Přejít na hlavní obsah
AKTUALITA: Proudí k nám teplý vzduch, většinou se ale neprojeví

Diskuse o počasí Malá doba ledová a rekordní zimy

# 03.01.2013, 14:21

Zima v roce 1929 byla extrémní. Pokud se ovšem podíváme do ještě dávnější historie podobných zim nalezneme více. Dostaneme se totiž do období, které se označuje jako malá doba ledová.... Více >>

# 22.01.2013, 19:54

Další poměrně studená zima byla v roce 1850, zima byla celkově podprůměra a vyskytl se jeden krátký arktický vpád, kdy se prudce ochladilo. 22.1.1850 Klementinum TMA -21,5 TMI -26,8 TSU -24,8 TSUB -24,2. Ten den padl rekor nejnižšího maxima v Klementinu -21,5. Podle dat z okolních dnů se nejspíš podobně jako k 1.1.1979 přihnala od severu kapka arktického vzduchu a prudce se ochladuilo a pak kapka arktického vzduchu pokračovala dál v cestě a zase se oteplilo. Vzhledem k propadu maxima mohlo být T850 pod -30, jestli nebyl arktický vzduch jen v dolních vrstvách (za předpokladu že nebyla inverze by tomu odpovídalo T850 -34. Minimum se od maxima moc neliší a tak nejspíš i foukal silnější vítr. Ochlazování náhle začalo k 19.1.

Klementinská data z té doby:
DATE TMA TMI
17.01.1850 1,5 0,1
18.01.1850 1 -1,8
19.01.1850 -1,1 -3,7
20.01.1850 -3,7 -20
21.01.1850 -16,6 -24,8
22.01.1850 -21,5 -26,8
23.01.1850 -2,4 -26,5
24.01.1850 4 -2,4
25.01.1850 3 -0,7
26.01.1850 5,2 2,3

Podobně zima 1829-1830 byla celkově dost studená. Koncem ledna přišel silný arktický vpád a trval déle než v roce 1850. Mrazy byly silné celý leden 1850 a i prosinec 1850 byl silně podprůměrný. Hlavné arktická vlna přišla na konci ledna. 25.1 se začalo ochlazovat a mrazy byly silné až do 8.2. Arktické dny pak v kuse zasebou 25.1-6.2. V maximum arktického vpádu maxima pod -15 a minimas pod -25. Těžko říct, jestli byla inverze a nebo jestli i ve vyšších hladinách byl silný mráz (odpovídalo by to T850 k -31). Arktická vlna byla podobná jako v roce 1929 svojí silou, v Klementinu druhé nejnižší minimum -27,5. Podle amplitud teploty bylo spíše jasno a nefoukal moc vítr.
Data v době daktického vpádu TMA TMI TSU TSUB
26.01.1830 -10,9 -18,7 -15,1 -14,8
27.01.1830 -13,8 -21,6 -18,8 -17,7
28.01.1830 -15,5 -23,3 -19,4 -19,4
29.01.1830 -16,9 -24 -20 -20,4
30.01.1830 -18 -25,8 -21,2 -21,9
31.01.1830 -17,1 -27,5 -20,5 -22,3
01.02.1830 -14 -24 -19,2 -19
02.02.1830 -15,4 -24,1 -18,1 -19,8
03.02.1830 -15 -22,8 -19,8 -18,9
04.02.1830 -11 -24,6 -16,3 -17,8

