Meteorologická stanice na Velkém Javoru byla zprovozněna v listopadu 1982. Za svojí téměř čtyřicetiletou historii stanice již zaznamenala řadu zajímavých údajů. Vůbec nejsilnější náraz větru zde byl změřen 1. září 1992, kdy dosáhl 255 km/h. Vůbec nejnižší teplota -26,4 °C byla naměřena 12. ledna 1987.... Více >>

In-počasí
Díky za zajímavé informace, pěkná meteostanice i fotky. Že není stanice na Pradědu je smutné, tamní údaje by byly zajímavé, slyšel jsem, že se tam nepovedlo dohodnout s majiteli pozemků. Každopádně si vás dovolím opravit, protože i na Moravě už máme meteorologickou stanici ve výšce nad 1400mnm. Je to nedávno zprovozněná stanice na Kralickém Sněžníku s nadmořskou výškou 1402 metrů. https://www.chmi.cz/files/portal/docs/poboc/OS/KW/...

ota
Děkuji za doplnění, upravili jsme v článku. Jen tam dost citelně chybí měření větru. Zde jsou informace z instalace této stanice: http://www.infomet.cz/index.php?id=read&idd=15... Rozsahem měření je to poměrně chudá stanice, mezi profesionální moc zařazovat nejde, https://www.in-pocasi.cz/clanky/teorie/meteorologi...

Na tom Pradědu šlo i částečně o to, že ta stavba na vrcholu ovlivňovala měření a bylo nutné stanici trochu přemístit, ale nějak se to nepovedlo (zřejmě kvůli těm pozemkům).

Ty nižší průměrné srážky (1461 mm ročně) nejsou způsobeny ani tak srážkovým stínem jako hlavně silným větrem na vrcholu. V důsledku toho srážkoměr nedokáže zachytit všechny srážky. Hned vedle Velkého Javoru se nachází srážkoměrná stanice Brennes (přes 1000 m n.m.) a ta má průměrný roční úhrn přes 1600 mm. Navíc v německých tabulkách za období 1890-1930 najdeme výsledky měření totalizátorů na Javoru a Roklanu. Ty tehdy vykazovaly průměry přes 1900 mm. Ale to je taky k diskuzi. Totalizátory dle některých odborníků srážky podhodnocují, dle jiných mohou nadhodnocovat. Nemám tušení, v jaké výšce nad zemí byly tehdy totalizátory na Javoru a Roklanu umístěny. Zpravidla bývají 3m nad zemí. Tam jsou sice vyšší rychlosti větru než 1m nad zemí, ale na těchto lokalitách bývá v zimě často více než 2,5m sněhu a tak může být sníh do totalizátoru navíván.

Paráda, ale když mají problémy na Pradědu, tak to mohli umístit třeba na Vysoké Holi (1464) druhé nejvyšší hoře na Moravě, tam by to žádná budova nerušila, a je tam rovný travnatý terén.

In-počasí
Je fakt, že měření větru tam hodně chybí. Takové údaje by byly hodně zajímavé. Doufejme, že horských stanic bude po celé republice dál přibývat.

Ondráš*
Vždyť nikde v článku není, že Velký Javor leží v Česku nebo že má vrchol ve výšce 1436 m n.m.

Praděd by si ji v každém případě zasloužil, navíc tam vede i silnice, takže s údržbou a instalací by nebyl problém stejně jako na tom Velkém Javoru. Naopak ta Vysoké Hole je dost nepřístupná.

Ondráš*
Ta stanice je o 20m níž, než vrchol, vždyť se to v článku píše...

Zároveň jsme v těchto dnech do sekce Aktuálního počasí přidali stanici z hory Fichtelberg (druhé nejvyšší hory Krušných hor): https://www.in-pocasi.cz/archiv/fichtelberg/ Na této stanici je zajímavé, že má souvislá data již od roku 1916. Reporty o počasí lidé ze stanice píšou i na pěkné webové stránky: https://fichtelbergwetter.wordpress.com/ (to jen málokterá stanice má vlastní web).

Franta z Nejdku
Děkuji za zajímavé téma. Trošku jsme ho v článku upravili, aby bylo patrné z jakého období průměr vychází. Vybrali jsme průměr 1981 - 2010 a v něm má Velký Javor 1509 mm a Brennes 1594 mm: https://www.dwd.de/DE/leistungen/klimadatendeutsch... To zase není takový rozdíl (cca 6 %). Na tom Plechým jsme vycházeli z období 1996 - 2010: http://www.infomet.cz/index.php?id=read&idd=13... (dříve se tam bohužel neměřilo) a vychází to na 1735 mm. Samozřejmě rozdíl může vzniknout i rozdílnou technikou a obdobím. Nemyslím si, že by ale takový vliv na měření měla exponovanost této stanice vůči větru.

