Včerejší deštivé počasí dokonale vyčistilo vzduch. Díky tomu se v něm dnes nacházelo jen minimum prachových částic. Ostatně většina stanic na měření kvality ovzduší dnes hlásila vynikající kvalitu ovzduší. Díky tomu se u nás dnes vyskytovala velmi dobrá dohlednost.... Více >>

Po přečtení článku jsem utíkal na kopec nad Prostějovem
Byly vidět ty "základní kopce", které jsou vidět skoro vždy, tzn. Drahanská vrchovina, Chřiby, Hostýnské vrchy, Oderské vrchy a kopce za Zlínem. Neobvykle dobře byl vidět vysílač na Velké Javořině (80 km daleko) v Bílých Karpatech
Naopak (Hrubý) Jeseník, včetně vysílače na Pradědu se schovával v mracích, stejně tak nebyly kvůli mrakům vidět vrcholy Beskyd ani Králického Sněžníku.

Ano, ono to není nic neobvyklého od nás vidět masiv Schneebergu. Naposledy byl parádně vidět většinu ledna a část února. a někdy v květnu...

Ta vzdálenost je něco přes 160 km, tady je to patrné na mapě: https://mapy.cz/s/nacobapumo (pro fotku https://www.in-pocasi.cz/clanky/vyznacne/alpy-27.9...

igor127
Dohlednost přes 150 km už je poměrně ojedinělá a vyskytuje se párkrát do roka (řekněme tak zhruba v 10-15 dnech).

In-počasí
No, jak říkám, bylo vidět docela často v lednu a někdy z jara... Přes léto s tím nepočítám...

Přidávám pohled z Vítkova Hrádku na Šumavě s krásným výhledem na Alpy

Vetsina prachovych castic a kourmo-mlhy, ci vodni pary je v male nadmorske vysce, zejmena pod 1 km, nebo v mezni vrstve 1-2 km vysoko. Nad 2 km nadmorskou vyskou byva casto suchy vzduch prakticky bez pevnych castic, a v techto vychkach je vzduch velmi pruzracny.

V prizemni vrstve je viditelnost jen 50-100 km (vrstva do 1 km vysky), a pak ve vyssich vrstvach je viditelnost 300 km nebo vic. Svetlo jde jen desitky km nizsi vrstvou a pak po vice nez polovinu cesty vyssi vrstvou, mnohem pruzracnejsi. Tak je mozne z nekterych mist v CR videt obekty ve vzdalenosti nad 150 km, v Evrope nekde z nizsich poloh muze byt videt vrcholky alp vice nez 200-250 km daleko. Alpy jsou vysoke prez 4000 m a ve vyssich vrstvach je atmosfera pruzracnejsi.

Ale i v nizsich vrstvach do 1-2 km jen zridka v CR je tak vysoka viditelnost, aby mohly byt pozorovany daleke a vysoke Alpy, a to bez ohledu na vyssi vrstvy.

Viditelnost brana jako opak opacity, bez ohledu na to, jake nejvzdalenejsi obekty jsou teoreticky na horizontu pri dokonale pruhledne atmosfere. Vlivem zakriveni Zemskeho povrchu je tento limit okolo 100-300 km vetsinou, nebo i mene. Zalezi, jak vysoko je vychozi a cilovy bod.