Teda ano zaujal mě palmův nástroj moc tak jsem našel v baumaxu něco za 200. Měření v okolí domu v cca 7 a pak cca 12cm na fotkách.. (Moje poprvé). Chtělo by to něco mnohem lepšího, protože dvě tyče za 200, plastová izolace a made in china znamená nekvalitní. Rozhodně potřebuju lepší měřící přístroj pro lepší výsledky.. Ohledně srážek a sucha. Sucho máme skoro furt. Na své stanici cose týče měsíčních úhrnů srážek tak od září (kdy bylo 110mm a čili nadprůměr) byl skoro vždy podprůměr pokud vezmu průměry z Kopist. A to že najednou za dva měsíce větrů, srážků sotva 10 a tepla slunce naprší 25mm a z Ostravy nebo Aura řeknou že už si nesmíme stěžovat, máme hodně vody, nemáme sucho..., přitom mají o násobek víc.. Jasně. Snad normální fyzika, že po 3 dnech dešťů kdy naprší 28mm bude vlhčí půda i hlouběji, umírní výrazně nachvíli akutní sucho ale dlouhodobé sucho a velké deficity neřeší. Chybí nám zhruba 50mm (a pokud do konce května nenaprší tak 80mm) a výhledy bez velkoTN tak pls.
Peter Sedlák 1 Gratuluju k pořízení, používám to samozřejmě na orientační rychlé měření, jinak mám ještě půdní sondu v cca 50 cm, protože tam končí navážka, co jsme dělali při zavedení zahrady, když jsme se sem stěhovali, na to, že je to plasťáček, to docela jde, jen když se měří PH, tak to chce v místě měření zalejt, nejlíp dešťovkou a při měření počkat na výsledek cca asi 5 - 10 minut, používám to u kapradin apod, kvůli kyselosti půdy, jinak mi to pak žloutne, protože podloží tu je opuka, právě v těch půl metru pod zemí no..
No tak zdejší oblast Podřipska se k tomu SZ moc počítat nedá. Výše jsem se dočetl při rozboru Ústeckého kraje, kde kolik spadlo, na zdejší oblast se trošku zapomnělo. Zde od začátku května 13 mm! V dubnu rovněž 13 mm. Ale sucho tu určitě podle většiny není. Máme letos jen 50% normálu od začátku roku. Těžko se po víkendu najde místo, kde jsou na tom podobně špatně nebo hůře. Hlavní mapa intersucha se objevuje všude možně, ale většina lidí a i v TV to špatně chápe. Protože to není stav půdního sucha, ale jen odchylka od obvyklých hodnot. Takže když spadne na pole 10 mm na Vysočině na stejnou plodinu jako tady, tak to bude velmi podnormální srážka a když 10 mm zde, tak to bude v pohodě. Ale ani v jednom případě to té plodině stačit nebude, protože ona si neřekne, že tady je to ok, tak budu svěží a na Vysočině uschne.
Milan Podle Aury jsou v naší oblasti ty plodiny odolnější, Jako, že se na sucho adaptovaly, nebo co. Co pozoruji kolem, tak jediné, co tu roste jako plevel je řepka, to je děsná s....ě.
nevim no co je těžké na pochopení že od začátku roku schází desítky procent srážek (to je velmi hodně v kontextu celého roku) a sotva jsme teď škrtli 100mm. během těch pár dní už tůně opět vysychaj a po zbytek května budou dále.
Francois Já bych spíš řekl že lidi nemají kapacitu pochopit co znamená slovo průměr nebo vámi používaný výraz normal. Tato hodnota zpravidla nikdy nespadla a není ani nic říkající o tom jestli to jsou pro přírodu dostatečné srážky nebo ne. Vždy záleží záleží na dalších faktorech. Třeba přes léto jeden rok hlavně při bouřkách v přívalových srážkách spadne třeba 300mm ale jiný rok spadne 150mm ale v mírném dešti ale většina lidí to bude chápat jen jako silný deficit a že je děsný sucho ale ve skutečnosti pro přírodu těch 150mm bude naprosto dostačující. Podobné je to i s výparem hodně lidí nedokáže pochopit že jak horní vrstva vyschne tak prakticky půdu uzavírá a výpar rapidně klesá. Bohužel třeba intersucho a jeho mapy ohledně sucho dost zkreslují protože neřeší jestli je opravdu suché ale ukazují odchylku mapy by měli být nazývaný jinak a ne intenzita suchá.