Hledal jsem i nějakou mapu průměrných srážkových úhrnů na Šumavě, ale vždy je dostupná jen pro jednu část hranic a často neobsahuje ty nové stanice na hřebenu Šumavy (Plechý, Březník atd.), viz: https://www.facebook.com/chmi.cz/photos/a.23677460... (úplně chybí Plechý). Je pravda, že východní strana Šumavy je v mnohem větším závětří (například Churáňov je už zcela jednoznačně ovlivněn), obzvláště když převažují srážky ze západu. Ideální je ovšem nebýt v žádném závětří ze všech světových stran.

In-počasí
Exponovanost stanice vůči větru má na měření srážek vliv zcela zásadní. Silný vítr snižuje záchyt kapalných srážek až o 15%, tuhých srážek dokonce až o 50% (zdroj např. https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/43886 ). Teď si uvědomme: nad 1400 m n.m. je 1. výskyt silného větru běžný, 2. výskyt tuhých srážek častější a za 3. množství srážek, z nichž počítáme ta procenta, také větší. Z toho vyplývá, že kdybychom brali v potaz jen těch 15%, tak pokud na Javoru spadne ve skutečnosti 1700 mm ročně, těch 15% činí 255 mm a jsme na nějakých 1445 mm, což by zhruba odpovídalo tomu skutečně naměřenému průměru. Stanice, která je typickým příkladem systematického podhodnocování srážek je Sněžka. V období 1901-1950 tam byl průměr něco málo přes 1200 mm, zatímco v Peci pod Sněžkou přes 1400 mm a v Obřím dole přes 1500 mm. Srážková inverze se v našich končinách sice občas vyskytne (viz můj komentář k vydatným srážkám 21.6.2020 zde http://www.infomet.cz/index.php?id=akce&act=sa... ), ale většinou se vyskytuje výš než je nadm. výška Sněžky.

Franta z Nejdku
Pěkná práce. Ono na tom Velkém Javoru zrovna ta stanice tak extrémně exponovaná není - když po tom vrcholu jdete, tak samozřejmě po krajních vyhlídkách nebo na úplném vrcholu fouká hodně, ale u té stanice celkem nefoukalo (ale nevím, jak se tam proudění chová v jiné dny). Pravdou je, že Velký Javor má poměrně oblý (rozsáhlejší) vrchol. Sněžka je samozřejmě úplně něco jiného - to je ostrý vrchol a tam se stanice rozumně umístit nedá, tam bych věřil, že se to bude odlišovat hodně.

In-počasí
No nevím, jestli tam byl max. náraz 255 km/h (a nárazy kolem 100 km/h tam v zimě nejsou nějak neobvyklé), tak si myslím, že tam vítr bude hrát nemalou roli.

lukashrn
Nakonec ten záznam vypadá jako chyba, v roce 1992 tam 1. září žádný silný vítr nebyl: https://www.ventusky.com/?p=49.61;14.44;6&l=gu... Reálně tam tak nejsilněji za posledních 20 let foukalo 18. ledna 2007, kdy dosáhl náraz 169 km/h (při orkánu Kyrill). V článku opraveno.

V CR stanic s vysokou nadmorskou vyskou nad 1300-1400 m opravdu moc neni. Ze stanic CHMI jsou jen 4 stanice nad 1400 m tusim. Jedna se urcite o Ceskou Snezku 1602 m vysoko, vedle Polske Snezky (12510 Snizeka) 1603 m vysoko, nebo mozna trochu vic (na strese restaurace). Ceska Snezka v zime casto meri spatne, kdyz je bouda obalena ledem nebo snehem. Polska Snezka ma 24 hodin obsluhu. Ceska Snezka (nebo Polska, stejne je na hranici) je jedinou Ceskou stanici nad 1600 m resp. nad 1500 m. Vyse nez 1400 m jsou v CR 3 zakladni klimatologicke stanice (Snezka Postovna je i SYNOP stanici 11653 Snezka):

Snezka Postovna 1602 m
https://www.chmi.cz/files/portal/docs/poboc/OS/KW/...

Lucni bouda 1413 m
https://www.chmi.cz/files/portal/docs/poboc/OS/KW/...

Kralicky Sneznik 1402 m
https://www.chmi.cz/files/portal/docs/poboc/OS/KW/...

