Přejít na hlavní obsah
AKTUALITA: V noci hlavně na jih dorazí déšť, někde i zabouří

Diskuse o počasí Povodně v Německu způsobila tlaková níže bez pohybu, nasávala teplý a výjimečně vlhký vzduch z východu

# 16.07.2021, 16:26

Západní Německo se vzpamatovává z katastrofálních a mimořádně ničivých i tragických povodní, které zasáhly zejména spolkové země Porýní-Falc a Severní Porýní – Vestfálsko. Příčinou mimořádných záplav byly extrémní srážky, které s v dané oblasti vyskytly v první polovině tohoto týdne.... Více >>

199
# 16.07.2021, 18:01

Pěkné, díky za objasnění situace.. nic že to zavinilo GO... když jsem se díval na politiky, jeden předhání druhého v prohlášeních, jak to vyřeší.. je to k trpkému pousmání, měli by si Váš článek přečíst..

76
# 16.07.2021, 18:51

palma
Tak změny klimatu s tím souvisí - pokud by nedocházelo k růstu teploty, tak by ta níže nemusela v tomto případě nasávat tak teplý a vlhký vzduch. Samozřejmě ale hodnocení změn klimatu z jedné události není vhodné.

199
# 16.07.2021, 19:09

Petr12
Večer koukněte na zprávy, tak vytahaná politická trička jsem, věru, mockrát neviděl..:D. A dávat veškeré mimořádné klimatické projevy do souvislosti z GO, jak to dělají oni, to už by byla meteorologická schizofrenie...:cool:
Blbé je, že teď se jim v Nizozemí začíná bortit jedna hráz, evakuují tam lidi.. nu při tom všem špatném, se alespoň občas vyskytne něco vtipného, či spíše ironického.. neodolal jsem a připojuji snímek..:D

128
# 16.07.2021, 21:28

13.07.2021 Opet teplotni rozhranni a silne bourky v CR. Na vychode Rakouska, na Slovensku, v Madarsku maxima az nad +35 °C, v CR chladneji. Stred nize prechazel prez CR, na jiho-vychode CR T850 az +24 °C a na zapade +18 °C, v Bavorsku jen +10 °C. Extreme teply vzduch na vychode (predni strana nize) a na zapade (na zadni strane nize) studenejsi vzduch, prechod stredu nize prez CR. Pretoceny tropicky vzduch se dostal i na severni strane nize. Presne tak vypadaji situace, kdy v lete nastavaji v CR exteme silne bourky s privalovymi srazkami, prutrzemi mracen a mohou se obevit i kroupy nebo i tornado. Tento specificky typ prechodu nize a fronty, pretoceny teply vzduch na severu nize a na vychode nize, to jsou prave pripady s intenzivni bourkovou cinnosti a vydatnymi uhrny srazek, zejmena postupuje-li stred nize prez CR pomalu. Na chladnejsi zapadni a jiho-zapadni strane nize se zase obeuji vydatne a dlouho-trvajici srazky/

Pokud je teply vzduch na severni a vychodni casti nize jeste navic s vysokou vhlkosti a hodnota CAPE je vysoka, extremni bourkove cinnosti to nahrava. Tropicky velmi teply vzduch od jihu prechazi ze Sahary prez Stredomori, kde nabere nejakou vlhkost. Cim vyssi rosny bod, resp. absolutni vlhkost, tim intenzivnejsi srazky lze ocekavat. Stejne tak na rosnem bode v 850 hPa razantne zavisi velicina ThetaE (v 850 hPa i v jine hladine). Hodnota CAPE, Lifted Index, a ThetaE v 850 hPa, to jsou ukazatele pro intenzivni bourkovou cinnost a extremni uhrny srazek.

