Jedním z parametrů, který popisuje stav atmosféry a který je pravidelně měřen na meteorologických stanicích, je dohlednost. Závisí na množství vody v různých fázích, prachu, kouře a mikroorganismů v ovzduší mezi pozorovatelem a pozorovaným předmětem.... Více >>

Perfektní článek, který mi přišel velice vhod. Často si aktuální dohlednost zjišťuji na webu chmi, taktéž i z webkamer. Pro focení krajiny a vzdálených míst docela významná veličina.
Zrovna dnes byly nejvyšší polohy Žďárských vrchů vynořeny nad nízkou oblačností, takže se mi povedlo vyfotit jak Sněžku tak i Kralický Sněžník.

Kurres
Děkuji, to rád slyším. Moc článků o dohlednosti není, i když je to poměrně zajímavý parametr (ačkoliv třeba pro numerickou meteorologii využití nemá).

Super.
To se hodí nám co se rádi touláme po hřebenech hor

Dobrý článek k "ochytření" pozorovatelů.Z praxe je také zajímavé, jak dohlednost ovlivňuje směr slunečního světla, zejména ráno.Před východem slunce je na.př.dohlednost výborná, takže z Havířova je perfektně vidět Lysou horu,je rozeznatelný nejen vysílač, ale i chata býv.sjezdovky a se stoupajícím sluncem se "obraz" rozmaže a je vidět jen obrysy hřebenů Beskyd, což si vysvětluji lomem světla o mikrokapičky vlhkosti ve vzduchu.To se citelně projevuje zejména při teplotách kolem 0°C až 10°C, zajímavé, že při větších mrazech je toto "zakalení" podstatně menší.
Proměny počasí mají také citelný vliv na podmínky šíření rádiových vln jak na VKV tak i KV.(to jen pro zajímavost).
Permon-1

Dohlednost (opacna velicina je opacita - nepruhlednost, udavajici jak moc je zareni pohlcovano, pro kazdou vlnovou delku je jina hodnota) je dost promenna na nadmorske vysce. Obvykle je pomerne mala v nizinach a strednicch polohach, naopak ve vysce nad 1000 m je vetsinou o dost vyssi.

Proto napr. z Prahy a mistnich malych vrcholku okolo, i z meteostanic Libus, Ruzyne je vetsinou dohlednost do 30-50 km. Ne tak casto jsou videt hory vzdalene okolo 70 km (Jested, Krusne hory, Krkonose). Vetsinou byvaji videt za studenou frontou, za vetrneho pocasi, nebo v teplejsi casti roku.

V pripade vysokych hor, napr. Tatru a Alpy je situace jina. I kdyz je prizemni vodorovna dohlednost jen 50 km, od vrcholku hor a nebo vysokych bourrovych mraku cestuje svetlo vetsinu trasy ve vyssich polohach i nad 1000 m a vzdalene hory mohou byt videt i nad 100 km daleko a borkove mraky i nad 150 km daleko.

Na stanicich se dohlednost vyssi nez 75 km ani neudava (v CR minimalne je udavana nejvyssi hodnota vzdy 75 km) a v pripade napr Prazskych stanic ani neni moc mist, ktere by mohli byt videt (jestli vubec neco) i v pripade dohlednosti 1000 km. Slysel jsem, ze napr. Jeseniky z Kladna, vzdalene prez 100 km jsou videt jen jednou za nekolik let.

V zime, kdyz sem proudi teply vzduch od jihu a je slunecno, tak je vetsinou dole inverze. Pokud inverze neni, napr. v unoru, byva i dohlednost pri techto situacich nad 100-150 km (200 km i ale jen dhad podle zeslabeni nejvzdalenejsich objektu). Pri nizke oblacnosti a inerzi to ale muze byt jen napr. 10 km. V horach pri teto situaci byva dohlednost i 200-300+ km. Ze Sumavy i z Krusnych hor a nejspis i ze Snezky byvaji nekdy videt Alpy, vzdalene vrcholy i prez 300 km, protoze svetlo cestuje ve vysce 1500-3000 m.n.m. a tam je dohlednost i 200-400 km (s nadmorskou vyskou stoupa). Zdali mohou byt videt Alpy z Tater tezko posoudit uz kvuli kulatosti Zeme, ve vysce 3000 m muze byt az 300-500 km dohlednost. Ve vyskach nad 5 km je i 500 km dohlednost nic neobvykleho. S vyskou rychle klesa obsah vodni pary, ale u obsah prachu, prach byva v mezni vrstve do 1,5-2 km nejvic. K 10-15 km by mela dohlednost jiz presahovat 1000 km (predpoklad bez mraku). Ve stratosfere je naproste minimum vodni pary a prachu, s troposferou se promichava malo, a tak by mela byt dohlhednost min. tisice kilometru, uz kvuli ridkemu vzduchu.

Svetlo je pohlcovano v atmosfere i ve vode exponencialne, to znamena, ze za urcity usek se intenzita zeslabi na polovinu. A s pribyvajici drahou na ctvrtinu, osminu ... Po urcitem zeslabeni jiz neni objekt poznan od pozadi - oblohy, nebo je svetlo tak zeslabene, ze uz neni videt. To plati i kdyz je Slunce, Mesic, hvezda nizko nad obzorem. Pro velke vzdalenosti a vysoke ci promenne nadmorske vysky je z duvodu kulatosti Zeme (a promenne pruhlednosti-opacite) vypocet dosti obtizny. Pro pozorovani hvezd se pouziva pojen "airmass" jez je roven 1 v nadhlavniku-zenitu a s klesajici vyskou nad obzorem roste nejdriv jako 1/cos(vzdalenost uhlova od zenitu), pak pobliz horizontu je z duvodu kulatosti Zeme vypocet jiny (na obzoru neni vzduchova hmota nekonecna, ale melo by to byt tusim nekolik desitek (v zenitu 1)). Proto taky tesne nad obzorem nejsou videt hvezdy.

Cervena barva ma lepsi prustupnost nez modra a infracervena jeste lepsi (zavisi to na ctvrte mocnine vlnove delky + nejake spektralni cary to komplikuji, dvijnasomna vlnova delka je zeslabovana 16x mene, - Raleighuv rozptyl).