Co se tyce stanic Ogimet SYNOP (profesionalni stanice), tak v CR nad 1400 m je jen 11653 Snezka (stejna stanice jako Snezka Postovna), casto poruchova, ale hned vedle je Polska Snezka - 12510 Sniezka 1603 m. I nad 1300 m moc SYNOP stanic v CR neni - krome 11653 Snezka jen 11730 Serak 1328 m a 11787 Lysa hora 1324 m. Celkem je v CR 38 SYNOP stanic (jsou na Ogimetu). Dalsi stanice nad 1500 m uz musime ve vetsi vzdalenosti od Ceskych hranic hledat, nejlepe SYNOP stanice snadno dostupne na Ogimetu. V Tatrach najdeme vysoko polozene Polske a Slovenske stanice, to az nad 2000 m vysoko. V Rakouskych a Svycarskych Alpach je vice stanic prez 2000 m i prez 3000 m vysoko, co jsou na Ogimetu. Vubec nejvyse polozena SYNOP stanice v Evrope je 06730 Jungfraujoch Svycarsko 3580 m, dale pak v Italkych Alpach 16052 Pian Rosa Italie 3480 m a 11318 Brunnenkogel Rakousko 3440 m. Na techto stanicich letni ci tropicky den nebude jen tak. Ale i na 06730 Jungfraujoch ve Svycarsku 3580 m muze v zime se teplota dostat nad nulu.

Vysoko polozene Ogimet SYNOP stanice ve Stredni Evrope:

11653 Snezka CZ 1602 m
11730 Serak CZ 1328 m
11787 Lysa hora CZ 1324 m
11457 Churanov CZ 1122 m

12650 Kasprowy Wierch Polsko, Tatry 1991 m
12510 Sniezka Polsko 1603 m, v podstate nevyssi stanice v Cechach - na hranici.

11318 Brunnenkogel Rakousko 3440 m
11343 Sonnblick - Autom. Rakousko 3105 m
11316 Pitztaler Gletscher Rakousko 2850 m
11310 Ischgl - Idalpe Rakousko 2323m
11138 Alpinzentrum Rudolfshuette Rakousko

11930 Lomnicky stit Slovensko 2633 m
11916 Chopok Slovensko 2008 m
11933 Strbske Pleso Slovensko 1355 m
11958 Kojsovska Hola Slovensko 1242 m

12851 Kekesteto Madarsko 1010 m

10961 Zugspitze Nemecko 2960 m
10908 Feldberg - Schwarzwald Nemecko 1486 m
10791 Grosser Arber Nemecko 1437 m
10578 Fichtelberg Nemecko 1213 m

06730 Jungfraujoch Svycarsko 3580 m
06791 Corvatsch Svycarsko 3315 m
06749 Gornergrat Svycarsko 3130 m
06740 Titlis Svycarsko 3040 m
06714 Les Diablerets Svycarsko 2966 m
06739 Eggishorn Svycarsko 2893 m
06747 Monte Rosa Svycarsko 2885 m
06723 Attlelas, Les Svycarsko 2733 m
06780 Weissfluhjoch Svycarsko 2690 m
06795 Piz Martegnas Svycarsko 2670 m

16052 Pian Rosa Italie 3480 m
16022 Paganella Italie 2125 m
16021 Passo Rolle Italie 2004 m

Stanice 06730 Jungfraujoch Svycarsko 3580 m je jedinou SYNOP stanici v Evrope, ktera je nad 3500 m nad morem. Ale v Alpach dosahuje pomerne nekolik vrcholu vysky nad 3500 m, i nad 4000 m najdeme mnoho mist. Tam take stanice jsou, ale uz se nejedna o SYNOP stanice, ktere putuji do celo-svetove databaze. Po cele Italii je mnoho stanic, ktere nepodavaji zpravu SYNOP, nejde o stanice prvni kategorie.

Capanna Margherita v Italii v Alpach 4554 m
http://webgis.arpa.piemonte.it/grafici/TERMAIGRO/T...
http://webgis.arpa.piemonte.it/bancadatimeteo/php/...

Jeste vyse je Italska stanice Col Major 4750 m na Mt. Blanc. Stanice je pobliz vrcholu Mt. Blanc 4807 m, nejvyssiho mista Evropy mimo Kavkaz. To je nejspis nejvyssi stanice v Evrope, primo na vrcholu stanice neni:
https://www.arpa.vda.it/it/effetti-sul-territorio-...

Na Kavkaze v Rusku by mela byt stanice 37334 Kazbek Mountain 5033 m nad morem, patrici i do SYNOP stanic. Ale stanice nefunguje a ani v minulosti praktucky nefungovala.


Ve Svete najdeme nejvyse polozene stanice, spadajici do databaze Ogimet SYNOP, v Tibetu. Ve vysce prez 4500 m nad morem je tam stanic nekolik (ktere spolehlive funguji).