Zima 1798-1799 byla extrémní po celou dobu trvání, klementinský průměr je nejnižší od r. 1775. Celkem bylo 5 arktických vpádů a okolo 20 arktických dní v Klementinu. Hlavní tři arktické vpády byly v lednu a koncem prosince. Extrémní mrazy se tedy vůbec nevstahují na krátké období. První vlna přickází k 8-14.12.1798, ne moc silná. Minimum 10.12. -13,6 a nejnižší maximum 12.12. -7,4. Pak se oteplí a 21-29.12. přichází silná arktická vlna s maximy pod -15:
DATE TMA TMI
24.12.1798 -12.1 -19.9
25.12.1798 -15.2 -20
26.12.1798 -14.4 -21.6
27.12.1798 -15.3 -22.1
Ještě 2.1.1799 kdy už vlna slábne je dosaženo -15,7 s maximem -8,5. Pak přichází další arktická vlna 7-16.1, několik arktických dní v řadě zasebou, maxima pod -17 a na venkově maxima i pod -20. Mráz přišel postupně, podle amplitud bylo jasno a vítr moc nefoukal, těžko určit, jestli byla inverze nebo i na horách mráz pod -30 a i T850 -25 až -30 by tomu odpovídalo. Arktická vlna podobně silná jako v roce 1956.
DATE TMA TMI
24.12.1798 -12.1 -19.9
25.12.1798 -15.2 -20
26.12.1798 -14.4 -21.6
27.12.1798 -15.3 -22.1
Hned potom přichází další arktická vlna už ne tak silná 16-24.1 a 25.1. se náhle oteplí z -11,1 na +6,1. Minimum 23.1. -20,5 a nejnižší maximum 21,1 -14,4. Arktická vlna to byla podobně silná jako v r. 1985. Podle nízkých maxim lze očekávat že spáš než inverze byl vítr podobně jako v roce 1987 a T850 by odpovídalo okoko -27. Další arktická vlna přichází 4-15.2, celkem 3 arktické dny v poslední vlně, nejnižší maximum 9.2. -12,6 a 14.2 maximum -10,1 a minimum -21,9. I to bylo poslední dobou dosaženo velmi málo. Ledové dny byly nepřetržitě 21.12.1798 - 24.01.1799, první ledový den 21.11.1798 a poslední ledový den 30.03.1799.

# 22.01.2013, 20:39

Zima 1783-1783 byla také velmi studená. Za období prosinec-ledne nikdy nebylo nad +5 a maximum za zimní měsíce jen +8,8 k 27.2.1784. Velmi silný arktický vpád přichází k 28.12.-14.1 Po velmi studeném prosinci (podprůměrný, bez velkých mrazů) se náhle koncem roku začne ochlazovat a minma klesají pod -20, maxima pod -15. Vrchol zimy je 4-7.1.1784, kdy i maxima jsou jen okolo -15 až -21 a minima pod -25. Nejchladnější den je 05.01.1784 TMA -21.4 TMI -25.5 TSU -23.4 TSU2 -23.4. Teprve až 15.1.1784 mrazy ustávají a po zbytek zimy žádný silný arktický mráz nepřichází. V této zimě byly dva dny s TMA pod -20 v Klementinu (celkem 4 také dny 05.01.1784 -21.4, 06.01.1784 -21.4, 08.01.1789 -20,0 a 22.01.1850 -21,5) Podle maxim a minim (malá amplituda) nebylo nejspíš úplně jasno ale možná nízká oblačnost nebo mlha, těžko posoudit, jestli byl mráz tak silný i na horách a nebo jestli arktický vzduch zůstával při zemi. Vzhledem k dlouhému trvání nejspíš nebyl silný vítr ale naopak vznikla inverze a nízká oblačnost. Podle velmi nízkých minim by tomu odpovídalo T850 okolo -32 pokud by nebyla inverze ale pravděpodobně spíš byla. Vzhledem k dlouhému trvání mrazy zasáhly značnou část Evropy.

DATE TMA TMI
29.12.1783 -4 -14.6
30.12.1783 -12.4 -20.3
31.12.1783 -17.3 -21.5
01.01.1784 -9.4 -20.5
02.01.1784 -6.4 -11.3
03.01.1784 -11.3 -15.8
04.01.1784 -15.8 -21.5
05.01.1784 -21.4 -25.5
06.01.1784 -21.4 -25.4
07.01.1784 -19.6 -25
08.01.1784 -14.6 -24.6
09.01.1784 -11.7 -18.4
10.01.1784 -12.8 -19.5
11.01.1784 -10.8 -18.8
12.01.1784 -7.7 -10.8
13.01.1784 -8.4 -9.2
14.01.1784 -9 -10.4
15.01.1784 1.2 -13.3