Na odpolende Predpoved GFS na 13.07.2021 16 UTC (18 SELC, uz tedy k veceru, predpoved z 12 UTC +4 hod) byla predpoved GFS T850 az +24 °C na jihu Moravy, na zapade CR +18 °C, ale v jiho-zapadnim Nemecku T850 i pod +10 °C a ve Francii i pod +7 °C. Stred nize na jihu CR a severu Rakouska, proudeni v CR od jihu, na severu CR se jizni proudeni staci na zapad. V Jiznich Cechach-Vysocine (kde je stred nize) pak podle GFS predpovedi ThetaE v 850 hPa az nad +70 °C, rosny bod (na stanicich, ve 2m) v zapadni a stredni casti CR 17-20 °C, v Jiznich Cechach CAPE az nad 2500 J/kg a Lifted Index az pod -8 °C. To vse pobliz stredu nize, to predikuje hodne silne bourky.

Denni maximum teploty podle GFS predpoved na Jizni Morave az +35 °C, v Rakousku az +38 °C, na uzemi Madarska vetsinou 36-39 °C. Na zapade CR ale jen +26 °C denni maximum, (T850 +18 °C odpoledne). Uz v tech oblastech hodne oblacnosti a bourky. Na jiho-zapade Nemecka pak hodne srazek, uz studeny vzduch a denni maximum jen 13-17 podle predpovedi. Nakonec ale byla denni maxima o neco nizsi a nikde v CR nebylo dosazeno +35 °C.

Pri techto situacich je na zapadni a jiho-zapadni strane nize chladnejsi vzduch a obevuje se vydatny a trvaly dest, nikoliv bourky. Intenzita deste neni tak vysoka (silny dest az velmi silny dest, vyjimecne lijak), ale trvani srazek je mnoho hodin. To melo za naseledek na jiho-zapade Nemecka na mnoho mistech srazky nad 100 mm za 48 hodin (to nejspis i plosne v urcite oblasti), v celem Nemecku znacne uhrny srazek. Prisly katastrofalni povodne z rozsahlymi skodami a fatalnimi nasledky:

https://www.in-pocasi.cz/clanky/vyznacne/povodne-n...

Podobna situace (v lete prechod nize prez CR, na vychode a severu nize pretoceny teply vzduch, vysoke CAPE, extremni srazky a bourkove projevy) v CR uz nekolikrat byla. Vybec nejznamejsi a taky nejtragictejsi je pripad rozsahle organizovane konvekce 25.05.1872, kdy v Mladoticich spadlo v Mladoticich 240 mm za 90 minut a na jihem miste v nizine 289 mm za 12 hodin, prisla velka povoden na Berounce. Tenkrat byl take stred nize nad CR a na vychodni srane nize velmi teply vzduch. Popis udalosti:

https://meteoforum.e-pocasi.cz/historicke-pocasi/e...

Podobna situace se obevila i pri povodnich v roce 2002. Na zapade CR chladny vzduch a neprestavajici trvale srazky a na vychode teply a vlhky vzduch, silne bourky, zacatek srazek a bourek odpoledne 11.08.2002 a trvaly vydatny dest 12.08.2002. Ale i na teple vychodni strane nebyl extreme teply vzduch, na Ostravsku T850 az +15 °C v Polsku na jiho-vychode a na vychode Slovenska T850 az +18 °C. Naopak jiho-zapad Nemecka, pozdeji Rakousko, Slovensko T850 pod +10 °C, stred nize se presunul na jiho-zapad Polska a na jizni strane nize uz chladny vzduch. Na hranicnim prechode Cinovec naprselo 12.08.2002 312 mm ci 313 mm, to je druha nejvyssi hodnota denniho uhrnu srazek v CR. Absolutni rekord denniho uhrnu srazek v CR je Bedrichov - Nova Louka v Jizerskych horach 29.07.1897 345 mm.

