Podle definice tornáda jde o speciální druh tromby (tedy vír s přibližně vertikální osou otáčení), který se vyskytuje pod oblakem druhu Cumulonimbus. Vypadá jako jakýsi chobot nebo sloup, někdy spíš připomíná trychtýř či nálevku visící ze základny oblačnosti.... Více >>
Tady v čr se spiš vyskytujo nesupercelární. Tady na to nejsou takove podmínky jako třeba v USA ,tam těch supercelárnich je do roka hodně a ty sou o hodně ničivěši, srovnaj i skoro cele městečko se zemí. Ale myslim si že tady v čr taky už vyskytlo supercelárni tornádo. Ale je to spiš vyjmečny jev.
El Dave Já bych řekl, že výjimečný jev je u nás i to nesupercelární tornádo. Samotné supercely (bez tornáda), se vyskytují mnohem častěji než nesupercelární tornáda. Pak bych řekl, že větší šance je právě na to supercelární tornádo.
Poměrně malá je i pravděpodobnost, že skutečně velké tornádo vtrhne do centra Dallasu např. Asi by se to dalo srovnat s pravděpodobností, že tornádo o síle toho Litovelského vtrhne do centra nějakého našeho města s mrakodrapy...
Biochemik Nic takového jako minimální podmínky pro vznik tornáda neexistuje - vždy záleží na situaci. Samozřejmě při vyšších hodnotách je tornádo pravděpodobnější.
Důležitý je především silný střih větru v rozmezí od 0-2 km a samozřejmě také helicita. Často se ale tornádo/tromba tvoří vlivem silných sestupných proudů. Ty mohou střih ve spodních vrstvách výrazně zvýšit a způsobit jeho rotaci.
