Přejít na hlavní obsah
AKTUALITA: Čekají nás teplotně nadprůměrné dny

Diskuse o počasí Jak spatřit odvrácenou stranu Měsíce?

# 03.10.2019, 09:21

V pátek 18. října tomu bude rovných 60 let, kdy lidé díky sondě Luna 3 poprvé spatřili odvrácenou stranu Měsíce. V pátek 4. října tohoto roku se nám ovšem naskytne příležitost nahlédnout na odvrácenou stranu i bez kosmických sond!... Více >>

# 04.10.2019, 20:17

Tak to jsem ani nevedel, ze jde spatrit tolik, z odvracene strany mesice. V jednomatlasu vesmiru jsem cetl, ze je to jen 1%, muzeme tedy ze Zeme spatrit 51 % mesicniho povrchu. Ale tim, ze trochu jina polokoule je videt z jinych casti Zeme, navic obezna draha neni kruhova uple, ale s jistou excentricitou (to plati i pro obez Zeme okolo Slunce), tim se ukaze vetsi cast odvracene strany celkove, nez jen to jedno procento.

Na Mesic to sondam trva relativne kratce, narozdil od Pluta, kde se na prulet sondy cekalo mnoho let.

Vazana rotace, to je, ze doba obezna a otocna kolem osy, je stejna, je v rezonancnim pomeru 1:1 (stabilnim). Rezonanci pomer doba obehu-rotace muze byt i jiny, treba 2:3, nebo 3:5. Vazana rotace vznika tak, ze slapove sily brzdi Mesic, nebo planetu, ktera ma zpocatku vetsi dobu obehu, nez rotace, a to razantne casto. Slapove sily rychlost rotace zbrzdi na vazanou rotaci. U mesicu planet se tak deje v radu desitky-stovky milionu let, nebo i miliardy let. Vetsina mesicu ve Slunecni soustave ma vazanou rotaci. Ale i rotace Zeme je brzdena pomoci slapovych sil Mesice, ze nakonec obezna doba Mesice, rotace Zeme i rotace Mesice, to bude jedna a ta sama doba, navic okolo tusim 47 dni. K tomu navic i excentricita obezne drahy Mesice se zmensuje vlivem slapovych sil. Kuplne Synchronizaci Zeme-Mesic nedojde ve skutcenosti, trvalo by to desitky miliard let. Slunecni zareni dlouhodobe zvysuje intenzitu a za 5.5 miliardy let Zeme bude pohlcena Sluncem. Ale v uplne sycnchronizaci nejsis bude dvojice Pluto-Charon.

Je tu jeste jeden jev. Zatimco vlivem slapovych sil, se Mesic od Zeme vzdaluje a obezna doba se prodluzuje, u mesicu okolo Marsu je tomu naopak. Vlivem slapovych sil se obezna doba zmensuje, az bude mesic roztrhan slapovymi silami a zbyde prstenec.

Budme radi, ze mame Mesic. Take slapove sily Slunce-Planeta zpomaluji rotaci planet, a vytvari se synchroni rotace s urcitym rezonancnim pomerem v dlouhodobem casovem meritku. V pripade vazane rotace je pak jedna polokoule natocena ke Slunci a na jedne polokouli je porad noc. Prenos tepla se realizuje proudenim. Ale vetsina planet ma sklon rotacni osy, takze Slunce neni porad na uplne stejnem miste na obloze. Vew Slunecni soustave nic takoveho, jako vazanou rotaci planeta-hvezda nemame, ale s velkou pravdepodobnosti tomu tak bude u mnoha objevenych exoplanet.

Slapove sily tedy snizuji excentricitu, vedou k vazane rotaci planeta-mesic i planeta-hvezda, navic bez excentricity, takze insolace je porad stejna. I sklon rotacni osy slapove sily zmensuji v jeste vetsim casovem meritku. Nakonec je i sklon rotacni osy nulovy a Sunce je porad na stejnem miste, stale stejna poloha na obloze i insolace. To se muze stat snad u planet obihajicich okolo bilych trpasliku, jez chladnou neskutecne dlouho, a je na to cas. V obrovskem casovem meritku bili trpaslici chladnou, insolace klesa, az zustane zluty-oranzovy-cerveny-cerny trpaslik. A v nepredstavitelnem casovem meritku se vlivem ztraty energie gravitacnimi vlnami dostava planeta blize hvezde, tedy spis zbytku hvezdy, az je roztrhana slapovymi silami a zbyde prstenec.