Někdy jsou podmínky v atmosféře tak specifické, že umožní vznik supercely. Ta je sice tvořena také jedinou konvektivní buňkou jako obyčejná bouřka, jenže ta se spojitě obnovuje. Znamená to, že doba života supercely se pohybuje v řádech hodin.... Více >>

Velmi díky panu Žákovi za pěkný článek. Jsem rád, že někdo takový obohacuje tento web, čímž mu i dodává na serióznosti.

To mohu jen podepsat, děkujeme pane doktore.

Jj, velmi pěkný a poučný článek. +1

díky za dobrý článek

Skvělý článek, pěkné počtení.

Zatimco bezne bourky se skladaji z jedne ci nekolika konvektivnich bunek, kde mala cyklona a rotace se netvori, jen vystupne a sestupne proudy. Supercela je jedna obrovska bunka, dost velka na to, aby se vilem Coriolisovy sily vytvarela rotace. Je to v podstate tlakova nize mezosymoptickeho meritka (desitky km). V teto cyklone jsou velmi intenzivni projevy pocasi.
Je to trochu podobne s tropickou cyklonou, take nize ve ktere funguje konvekce a rozvoj silne bourkove aktivity a CB. Tropicka cyklona funguje o dost jinak, a je jeste mnohem rozsahlejsi. I intenzita bourky a hlavne doprovodnych jevu tam bude vetsi. A s vyssi teplotou povrchu oceanu prudce intenzita stoupa.

Opravdu skvělý článek, díky za to !

Ano, hezký článek! Rád jsem si ho celý přečetl, i když jsem toho už hodně věděl

Zdravím.
Dohadoval jsem se s jedním borcem , jaké jsou potřeba konkrétně podmínky pro vznik Supercell.
CAPE , Helicita , Střih větru atd..
Dá se to nějak specifikovat konkrétně ?
Například: Cape 2000+ , střih 30m/s , Helicita 150+ atd..
Nebo to takto nelze určit ?

Ta helicita nad 150 je, dá se říct, nezbytná, střih větru podle mě nemusí být tak vysoký, už 20 m/s většinou stačí. A CAPE už jen určuje, jestli se dá očekávat silnější supercela či slabší...přeci jen, supercely se kolikrát tvoří i při polovičních hodnotách, než jste uvedl, jen bývají slabší (kroupy nejsou příliš velké, menší pravděpodobnost silných nárazů větru).

Super díky
Takže stručně : 150+ Helicita, Střih 20+ a CAPE , pak ovlivní finální sílu supercell.

Chtěl bych se zeptat jestli mají faktory pro vznik bouřek nějaký vliv na to jaký typ supercely se vytvoří? Vím že když je nízký CAPE tak jsou případné supercely Lt. Když je ale CAPE vysoký třeba kolem 2 kj/kg tak proč vznikají různé druhy. Hp supercely se tvoří většinou ve velkých systémech ale proč někdy vznikne Cs a někdy Lp supeecela to nevím.

Je to tak, vznik supercel je podmíněn hlavně helicitou. Měla by být tak nad 150 m2/s2. Sledovat ji lze tady: http://www.ve...;6&l=helicity

Střih větru je také důležitý. Ty parametry helicita a střih větru spolu velmi souvisí - vítr se musí v různých hladinách lišit, aby se mohl začít stáčet (rotovat).

CAPE pro vznik supercel není tak důležité, ale určitě by se mělo pohybovat přes 1000 J/kg (jinak ten bouřkový oblak ani pořádně nevyroste).

Čekají nás červnové hromobití o hlučnosti Rockového koncertu cca 110dB
Připomínám bouřlivý výše uvedený článek z roku 2016 i pro nové studenty meteorologie

Biochemik
lukashrn
Frantis95
Petr12
Na vznik supercely stačí střih větru 15 m/s, někdy i míň, například 13-14 m/s. Hodnoty 20 m/s už jsou výrazné, 25 m/s a 30 m/s už velmi výrazné a nad 30 m/s extrémní, pokud se v ten den vyskytují bouřky. CAPE být vysoké nemusí, někdy stačí nižší CAPE, když je vysoký střih větru. Pokud se zkombinuje vysoké CAPE i vysoký střih větru, tak jsou supercely silné a přinášejí velké kroupy přes 5 cm a další jevy...

MirekW
Supercely v USA nabývají obřích rozměrů a bývají extrémně silné a mohutné. To je specifický svět.

Proto si ani nemyslím, že supercela je nejsilnější typ bouřky na světě, pouze je hodně specifická a většinou silná. Nejsilnější bouřky jsou v oblasti kolem rovníku, kde je největší zdroj tepla od slunce, zároveň vysoká vlhkost a atmosféra tam měří nejvíc km od země, takže bouřkové mraky jsou vertikálně mohutnější než dál od rovníku. To jsou hlavní faktory pro sílu bouřek.

am96

V okoli rovniku je vysoka hodnota obsahu vodni pary i CAPE. Kumuloniby rostou do velkych vysek, v extremu az k 18-20 km. Intenzita deste i uhrn srazek z bourky je obrovsky. Ale je to hlavne ten slejvak. Vedlejsi jevy (hulava, specificke dynamicke ukazy na CB a pod. ) prilis nejsou, a pocet blesku nejspis take ne. Ochlazeni neni tak silne.

Naopak jeste specifictejsi bourky s nekterymi doprovodnymi jevy velmi intenzivnimi jsou tropicke cyklony. Ale tam zase nejsou kroupy, nebo tornada nejspis take ne. Zase vitr je dlouho-trvajici.

Na tornada, kroupy, supercely je USA dost specificke, stejne tak jako dalsi oblasti - Banglades, cast Ciny, ale i cas Stredomori (napr. severni pobrezi Afriky) - tam nejsou ale bourky tolik caste.