V cervnu 2019 byla predpovidana naprosto extremni situace. Nejdriv v CR T850 az 27-28 °C na Jizni Morave a na mnoho mistech v CR a stredni Evrope Super-Tropicky den (na sranicich Tmax +40 °C a vice). Dale GFS stredni Evropa predpoved z 16.06.2019 12 UTC +222 hod resp. +225 hod na 25.06.2019 18 UTC resp. 21 UTC: Prez Prahu a CR vecer a v noci pechazi stred nize a vyrazna studena fronta. Nize je docela hluboka na cerven. Za vychodni strane nize je extreme teply vzduch a na zapadni strane nize chladneji. ThetaE v 850 hPa dosahuje v jiho-zapadnich Cechach az +82 °C, jestli jsem ten odstin odhadl spravne. K tomu T850 az +28 °C na jizni Morave. Stred nize, studena fronta, extremni hodnoty ThetaE v 850 hPa, CAPE i Lifted index. Bourky by dosahly nebyvale intenzity. Nakonec to ale bylo o dost mirnejsi. 26.06.2019 padl Absolutni rekord pro cerven v CR - Doksany 26.06.2019 Tmax +38.9 °C.[/n] Zaroven to byl v CR ale i v Polsku letni den s nejvyssi odchylkou teploty od normalu. [b]Pri prvni teple vlne sondaz z Libuse 27.06.2019 00 UTC T850 +19.8 °C ThetaE 850 hPa +67.3 °C. Pak ale po severo-vychodni strane tlakove vyse (zadna nize) chladnejsi vzduch od severo-zapau a stale jasno, na fronte jen par kumulu, srazky zadne. Sondaze z Libuse 28.06.2019 06 UTC T850 +7.6 °C ThetaE 850 hPa +40.0 °C (Nejnizsi ThetaE - 29.06.2019 00 UTC T850 +10.6 °C ThetaE 850 hPa +34.2 °C). Po preruseni opet koncem cervna a zacatkem cervence tropicka vlna a 30.06.2019 Dobrichovice Tmax +38.8 °C, sondaze z Libuse 01.07.2019 00 UTC T850 +22.4 °C ThetaE 850 hPa +56.0 °C, nejvyssi ThetaE - 01.07.2019 06 UTC T850 +20.6 °C ThetaE 850 hPa bezmala +72.5 °C, vecer silne bourky prisly. I kdyz bylo jednoznacne rekordne teplo, puvodni variatny daleke predpovedi byly od dost extremejsi, puvodni extremi predpoved:

https://diskuse.in-pocasi.cz/tema-10-5369-Co_to_je...



Stanice In-pocasi extremy 12.07.2021:

Txx Uhersky Ostroh +28.6 °C
Tnn Filipova Hut +16.2 °C
Nejvyssi srazky Studeny Zejf 21.1 mm
Nejvyssi naraz vetru Frydland 55 km/h

Stanice In-pocasi extremy 13.07.2021:

Txx Karvina +34.7 °C
Tnn Filipova Hut +11.7 °C
Nejvyssi srazky As 57.1 mm
Nejvyssi naraz vetru Strelna 59 km/h

Stanice In-pocasi extremy 14.07.2021:

Txx Frydland nad Ostravici +30.3 °C
Tnn Filipova Hut +10.0 °C
Nejvyssi srazky Jablonec nad Nisou 62.1 mm
Nejvyssi naraz vetru Nova Paka 68 km/h

Stanice na chmi.cz extremy 13.07.2021:

Tmax:
Brod nad Dyji +33.3 °C
Dyjakovice +33.2 °C
Straznice +33.0 °C
.....
Lysa hora +22.5 °C
Churaniv +20.9 °C
Lucni bouda +20.4 °C

Tmin:
Lednice +19.2 °C
Brod nad Dyji +19.0 °C
Dyjakovice +18.9 °C
.....
Bedrichov Nova Louka +6.5 °C
Horska Kvilda +5.3 °C
Korenov Jizerka +4.2 °C

Tavg:
Straznice +28.2 °C
Pohorelice +27.7 °C
Lednice +27.7 °C
.....
Dylen +16.2 °C
Churanov +15.1 °C
Klinovec +13.9 °C

Srazky:
Hrivice 76.4 mm
Zatec 58.7 mm
Hazlov 47.0 mm

Stanice na chmi.cz extremy 14.07.2021:

Tmax:
Jablunkov Navsi +31.1 °C
Bohumin Zablati +30.1 °C
Ostrava Slezska Ostrava +29.9 °C
.....
Churanov +17.1 °C
Dylen +16.9 °C
Klinovec +15.2 °C