Milan Já nezapomněl, a už pár dní, jsem o té oblasti v ÚK, psal (13.5.). Všeobecně, celkem velká část dejme tomu rozhraní Lounska, Lovosicka a Roudnicka, má stále i po posledních dnech, málo srážek. Samozřejmě logicky i se sousedícím regionem ve Středočeském kraji, tzn. hlavně Slánsko. Často od začátku roku 65-80 mm. A jako i ty ostatní oblasti v okolí, nemají vyhráno, viz třeba Litoměřicko, Mostecko nebo Bílinsko, mají teď okolo 80-85 mm, od začátku roku. Teď v týdnu budou nějaké místní přeháňky, tak snad to přinese aspoň další srážky
Samik No, pokud horní prodyšná (více či méně) vrstva proschne, nemá už se pak jaksi co odpařovat, výpar se rapidně sníží .. Co ale nepřestane, je zemská přitažlivost, a voda, byť shora uzavřená suchým půdním krytem, mizí i ze středních vrstev.. ovšem směrem dolů, nikoli nahoru odparem.. Čím delší suché období bude, tím hlouběji bude i deficit, sucho a hlubší vrstvy se pak doplňují srážkami velice nesnadno, dlouho.. Klesá vydatnost pramenů, atd, atd... Pak přijde chytrák s mapkou z Intersucha a sdělí ti, že ti spadlo 20mm (po třech, čtyřech měsících deficitního cmrndání) a srážky teď už nepotřebuješ a je to vyřešený..
a ještě se zapomíná na žíznivý stromy. tady před barákem na parkovišti jsou stromy polomrtvý, některý téměř úplně mrtvý po loňsku, když na ně ze všech stran praží beton a k nim se skrz korunu dostane jen trocha silnější vláhy a to to jsou polopouštní akáty. břízy zažívaly listopad už v půlce srpna a další výrazně suchý rok ty stromy oslabí natolik, že značná část může zemřít úplně. jasně, ty teď ještě dokážou čerpat ze září a vlhčí/studenější zimy, ale to se může rychle s tímto výhledem, kdy je do konce května ve výhledu asi jen 4mm srážek a el nino vyhrožováním změnit. asi taky objetuju jeden nebo dva kebaby na nějakej vlhkoměr a půjdu měřit různý místa, sukcesní plocha by mohla být velmi zajímavá na pozorování s všemožnými tůněmi a všudypřítomným jílem.
ludvicek Gravitace, je gravitace.. Ještě jsem neviděl ani neslyšel, aby když vám proschne svrchních 10-15cm se voda k povrchu dostatečně doplnila z hloubky třeba 40cm, kde ještě nějaká je, protože před 14 dny pršelo.. Tedy povrchová zálivka odspoda.. Vy ano ?
Francois Opsáno z jedné diplomky: Kapilární jevy mají velký význam v praxi. Cukr, papír, cihly, dřevo dobře vsakují kapaliny – drobné póry uvnitř těchto látek tvoří kapiláry a díky elevaci dochází ke vzlínání kapaliny. Podobně v půdě se kapilárami dostává voda z hloubky do povrchových vrstev půdy, ve kterých jsou kořeny rostlin. Společně s dalšími živinami vystupuje tenkými kapilárami, které vytvářejí rostlinné buňky, do jednotlivých částí rostlin.
ludvicek Tak ta vzlínající voda je asi nejvíce vidět na špatně izolovaném zdivu.Voda se v půdě pohybuje všemi směry a tento pohyb je odlišný u půd písčitých,hlinitých či jílovitých.Voda tedy půdou vzlíná z hladiny podzemní vody,pokud je ovšem v půdním profilu přítomna.Pohyb vody v nejjemnějších kapilárních pórech ale není tak rychlý a jednoznačný jako v pórech nejhrubších - gravitačních.U nás ve sklepě vždy při silnějších srážkách vzlínala voda,to už se přes 15 let neděje,ani,když tu spadlo za 8hodin 105mm srážek.Podzemní voda se při úhrnech do 10mm nemá šanci doplnit.
