Teply a vllhky vzduch pred frontou, silny vitr a rychly postup fronty - to melo za nasledek vytvoreni silne bourkove aktivity (na zimni pomery) a take velmi silneho deste (na zimni pomery v CR) pri prechodu fronty.

153
# 24.01.2022, 23:40

GFS Wetterzentrale 17.01.2022 12 UTC

Teplota a geopotencial 500 hPa, prizemni tlak
Teplota a geopotencial v 850 hPa
ThetaE v 850 hPa a prizemni tlak
153
# 24.01.2022, 23:42

GFS Wetterzentrale 20.01.2022 18 UTC

Teplota a geopotencial 500 hPa, prizemni tlak
Teplota a geopotencial v 850 hPa
ThetaE v 850 hPa a prizemni tlak

Pro přidání příspěvku do diskuse se prosím přihlaste.