Tmin:
Olomouc Holice +20.2 °C
Karvina +20.1 °C
Jablunkov Navsi +19.8 °C
.....
Korenov Jizerka +9.9 °C
Horska Kvilda +9.5 °C
Klinovec +8.5 °C

Tavg:
Karvina +23.2 °C
Frydek Mistek Mistek +23.1 °C
Bohumin Zablati +22.7 °C
.....
Churanov +12.3 °C
Horska Kvilda +12.2 °C
Klinovec +11.6 °C

Srazky:
Jablonec nad Nisou 48.3 mm
Jicin 42.1 mm
Lomnice nad Popelkou 38.7 mm

University of Wyoming - Sondaze 12.07.2021 00 UTC - 15.07.2021 12 UTC, nejvyssi a nejnizsi T850 a ThetaE v 850 hPa (ze vsech stanic nejvyssi a nejnizsi hodnota tucne, 3x na Libusi):

Praha Libus 11520
Max 14.07.2021 00 UTC T850 +16.4 °C ThetaE 850 hPa +56.7 °C, 13.07.2021 12 UTC T850 +16.0 °C ThetaE 850 hPa +66.4 °C
Min 15.07.2021 06 UTC T850 +9.4 °C ThetaE 850 hPa +47.2 °C, 12.07.2021 06 UTC T850 +9.8 °C ThetaE 850 hPa +42.3 °C
http://weather.uwyo.edu/cgi-bin/sounding?region=eu...

Prostejov 11747
Max 14.07.2021 00 UTC T850 +20.8 °C ThetaE 850 hPa +60.8 °C
Min 12.07.2021 12 UTC T850 +11.0 °C ThetaE 850 hPa +49.4 °C, 12.07.2021 00 UTC T850 +12.0 °C ThetaE 850 hPa +49.1 °C
http://weather.uwyo.edu/cgi-bin/sounding?region=eu...

Poprad Ganovce 11952 Slovensko
Max 14.07.2021 12 UTC T850 +20.0 °C ThetaE 850 hPa +60.2 °C, 13.07.2021 12 UTC T850 +16.8 °C ThetaE 850 hPa +64.8 °C
Min 12.07.2021 00 UTC T850 +14.2 °C ThetaE 850 hPa +56.8 °C
http://weather.uwyo.edu/cgi-bin/sounding?region=eu...

Wroclaw I 12425 Polsko
Max 14.07.2021 00 UTC T850 +18.4 °C ThetaE 850 hPa +64.8 °C
Min 12.07.2021 12 UTC T850 +11.8 °C ThetaE 850 hPa +49.5 °C
http://weather.uwyo.edu/cgi-bin/sounding?region=eu...

Budapest Lorinc 12843 Madarsko
Max 14.07.2021 00 UTC T850 +20.6 °C ThetaE 850 hPa +65.8 °C
Min 12.07.2021 12 UTC T850 +15.0 °C ThetaE 850 hPa +58.3 °C, Min 13.07.2021 00 UTC T850 +17.0 °C ThetaE 850 hPa +48.1 °C
http://weather.uwyo.edu/cgi-bin/sounding?region=eu...

128
# 16.07.2021, 21:35

GFS Wetterzentrale stredni Evropa 13.07.2021 12 UTC +4 hod na 16 UTC
https://www.wetterzentrale.de/en/topkarten.php?mod...

13.07.2021 se obevily opet v CR bourky a velke srazkove uhrny.

Teplota a geopotencial v 500 hPa, prizemni tlak
Teplota a geopotencial v 850 hPa
Proudeni v 850 hPa
# 17.07.2021, 10:43

palma
V roce 1872 vzniklo Odlezelské (Mladotické) jezero podobně katastrofálním způsobem, jakým probíhaly povodně před pár dny v Německu. Tehdy spadlo dle měření z volně stojících nádob přes 200 mm během pár hodin a na poměrně rozsáhlém území. Hurá, takže když se tohle mohlo stát před 150ti lety, zpochybňuje to teorie o GO? Současnou německou katastrofu nezpůsobilo přímo GO, ale rozhodně usnadňuje takovým extrémům vznik. Tím, že jsou teplejší moře, v atmosféře je více tepla a vlhkosti a v neposlední řadě slábnutím tryskového proudění, což vede k jeho meandrování. To má pak za následek delší setrvávání jednotlivých tlakových útvarů nad jedním místem. To se může projevovat jak v podobě povodní, tak dlouhých vln veder, ale také vpády extrémně studeného vzduchu daleko na jih, což se projevuje hlavně v Severní Americe.