Zima 1788-1789 měla dva arktické vpády nejprve v prosinci a pak silný a dlouho trvající arktický vpád na přelomu roku. Nepřetržitě mrzlo 30.11-24.12, 14-19.12. arktické dny, největší mráz 17.12.1788 TMA -17.7 TMI -23.8 TSU -20.2 TSU2 -20.8. Podle amplituda průběhu se ochlazovalo postupně, žádný rychlý arktický vpád a pravděpodobně se utišil vítr a byla inverze. Nejspíš byly mrazy na venkově a na horách pod -30 a i maxima pod -20 a T850 -25 až -29 by mohlo být. Druhý ještě silnější arktický vpád dlouho 26.12.1788-14.1.1789 poměrně dlouho trvá, 27.12.-10.1. arktické dny zasebou s výjimkou jednoho dne. Pokles minim v Klementinu k -27 a maxima pokles až na -20. Vzhledem k dlouhému trvání pravděpodobně inverze a vítr ne moc silný, možná inverzní oblačnost, i na horách ale mrazy k -30 ze začátku mohly být. Na velkově mrazy -30 až -35 a i maxima možná až k -25 pokles. T850 ze začátku mohl být pokles na -28 až -32.

27.12.1788 -14.2 -19.1
28.12.1788 -15.7 -21.3
29.12.1788 -13.5 -17.1
30.12.1788 -12 -17.5
31.12.1788 -11.5 -14
01.01.1789 -10.3 -18.4
02.01.1789 -9.8 -17
03.01.1789 -10.5 -15.7
04.01.1789 -15.7 -21.8
05.01.1789 -11.3 -27.2
06.01.1789 -12.2 -22.4
07.01.1789 -19.8 -25.1
08.01.1789 -20 -25.4
09.01.1789 -17.2 -27
10.01.1789 -11.7 -17.2

Jiné to bylo v zimě 1784-1785. V zimních měsících se žádné silné mrazy nevyskytovaly a koncem února náhle přichází prudké ochlazení. Podle průběhu teplot přišlo ochlazení velmi rychle a nenadále, něco podobného jako k 1.1.1979 ale o dost silnější a vícedenní. 27.2. minimum -14,0 a 28.2. maximum -14,0, cž bylo pravděpodobně včerejší minimum, přez den se ochlazovalo nejspíš pod -15 i když už byl konec února a tou dobou velké mrazy přez den nebývají. K 1.3. ráno pokles teploty na -27,6, což je nejnižší Klementinské minimum vůbec. Odpoledne 1.3. už maximum -9,0. Arktická vlna tedy poměrně rychle přichází i odchází. Pravděpodomně byl velmi prudký pokles ve výškových hladinách, T850 pod -30, možná až k -35. Velmi silné mrazy okolo -35 a den před tím odpoledne okolo -25 pravděpodobně bylo na horách a i venjkovské oblasti minima pravděpodobně -35 až -40. Protože se prudce ochladilo, i v mrazových kotlinách na pravděpodobně padaly rekordy, Kvilda Perla mohla mít okolo -55. Okolo -50 mohla Kvilda Perla mít i v ostatních zimách 1784,1789,1799,1830,1850,1929,1956 a dalších. Celý březen 1785 byl extrméně chladný s průměrem -5,5 a celý březen padaly rekordy. Ještě 5.4.1785 byl ledový den a na řekách prý plaval led ještě koncem dubna. Těžko říct, co se stalo, že tak najednou se změnila situace, březen 1785 neměl obdoby.

DATE TMA TMI TSU
25.02.1785 1.5 -3.9 -0.7
26.02.1785 -3.1 -9.5 -7
27.02.1785 -6.6 -14 -9.3
28.02.1785 -14 -25.2 -21.3
01.03.1785 -9 -27.6 -13.8
02.03.1785 -1.3 -17.8 -9.8
03.03.1785 -2.5 -15.3 -8.5
04.03.1785 -2.5 -15.4 -7.2
05.03.1785 -0.9 -11.2 -6.8
06.03.1785 2.4 -15.2 -7.1
07.03.1785 -4.8 -15.4 -10.8
08.03.1785 -4 -23 -15.2
09.03.1785 -1.2 -23.1 -6.2
10.03.1785 3.9 -8 -1.1