TomasMost V podstatě souhlasím, gravitace je jedním z "hybatelů" vody ale rozhodně ne jediným. Určitě se tedy nedá říct, že jakmile jednou gravitace působí na půdní vodu, už ji nikdo nikdy nahoru (tj. proti gravitaci) nedostane.
ludvicek To je sice hezké, ale vzlínání nestačí. V dostatečném množství tam zpět vodu už nic proti gravitaci nedostane, nevrátí, efekt a účinnost dešťové zálivky nevytvoří, nenahradí. Při delším suchu a proschnutí svrchních 20 cm půdy už to kapiláry nestíhají a rostliny i stromy mělce zakořeněné usychají.. Spodní voda už to nezachrání.. AI.. . Pokud proschne svrchních cca 20 cm půdy, vláha z větších hloubek se nedokáže doplňovat tak rychle, aby to rostlinám a stromům stačilo. Rostliny začnou i přes přítomnost vody vespod strádat a mohou usychat.Důvody jsou následující:Přerušení kapilárního vzlínání: Voda z hlubších vrstev přirozeně vzlíná vzhůru v podobě tzv. kapilární vody (podobně jako knot v lampě). Jakmile ale povrchová vrstva (cca 10–20 cm) zcela vyschne, vzlínání se v této suché vrstvě téměř zastaví a voda se nedostane až k povrchu.Rychlost nestačí tempu transpirace: I když se k vláze hluboko v zemi kořeny dostanou, pohyb vody půdou je pomalý. V horkých dnech stromy a rostliny odpaří (vytranspirují) velké množství vody. Ztrátu vody pak nelze kapilárním vzlínáním z hloubky dostatečně rychle vyrovnat.Absorpční zóna kořenů: Většina jemných kořenů, kterými rostliny aktivně přijímají vodu a živiny, se nachází právě v horních 20–30 cm půdy. Pokud tato vrstva vyschne, rostlina „žízní“, i když o kus níže v zemi vlhkost ještě je.Co pomáhá?Pro udržení vody v horní vrstvě půdy a zabezpečení přísunu vláhy sáhněte po těchto krocích:Aplikace mulče: Vrstva mulče (kůra, posekaná tráva, štěpka) na povrchu zabraňuje přímému odparu vody a udržuje půdu v hloubce kořenů déle vlhkou.Podpora hlubokého kořenění: Během sušších period se vyplatí nárazová, ale vydatná zálivka, která proteče hlouběji. To stimuluje stromy k tvorbě hlubších kořenů.Zlepšení půdní struktury: Půda bohatá na humus (např. díky kompostu) funguje jako houba a lépe hospodaří s vodou v celém svém profilu. A.. nikdo nepsal, že gravitace je jediným hybatelem vody v půdě Je ale tím nejsilnějším.
Francois Problém je i v tom, že většina stromů má stabilizační a "vodovodné", kořeny v hloubce cca do 60 cm - 80 cm pod zemí, což je pak přesně ta vrstva odkud odeberou vodu a zespoda už pak nic nenavzlíná ani k výše položeným kořenům většiny ostatních rostlin.. traviny nevyjímaje, pár hluboce kořenících rostlin sucha v pohodě přežije, důsledek bude méně pestré rostlinstvo.. ovšem odolnější suchu, což ovšem bývá tak okolo 60 až 100 let, než se to ustálí přirozenou selekcí..
Po přečtení některých příspěvků vidím opět velké nepochopení.
Klasická mapka na intersuchu ukazuje stav sucha - intenzitu sucha, bez další specifikace. Jedná se tak o nějaký univerzální parametr - který ovšem musí sledovat nějaké hodnoty a z něčeho vycházet.
Deficit vláhy v půdě již ukazuje buď + mm hodnoty nebo - mm hodnoty.
