Všimli jste si té nápadně jasné „hvězdy“, která už několik týdnů vládne večernímu nebi? Jde o planetu Venuši, která pro nás na březen a duben chystá několik nebeských překvapení.... Více >>

Magnituda (jasnost) Venuse muze v maximu dosahnout obecne az -4.7. Nejjasnejsi hvezda na obloze Sirius ma magnitudu -1.46, nekolik planet byva jasnejsich, jejich jasnost i poloha na obloze se meni. Mesic v Uplnku ma magnitudu -12.5 az -12.6 a Slunce -26.7 az -26.8. Vzdalenost Zeme-Slunce i Zeme-Mesic se meni, svitivost-jasnost Slunce se meni minimalne.

Cim je magnituda mensi, tim je obekt jasnejsi. Takze spis, nez magnituda, by to mela byt obtiznost pozorovani. Skala je logaritmicka, 2.5 magnitudy znamena skok 10x jasnejsi-slabsi.

Absolutni magnituda u hvezd znaci, jaka by byla magnituda, pokud bychom videli hvezdu ze vzdalenost 10 parseku, tedy 32.7 svetelnych let. V pripade Slunce je to +4.83, tedy hvezda slaba, ale pozorovatelna pouhym okem.

V pripade Venuse je atmosfera a klima zajimavym predmetem vyzkumu. Venuse rotuje velmi pomalu, jedna otocka trva dele nez obeh okolo Slunce. Je tam permanentne zatazeno. Albedo Venuse je velmi vysoke oproti ostatnim planetam, kvuli mrakum.

Na Venusi je tlak 92 000 hPa priblizne, velka cast atmosfery je CO2. Jaka je na povrchu teplota, to je dost spekulace, moc mereni tam neprobehlo. Udava se 465-485 stupnu. Vzhledem k huste atmosfere a zatazenu se teplota nebude moc lisit mezi rovnikem a poly i mezi dnem a noci. Vysoke teploty jsou ne jen kvuli CO2, ale hlavne kvuli extreme obsahle atmosfere. Mereni tam probehlo jen jednou - na povrchu pristala neznicitelna Sovetska sonda Venera a behem chvile byla v pekelnych podminkach znicena.

Atmosfera Venuse neni prakticy chranena magnetickym polem a rychle se ztraci. Tak velmi husta atmosfera vznikla nejspis pri nejake super-vulkanicke udalosti z astronomickeho hlediska velmi nedavno.