Takový začátek jara neměl obdoby nikdy potom. Takové extrémy jsou nejspíš důsledkem silné erupce na Islandu 1783, to se projevovalo několik let. Ale pravdou je, že celkově tou dobou bývala také velmi chladná léta a i v 19. století se vyskytovali roky bez tropického dne. V roce 1786 bylo neobyčejně studené léto, jen 4 letní dny ve třech vlnách a maximum +26,5 z 21.6.(+26,1 z 1.7. a +26,3 z 26.7.). Podobně když v roce 1815 bouchla Tambora v Indonezii. Byla to největší erupce za několik tisíc let. To sice nepřineslo extrémní zimu ale pravděpodobně velmi chladná léta. Tropický den se vůbec neobjevil v letech 1812-1818 (6.7.1818 +29,9, 26.8.1812 +29,8 a 28.7.1812 +29,7). Rok 1821 se vyznačuje nejnižším ročním maximem v Klementinu +26,4 z 21.7.1821. Letních dnů bylo jen 6, zima moc mrazivá nebyla. V 19. stooletí se roky bez tropického dne vyskytují, pak už ne. Poslední takový rok je 1916 (max. 4.7. +29,7). V roce 1956 k tomu moc nechybělo, maximum +30,0 z 11.7. V roce 1955-1956 probíhala postupně erupce sopky na východě sibiře a to mělo nejspíš také vliv poslední extrémní zimua chladné léto. V roce 1957 již teplá zima a léto také, k 7.7.1957 druhé nejvyšší maximum +37,6. Z posledních let bylo chladné léto (a pak zima taky) v roce 1996, tropické dny jen v červnu v jedné vlně a maximum 8.6.1996 +31,7. Erupce Tambory měla intenzitu VEI 7 a vyvrhla 160 km3 materilálu, jak to asi muselo vypadat, když před 73 000 lety Toba vyvrhla 2800 km3 materiálu. Tou dobou byl vrchol doby ledové a slunce bylo na dlouho dobu zastíněno. Nejspíš přez léto ani nebylo nad +15-20 a v zimě i -30-40 ale to těžko odhadnout.

# 22.01.2013, 21:06

Další zimy už jsou jen popisovány kde co zamrzlo. V 14-17. století byla malá doba ledová a zimy pravděpodobně ještě o dost horší než zimy z 18-19. století s Klementina. Možná i v Praze se objevovaly mrazy pod -30 a venkov i pod -40 (a možná i Kvilda pod -60). I T850 mohlo být dosahováno -30 až -40. Jedna z nejtvrdších zim měla být 1739/1740, kdy zamrzlo moře na mnoha místech a jezera ve Švýcrsku a Německu. Zamrzla i Temže. Z té doby nejsou žádná data ale pravděpodobně to byla silnější zima než 1798/1799. V dřívějších letech zamrzl i průliv v Istambulu a v 10. století podle záznamů i led na Nilu, který teče od jihu a těžko tedy zamrzá. Tou dobou mohly ve Střední Evropě být mrazy pod -40 a v kotlinách i pod -60, i T850 pod -40. V 12-13. století bylo ještě tepleji než dnes, možná až o 5 stupňů. V Gronsku tu dobou nebyl ledovec ale pole a ve Střední Evropě skoro subtropy (pěstování fíků). Ale V 14. století se pak prudce ochladilo, zelené Gronsko a oblast Kanady SV náhle se zalednila a cesta tamtudy už nebyla přístupná. Také v Evropě tou dobou se obvevovali velmi silné větrné boouře, mnohem silnější než Kirill, Emma, Braer. I při ne moc hustém osídlení páchali velké škody. http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_European_wind... Změny Klimatu silně souvisí se Sluneční aktivitou, dlouhými cykly, např. 180-letý cyklus. Změny klimatu v dřívějších letech, aktivitu Slunce i vše kolem toho dává dohromady jeden článek (původní článek s rozepsáním Sluneční akrivity nenalezen). http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_large_volcani...

Za vrchol doby ledové se ale označuje před 73000 lety výbuch Indonézské sopky Toba nejsilnější za několik stovek tisíc let, při explozi VEI8 vyvrhla cca 2800 km3 materiálu. Na několik let se zatemnilo Slunce (i po výbuch Tambory 1815 bylo docela oslabené). Před 73000 lety průměr až o 13°C míň celosvětově a i v Subtropech silné mrazy až k -50 a i v tropických oblastech sněžení. Ve střední Evropě mohly být mrazy okolo -50 a abs. minma v kotlinách možná až k -60-70, i T850 pod -40-50. Za velkou záhadu je dnes období, kdy celá Země byla zaledněná před 650 miliony let

Vývoj podneví v dřívějších dobách. Oteplení a ochlazení se zdají být větší než se obvykle udává, Zdroj http://mojeskola.net/hi/dejinyapodnebi.php