55279 Baingoin 4701 m Tibet, nejvyse polozena SYNOP stanice na svete, co dobre funguje.
55472 Xainza 4671 m Tibet
52908 Wudaoliang 4613 m Tibet
56004 Tuotuohe 4535 m Tibet
55299 Nagqu 4508 m Tibet

37334 Kazbek Mountain 5033 m Rusko, Kavkaz nejsou data
56016 Bie-Li-Xi-Du 4785 m Tibet nejsou data
55437 T U-Ko-Erh-Ho-Kung 7346 m Tibet nejsou data
55294 P A-Na 4724 m Tibet nejsou data

Mimo Asii jsou nejvyse polozene SYNOP stanice nad 4000 m v Jizni Americe a Antarktide:

85201 La Paz - Alto Bolivie 4058 m
85230 Charana Bolivie 4054 m
84735 Juliaca Peru 3826 m
89577 Dome A Antarktida 4084 m, 80.3675 jizne, 9.6325 stupnu od polu, nejvyse polozena stanice mimo Asii.

Stanice, ktera neni v SYNOP databazi, je i na Mt. Everest, i kdyz stale pomerne daleko od vrcholu. Ono dostat do techto oblasti stanici je prakticky nemozne.

South col Stanice na Mont Everest, 7945 m vysoko (nejaky cas to byla nejvyse polozena stanice na svete), dale Camp II Station 6464 m vysoko. 23.05.2019 byla na Mont Everest pridana stanice Balcony station 8430 m vysoko. To je podle vseho aktualni nejvyse polozena stanice.

https://www.nationalgeographic.org/maps/weather-st...
https://www.nationalgeographic.com/adventure/artic...
https://snowbrains.com/live-weather-data-everest/
https://bioone.org/journals/arctic-antarctic-and-a...

V rozmezi kvetna 2007 - zari 2008 bylo instalovano 6 stanic na severnim svahu Mt. Qomolangma, ve vysce 5.207 - 6.560 m Aktualne z tohoto projektu nejspis funguje jen "pyramidova" stanice ve vysce 5050 m:
https://www.wunderground.com/blog/weatherhistorian...
https://everestweather.com/mt-everest-weather/mt-e...
http://evk2.isac.cnr.it/realtime.html

Ten naraz vetru na Velkem Javoru 01.09.1992 71 m/s (255 km/h) to bude nejaka chyba nejspis. Udaj je v uvodu do clanku v dizkuzi, v clanku uz ne. Ten den na Milesovce a v Kocelovicich se objevily narazy 25 m/s a 26 m/s v bourkach. Na blizkem Churanove na Sumave 21 m/s:

http://ogimet.com/cgi-bin/gsodres?lang=en&mode...


Nejnizsi teplota 12.01.1987 -26.4 °C, to koresponduje s jednou z nejvetsich mrazovych udalosti za posledni desetileti. Na Lyse hore byla zaznamenana absolutni nejnizsi maximalni denni teplota -27.4 °C, v Praze Libusi od roku 1973 nejnizsi teplota v 850 hPa - 12.01.1987 12 UTC -25.3 °C (nebo -25.2 °C), na prvnim miste je 01.01.1979 12 UTC -25.7 °C. Soucane v lednu 1987 byl nejspis naposled celo-republikovy Arkticky den v CR i na Slovensku a take byl naposled Arkticky den v Hurbanovo. Pocasi v ten den:

http://ogimet.com/cgi-bin/gsodres?lang=en&mode...

27.07.1983 nejvyssi teplota +30.3 °C I Velky Javor zaznamenal tropicky den, Snezka Polska vsak Letni den zaznamenala jen v srpnu 1892, tropicky den nikdy. Lysa hora take ne. Ten den padl Absolutni rekord v CR - Praha Uhrineves +40.2 °C. A podle vseho je to stale neprekonany nejteplejsi den v CR, 20.08.2012 mensi pocet stanic, co meril i v roce 1983, dosahl absolutniho rekordu. Teplota v 850 v Praze 27.07.1983 18 UTC +24.8 °C, stale druha nejvyssi hodnota od roku 1973 (na prvnim miste 12.07.1984 00 UTC +26.0 °C). Pocasi v ten den:

http://ogimet.com/cgi-bin/gsodres?lang=en&mode...

Srpen 1892:
https://www.in-pocasi.cz/archiv/img/candle_chart.img.php?stanice=praha_klementinum&typ=teplota&mesic=8&rok=1892

Nejvyssi naraz vetru 18.01.2007 na Velkem Javoru 47 m/s (169 km/h) - znamy orkan Kyrill, i Praha Karlov 45 m/s (162 km/h). Na Polske Snezce pak 60 m/s (216 km/h) - absolutni rekord narazu vetru v CR na meteorologicke stanici podle vseho, prekonan - Polska Snezka 23.02.2020 21 UTC a 24.02.2020 00 UTC 62 m/s (223 km/h). Pocasi 18.01.2007 a 24.02.2020:

http://ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&stat...
http://ogimet.com/cgi-bin/gsynres?lang=en&stat...