# 17.07.2021, 12:02

Franta z Nejdku
Přesně tak, z dlouhodobého pohledu srážek nepřibývá, ale roste jejich variabilita.

199
# 17.07.2021, 14:38


Teď jsem pozorně vyslechl pana Borovičku v TV24, na přímý dotaz, zda je možno z toho, co se událo, usuzovat že za to může GO, řekl, že na to je brzo, že tyto děje by se musely opakovat častěji, a pak by se o tom dalo diskutovat. Pak mne tedy ještě zaujalo, že ta potvora vlastně vznikla až v Kanadě, a tam byla spolustrůjcem těch vysokých teplot, pak přecestovala přes Ameriku, oceán až sem, a tady se vypršela.. a pak prý taky, že se dá čekat, že dráhy takových potvor naberou více severní dráhu, takže vyšší srážky zřejmě čekají i sever Evropy.. tož uvidíme..
p.s. koukal jsem, že 19. i 20 té století bylo v ČR na povodně docela bohaté, ale zas je pravda, že v současné době je zaznamenána každá povodeň a třeba Vltava je, na druhou stranu, svázána přehradami, čili oproti minulosti zlobí méně, jak to poctivě porovnat?.:!!:

128
# 20.07.2021, 00:56

Franta z Nejdku

Extremni lijaky 25.05.1872 a nasledna povoden na Berounce o den pozdeji. Nikdo nevi, co se poradne stalo, dostupnych dat je malo ze stanic, sondaze a modely samozrejme neexistuji. Podle vseho napodobne jako letos - prechazela nize prez CR, na vychode nize velmi teply a vlhky vzduch, mozna i puvodem tropicky, pretoceni az na severni stranu nize. V pomerne hluboke nizi (na leto) a mozna i s vyvynutou vyskovou nizi extreme silna konvekce a prutrze mracen nebyvalych rozmeru.

V Mladoticich spadlo cca 237 mm za hodinu a pul, a v Mecholupech, 6 km jizne od Zatce, za 12-15 hodin 289 mm. Mohlo spadnout az 300 mm za pul dne v oblastech mimo hory. V poslednich desetiletich (cele 20-21 stoleti i konec 19. stoleti) srazky s dennim uhrnem nad 300 mm byly v horach, to plati vice-mene i o dennich srazkovych uhrnech nad 200 mm. A v roce 1972 to bylo v nizinach.

Mladoticich prez hodinu prselo s intenzitou 2-3 mm za minutu. 1 mm za minutu uz je prutrz mracen. V poslednich letech jsme parkrat zaznamenali az 5 mm za minutu nebo i vice, nemelo to ale kratke trvani. A silna prutrz trvajici prez hodinu, to je nevidane. A taky jsem v posledni dobe nevidel, ze by nekde mimo hory v bource melo spadnout prez 200 mm (jeste u Zatce v nizine a v suche oblasti).

A jeste navic je udivujici, ze se to stalo uz v kvetnu a ne treba v cervenci. Kdovi, co se vlastne v roce 1872 stalo. Tragicka bilance teto udalosti vsak je jeste horsi, nez letosni povodne.

Vice zde:
https://meteoforum.e-pocasi.cz/historicke-pocasi/e...

