Poslední doba ledová skončila zhruba před 10 tisíci lety, kdy došlo k přechodu lidí od primitivních lovců a sběračů k pokročilejší společnosti usedlé, jejíž hospodářství je založeno na zemědělství. Od té doby zažívá naše planeta poměrně teplé období.... Více >>

má další malá doba ledová zpoždění ?je díky změně klimatu zažehnána nebo současné projevy značí že nastoupí ? (paradoxně vytlačení golfského proudu oteplováním nebo změny salinity oceánu)
ještě dotaz jaký vliv by měli pokusy o umělé (pokud vyloučíme technickou revoluci) ovlivňování klimatu byť jen regionálně ,jestli by to rozhodilo planetu a nemělo by si lidstvo s ničím takovým zahrávat?

Luka S
Ten článek není o malé době ledové. Malá doba ledová nemá s touhle vůbec nic společného. Ochlazení kolem 17. století (v některých zdrojích celkem nepřesně označováno právě jako malá doba ledová) zřejmě primárně souviselo se sopečnou činností a sluneční cyklus na to neměl takový vliv: https://www.in-pocasi.cz/clanky/teorie/slunecni-cy... Sopečná činnost se nijak periodicky nevyskytuje, takže ani není možné predikovat výskyt těchto tzv. malých dob ledových.

In-počasí
v jakých cyklech je tedy klasická doba ledová?

Luka S
O tom bude příští článek

In-počasí
dobře

V zime bezne -30.. a kolik tak asi byly bezny nejnizsi minima za celou zimu? pocitam ze podle toho rozlozeni tlakovych vysi to tu mohlo byt k -50

Ai-kun
v mém rodném městě Karviné máme pár ledovcových balvanů v parku (tam kde byli) kde se asi ledovec zastavil...nevím jestli by se to dalo třeba nějak vypočítat

Ai-kun
Ano, těch -50 °C je zcela reálných, myslím, že to bylo i méně. Vždyť i nyní z roku 1929 je minimum pro Česko -42,2 °C (a pro Prahu -27 °C).

Luka S
To je pěkné doplnění: https://www.ic-tesin.cz/bludne-balvany/d-1255/p1=1... a https://vltava.rozhlas.cz/bludne-balvany-aneb-sved...

Super článek díky. Ale v době ledové bych tedy žít nechtěl. Průměrná roční teplota někde lehce pod nulou to je drsné.

In-počasí
super ...my se o tom právě učili na základce díky tomu že to máme taky ve městě

Luka S
Co se týče těch dob mezi-ledových a ledových v době trvání desetitisíců let (řádově), tak tam nejde o Sluneční cykly, tedy jak svítí Slunce, ale o nšco jiného. Jde o periodicky se měnící parametry dráhy Země (excentricita, sklon k dnešní rovině ekliptiky) a pak také periodicky se měnící sklon rotační osy Země. On totiž není ten sklon rotační osy Země (= vzdálenost obratníků od rovníku a vzdálenost polárního kruhu od pólu), aktuálně to je 23.44 stupňů a rozpětí kolísajícího sklonu Zemské osy je okolo 2 stupňů, perioda 41 000 let.

Máme tady celkem 3 proměnné, které určují klima zásadně. Aktuálně je excentricita dráhy Země 0.0167 (přesně podle Wikipedie 0.0167086), rozdil Slunečního záření dopadajícího na zem v průběhu roku je 6.9 %. V době největší excentricity je to však 24 %. Aktuálně jsme nejblíže Slunci 2-5. ledna a nejdále 3-5. července. To znamená, že v zimě jsme Slunci nejblíže a v létě nejdále. Tedy v zimě na severní polokouli, kde je více pevniny a tím pádem i větší teplotní amplituda. To se postupně změní, nejbíže Slunci budeme v létě, nejdále v zimě.

Pro růst-ústup ledovce nejsou důležité teploty v zimě, ale to, kolik nasněží, jak moc často prší a je nad nulou (déšť roztává sníh). a hlavně jak moc teplé je léto (= kolik stihne sněhu roztát). A navíc v polárních obladtech většina energie ze Slunce přijde v létě. Když sníh roztaje dříve (stejně tak led), razantně poklesne albedo a léto při pólech je teplejší, což se teď děje.