A teď ta pointa. Tady snad všichni mluví o meteorologickém suchu. Meteorologické sucho znamená pouze to, že spadlo méně srážek než je normální a nic jiného.
Ostatní typy sucha s tím souvisí, ale neznamená to, že méně srážek je automaticky hned sucho ve všech rovinách.
Takže realita je taková, že ačkoliv spadlo méně srážek, než je normální, sucho je často žádné nebo pouze mírnější.
Proč? Protože méně srážek neznamená hned sucho a je to složitější, záleží na teplotách, celkovém vývoji atd.
Jinými slovy bychom měli přijmout fakt, že sucho je zejména meteorologické, ale v ostatních ohledech je sucho většinou menší a ne závažné. (neplatí zřejmě pro prameny a vrty, ale to je zase jiná kategorie)
Milan charlie Přirozená vegetace. Pokud jde o zemědělství, samozřejmě se v nížinách na SZ Čech pěstují a vybírají druhy plodin, které jsou vhodné ke zdejšímu klimatu a stejně tak na Vysočině nebo v podhůří s vyššími srážkami se pěstují jiné druhy plodin - logicky.
No, Současná mapka Intersucha ( ta úvodní) už v rámci proběhlých srážek, poněkud povolila ohledně sucha... nicméně je tam taky mapka vlivu sucha na stav vegetace, což je asi, vzhledem ke zdejší debatě, směrodatnější...Eventuálně ještě mapka dopadů na zemědělství, ta je taky "hezká",..
Meteorologické sucho - často výrazné - jak kde a záleží, jaký se počítá časový úsek.
Ostatní typy sucha - různě variabilní v závislosti na vývoji a okolnostech.
A samozřejmě sucho se většinou posuzuje jako odchylka od normálních hodnot, takže pokud budete srovnávat regiony jako SZ Čechy vs. Vysočina a hory je to prostě jen dokola o tom, že zde je nějaké klima a zde jiné, ale tohle není nic překvapujícího, je to pevně dané.
A poté je vyloženě nelogické tvrdit, že někde na SZ je furt málo srážek, zatímco někde je jich více, jelikož to takto bude z dlouhodobého hlediska pořád - nemá smysl si z toho dělat nějaké měřítko a srovnání, jelikož pak budete furt nadávat na sucho v sušších oblastech, zatímco ignorovat fakt, že zde zkrátka v průměru je srážek méně.
Tak ve výhledech mám na příštích 10 dní 2 mm srážek a každý den slunce s postupně rostoucími teplotami až skoro k hranici tropického dne. Navíc za měsíc je slunovrat, takže slunce už pere téměř na maximum. Sucho je počínajícím problémem, který se bude každým dalším dnem zhoršovat o tom podle mě není debaty. A jenom zaslepenci si myslí že je všechno v pořádku a v normálu. I když ono vlastně co je normál když klima se nám poměrně rychle mění? Možná už je to prostě normální že celé jaro bude nejsušším ročním obodbím v ČR. Pro vegetaci to bude smrtící, ale my lidé s tím moc nenaděláme v krátkodobém hledisku si ty srážky prostě nevyčarujeme. Z dlouhodobého hlediska se tady stále přeme jak velký je vliv člověka na klima a tím pádem dáváme od těchto změn alibisticky ruce pryč...
, používám to samozřejmě na orientační rychlé měření, jinak mám ještě půdní sondu v cca 50 cm, protože tam končí navážka, co jsme dělali při zavedení zahrady, když jsme se sem stěhovali, na to, že je to plasťáček, to docela jde, jen když se měří PH, tak to chce v místě měření zalejt, nejlíp dešťovkou a při měření počkat na výsledek cca asi 5 - 10 minut, používám to u kapradin apod, kvůli kyselosti půdy, jinak mi to pak žloutne, protože podloží tu je opuka, právě v těch půl metru pod zemí no..
Pokud jde o zemědělství, samozřejmě se v nížinách na SZ Čech pěstují a vybírají druhy plodin, které jsou vhodné ke zdejšímu klimatu a stejně tak na Vysočině nebo v podhůří s vyššími srážkami se pěstují jiné druhy plodin - logicky.