199
# 20.07.2021, 13:16

In-počasí
díky za odkaz, pročetl jsem, a nedá mi to... přede dvěma lety se strašilo s velkými suchy, vznikem polopouští v ve střední Evropě, pan ministr životního prostředí chtěl zdražit vodu do bazénu:), stavět přehrady ( což by vlastně nevadilo, mohou pomoci i při povodních, takže to je vlastně alespoň smysluplné, a v případě sucha by to byl rezervoár), a teď tedy hrozí častější záplavy, jak to tedy bude? Už před drahnou dobou jsem kdesi četl jakousi teorii rozkolísanosti. tedy, že při dosažení mezních hodnot pro děje v atmosféře, se počasí začne chovat nepředvídatelně ( těžce předvídatelně) , budou větší výkyvy atd. to by asi tedy odpovídalo, teď ještě se jdu podívat, zda to s počasím, platí, nebo bude platit, pro obě polokoule naší planety.., tvrdí se, že proudění na jižní polokouli je ustálenější, díky ledovému příkrovu Antarktidy, tak by jsme to tu schytávali logicky více, než protinožci..

# 20.07.2021, 14:02

palma
Podle čeho soudíte, že se za 5 let katastrofální sucha nevrátí? Všechny ty zmiňované projekty mají plán v horizontu desetiletí. Řídit se jen tím, co aktuálně vidím, je chyba.

199
# 20.07.2021, 14:19

In-počasí
No, více méně z Vámi uvedeného článku co je na něj odkaz, tam se píše následující..

"Podle nové studie, která je založena na numerických simulacích modelu pro Evropu a okolí s rozlišením 2,2 kilometru, těchto situací bude během tohoto století výrazně přibývat. Do konce 21. století by mělo nad pevninou nastat až čtrnáctinásobné zvýšení výskytu těchto pomalu postupujících tlakových níží. Samozřejmě pomalý postup níže ještě automaticky neznamená riziko povodní, důležité je i spolupůsobení dalších faktorů, a to vysoké vlhkosti vzduchu a intenzivních výstupných pohybů, které pak vedou k tvorbě oblaků a srážek."
Je mi jasné, že u mnoha takto vzniklých situací, nebude souběh takový, jako to bylo letos, nicméně bych z toho usuzoval, že srážkově vydatnější období budou častější, a ano, sucha a vedra to nevylučuje, ale nějak mi připadá, že situace s vodou by mohla být lepší, samozřejmě máme i sluneční minimum, které tedy nedávno bylo, ..La Ninu..takže asi se to bude střídat, ale může to být z toho důvodu vyrovnanější, byť ovšem z extrémy na obou stranách. ( letos, pravda už plavali v Číně, v Japonsku, tady, v Evropě.. takže se to opravdu na severní polokouli děje, to je pravda..)

