Sucho je i letos velice časté skloňovaným termínem jak ve sdělovacích prostředcích, na internetu, tak i mezi lidmi. Za poslední roky jsme si už asi zvykli, že se toto téma pravidelně řeší, v čem se ale to letošní sucho liší - pokud vůbec – od situace v minulých letech?... Více >>

Souhlasím, loňský rok byl tady v brněnském Jundrově dokonce srážkově nadprůměrný, zatímco letos je to mnohem horší.

Samotná statistika srážek není tak podstatná, důležité je jejich využitelnost pro vegetaci a plodiny, letos kukuřice na chalupě gigantická, loni mizerná, a to byl letos skluz kvůli jarním suchu, taky pálenice nebudou stíhat, letos jednoznačně lepší rok, pro mě osobně na ty rajčata ať radši už ani neprší a největší nepřítel je pro mě teď vítr.

Yurri
Musíte ale napsat že u vás je jednoznačně lepší rok. Ve většině ostatních oblastí čr je tomu přesně naopak.

Ve Spanelsku jsem byl x-krat a zacina se to tomu podobat.

kostohryz
Jasněže u nás nebo lépe na Hrotovicku, ale tam bylo třeba loni za půl roku kolem 100mm srážek, ta změna bude tak razantní, že klidně nám tady naprší 200-250mm za celý rok, což je polopoušť, plánované 3 přehrady jsou fajn, ale to je nic, takový Baťův kanál pro celé Polabí či Dyjskosvratecký úval s obrovskými podzemními zásobníky, to je teprve pořádná příprava na sucho nebo sypejte nějaké návrhy, všichni chytří a návrhy žádné!

Praha Chodov má zatím za letošek asi 143 mm srážek, proti minulým rokům je rozdíl v tom, že téměř neprší už asi 10 měsíců v kuse za sebou. Rok 2017 také nebyl srážkově bohatý, listopad, prosinec také nic moc. Celodenní nebo vícedenní déšť úplně zmizel, bouřky se nám letos vyhýbají, černo je různě okolo, ale na jihovýchod Prahy to pak už nedojde. Nadprůměrné teploty v lednu a únoru a pak v kuse od dubna přírodě neprospívají, stromy, keře začínají schnout, listí padá, tráva v podstatě neexistuje, zelený je někde na severních stranách paneláků akorát tak plevel. To samé v Polabí, před Kolínem.

Hody
Navrhněte řešení, aby stromy a keře neuschly, na trávník se.e puňťa. Ráno ukazovali na 24ce v Uničově zalévání výsadby stromů pomocí vaků s až 9hod. vsakováním, kdy do 50cm je strom luxusně zalitý, super a vak stojí 700kč, tady se dá přeci vymyslet tolik věcí a ne si jen stěžovat.

Yurri
Problém je v tom, že pokud člověk nesedí přímo v zastupitelstvu obce, tak mimo svůj vlastní pozemek sám nezmůže nic. Řešení existují, vaky jsem v tv viděl, je to pěkná věc a je i spousta dalších způsobů jak účelně hospodařit s vodou, ale pokud kompetentní lidé nic dělat nechtějí, tak to zkrátka nebude a normální občan ani sám ve veřejném prostoru nic takového dělat nesmí. Nevím jak v jiných obcích, ale nepř. tady v Praze se v posledních letech nestarají absolutně o nic. Voda není nikde, zeleň pomalu chcípá, nic se nevysazuje, nezalévá. Je to opravdu rok od roku horší, magistrát a místní úřady mají očividně zcela jiné zájmy. Jenom kdyby se dešťová voda ze střech paneláků jímala do podzemních nádrží, tak z těch obrovských ploch je vody na zavlažování na celou sezonu. Jenže to se nikdy nestane, protože to málo sype. Z Prahy se stává mrtvé ghetto, plné sucha a povalujících se ožralých sociálů.

kostohryz
Jasný, u nás je to taky v plenkách, a když už to zasázej, tak se o to nikdo nestará, děs. V Praze se mi líbí z.arch. Leffler a jeho bytovka v Košířích, kde třeba plánuje na jakou zeleň bude majitel koukat za 20let, komunitní zeleninové zahrady, kořenový čističky u každého baráku, prostě maximálně vodoúsporný režim, však na to Praha má.

Yurri
Ale jo, vznikají pěkné projekty a je jich víc, ale to je otázka investora, kam až architekta pustí a co všechno je ochoten financovat, to neplatí Praha. Bohužel těch velmi špatných nově postavených a rozestavěných komplexů je veliká převaha - jeden za všechny uvedu třeba nové Horní Měcholupy, to by člověk brečel, beton a beton. Nebo vysušení mokřadu u Milíčovského lesa a zastavění bytovkama, zasypání Kateřinského rybníka a na jeho místě vybudované parkoviště atd.

Yurri
Před panelákem na předzahrádce, kterou má družstvo pronajatou od města (odkoupení nepřichází v úvahu, městská část chce za pruh pozemku asi 3 m na jedné a 2,5 m na druhé straně paneláku cenu jako za stavební pozemek), máme záhon s keři a kytkami. To od začátku dubna víceméně každý večer zalívám, aby nechcíply. Na balkóně mám truhlíky s kytkama. To je asi tak jediné, co člověk v paneláku může se zelení okolo domu udělat. Před domem je hřiště s umělým trávníkem na fotbal, za domem je ulice. Vlastní stromečky si tak těžko někde zasadím. Kdyby byla možná dotace na dešťovku i pro paneláky (nádrž by musela být zakopaná na pozemku města, družstva mají odkoupený pozemek jen přímo pod stavbou), tak do toho asi jdeme. Bohužel v paneláku plném důchodců se peníze na velkou nádrž nevyberou a malá je k ničemu, v poměru k velikosti střechy. Tak poraďte, co dělat.

kostohryz
Jasně komerčnímu břídilství se nevyhneme, ale stačilo by podmínit zastavění každého metrů čtverečního výsadbou 10 stromů a napadnout ho, že nemá zásak, ono by to pak nešlo tak hladce, ale to mě jen tak teď napadlo, u sousedů v GER běžná věc, v tomto bych byl radikální, naopak bych nařídil toto i u stávajících staveb, ani metr zadarmo (prostě takovej ekoterorista)

kostohryz
Jasně, myslel jsem to tak, že si Praha může vzít přiklad, nemusí nic draze vymejšlet, stačí jen okopírovat, co funguje, však i ty závlahy polopouští jsou docela vymyšlené, dokonce o 50% úsporněji než kapková závlaha, ale to už je mimo téma.