# 20.07.2021, 14:24

palma
Jak by podle Vás měl vypadat meteorologický extrém, po kterém se všichni jednomyslně shodnou, že jej způsobila klimatická změna? Nic takového se z podstaty věci nikdy nestane! GO je pouze tichý proces na pozadí, který posouvá mantinely možného a nemožného a zvyšuje četnost toho i onoho.
Víte, co je třeba očividným důsledkem oteplení u nás v Krušnohoří (a řekl bych i v jiných horách)? V letním půlroce rapidně ubylo chladných vlhkých dní se západním prouděním, při kterých byla základna nízké oblačnosti dejme tomu 800 m n.m. Nad 800 m tedy byla celodenní mlha s větrem, která se srážela na jehličnatých stromech, z nichž pomalu kapala sražená voda. Většinou se setkáte s analýzami, ve kterých se mluví, v případě střední Evropy, o zachování ročního množství srážek, jen dojde k jeho rozkolísání a vypadávání během kratší doby. I to je pro vsakování vody do země zlé. Ale zvýšení základny nízké oblačnosti nad úroveň našich hor je zásadní mínus, o kterém jsem ještě nečetl. Přitom množství srážek z mlhy může být velmi vysoké (viz Dračí hory v JAR, kde se divili, odkud se berou vodopády padající z hor, když nahoře spadne jen pár set mm ročně. Po instalaci speciálního srážkoměru na měření srážek z mlhy zjistili, že tam spadne přes 2500 mm ročně).
Podivujete se nad tím, jak mohou vycházet prognózy o zvyšující se četnosti sucha a zároveň o častějších povodních. Na tohle je potřeba nahlížet z více úrovní. Za prvé, jak už jsem psal, když větší množství vody spadne během krátké doby, vznikne povodeň a přitom pár dnů po povodni může v zasažené oblasti vesele pokračovat sucho, protože takto spadlá voda bez užitku odtekla. Pak máme ale ještě úroveň víceletou.
Vývojem a výkyvy ročních srážek v Krušných horách se zabývám už 20 let. Objel jsem všechny možné archivy a knihovny a nashromáždil jsem dost dat abych si zkonstruoval časovou řadu ročních srážkových úhrnů pro západní Krušné hory od r. 1862 po současnost. K tomu jsem hodně času věnoval i studiu samotného měření srážek, vývoje techniky na měření srážek, problematiky měření srážek abych dokázal naměřené úhrny homogenizovat. Je např. potřeba odlišit, pokud bylo na německé straně hor měřeno srážkoměrem Hellmann nebo Schreiber. Obrovskou ranou do homogenity srážkových dat bylo zavedení člunkových srážkoměrů s vyhřívanou záchytnou plochou. Nebudu se dál rozepisovat, je to na hodinovou přednášku.
K té víceleté úrovni kolísání srážek. Od r. 1862 jsem v Krušných horách vypozoroval už 4 desetiletí se zvýšenou srážkovou aktivitou. Tato desetiletí přicházejí velmi zhruba s periodou 40 let. Obvykle jsou s těmito vlhkými desetiletími spojeny i zimy s velkým množstvím sněhu (výjimkou jsou 20. léta 20. století). Povodňové události, resp. četnost letních povodní ale s těmito desetiletími moc nesouvisí. Čili nějaké kolísání srážek tu bylo odedávna.
Teď máme snad už za sebou suché období 2014 - 2020 (i když rok 2020 už byl východně od Prahy vlhký). Takové delší suché období bylo např. i v první polovině 70tých let 19. století. Z kronik jsou známé záznamy o vyschlých studnách, řekách atd. Podobné projevy sucha, jako známe z předchozích pár let. Jenže když se podívám na krušnohorské srážkové úhrny ze 70tých let 19. stol. a z období 2014-2020 tak vidím, že v tom 19. stol. spadlo daleko méně srážek než teď. Jinými slovy, se srážkovými úhrny, které by v minulosti nevedly k mimořádnému suchu, jsme mimořádného sucha dosáhli. Díky zvýšené teplotě a tedy výparu. Teď si představte, jaké sucho by nastalo dnes, kdyby pršelo tak málo jako tehdy v těch letech 1871-1875. A tohle se může dost dobře stát. Ale teď snad máme před sebou pro změnu vlhkou "pětiletku" :-)

199
# 20.07.2021, 14:41

No, na otázku, se neodpovídá otázkou, nicméně, jaký projev počasí není podle Vás ovlivněn GO.. vím, je to nesmyslná otázka...:) Dále píšete, že při zvýšeném odparu nestačí ani zvýšení srážek, opomenul jste menší vsakování, díky utužení a degradaci půdy a vysušeným bažinám, mokřadům, vytěženým rašeliništím, neházel bych to na hrb jen GO.. Sám píšete, že sucha a srážky chodí v cyklech. A mapy nasycení, podotýkám teď, hovoří jasně, plus bych odkázal na odkaz, který jsem výše, dostal od IN počasí, kde se hovoří o modelu, který předpokládá až 14x častější srážkové situace, jako byla tato.. Co se týče průkaznosti GO, již jsem to tu psal, jeho objevitel nejdříve vypočítal při zdvojnásobení koncentrace CO2 zvýšení teplot o +6 stupňů, pak to opravil na +4 a nakonec na+2... takže jakou mít k tomu důvěru? A dokazovat to tím, že "vidíte přece co se děje" mi nepřipadá nejšťastnější. Psal jsem, co řekli o situaci ohledně pohromy v Německu odborníci po posouzení, takže, spíše se zeptám, kde tam mají oni chybu?