V uplynulých dnech (pátek až neděle a zejména v sobotu) zasáhla neobvyklá bouře Himálaje a konkrétně Mount Everest. Vždycky mě zajímalo, jak to může v praxi vypadat, pokud se to vyskytne v tak extrémně vysokém pohoří a skutečně se mi povedlo najít satelitní snímek mohutného bouřkového systému přímo nad Mount Everestem. Mount Everest není v mapě vyznačený, ale nachází se v SV okraji Nepálu na hranici s Čínou.
zdroj: eumetsat
zdroj: eumetsat
zdroj: ventusky
Tady ještě odchylka srážek od normálu. Je vidět, že v oblasti šlo o neobvyklou bouři. Klasická sezóna monzunů a bouří je typická spíše pro letní období.
In-počasí Trošku Vás poopravím.. tisíc turistů. Takové davy. Matka příroda už se na to nemohla dívat a tak zasáhla.. Nevím, mít ty peníze, raději někam, kde potkám minimum lidí. Třeba Špicberky, Island, Skandinávie.. ale co to je za lidi, co za každou cenu musí vylézt na Everest a jdou klidně ve štrůdlu jak ovečky... nepochopím. Když někam jdu do lesa, na kopce tak jedině sám... jinak je člověk hrozně rozptylován a to by mě vadilo..
Pro region je typické, že většina bouřek se odehrává „dole“ pod horami a zhruba ve výšce kolem 2000 m n.m. spadne v průměru nejvíce srážek. Hřebeny Himálají jsou spíše suchá oblast a severně od nich v tibetské náhorní plošině už jsou srážky slabší.
Tentokrát se ty bouřky dostaly mnohem více nad hřebeny a proto i na severní straně bylo vydatné sněžení, navíc v netypickou roční dobu.
kapr84 Hlavně podcenění počasí. Co vím, tak nejpříhodnější měsíc pro výšlap je květen, protože je to před hlavní monzunovou sezónou a zároveň je relativně „teplo“, samotné léto už příhodné není kvůli častým bouřkám a srážkám, zima také ne kvůli extrémně nízkým teplotám a síle větru kolem 250 km/h při tryskovým proudění.
Říjen je přechodové období, ale na Everestu je živo asi po celý rok. Tak trochu je počasí ve střetu se zájmy lidí. Nejvíce z toho těží Nepál, protože ono získat to povolení je dost drahé a utrácí za to lidi běžně enormní sumy, z těch bohatších. Pak je jedno, jestli je ten člověk horolezec nebo ne, když zaplatí hodně, tak povolení dostane.
Mount Everest je tak trochu atrakcí světa pro bohaté lidi z celého světa.
Tady mi to podle článku vychází, že horolezci museli zůstat v táborech ve výšce nad 4900 m. Tam už jsou teploty poměrně nízké, ale sněhové bouře s vyšším množstvím srážek tam tolik nejsou. Ve výškách 5000-6000 m je ještě možné ukrýt se v táborech, vyletí tam vrtulník a pod. Něco úplně jiného je, když někoho zastihne bouře při výstupu na vrchol. Nad 7000 m se nedá vydržet příliš dlouho kvůli řídkému vzduchu, vrtulník ani žádná jiná technika se tam nedostane. Výskyt bouře pak znamená často smrt. Příchod bouře při výstupu na horu rozhodně není nic příjemného. Fatální to může být i v Tatrách nebo na Sněžce.
Everest je jako nejvyšší vrchol světa něco, co by chtěla naštívit většina. Ale žádná technika tam jakkoliv bohatého člověka nedopraví (to už je jednodušší se dostat na oběžnou dráhu). Musí se tam prostě vylézt po svých. Je to fyzicky extrémně náročné a málokdo to zvládne. Ve velmi řídkém vzduchu nad 7000-8000 m se tvoří voda v plicích a smrt je otázkou času. Povolení k výstupu pochopitelně také není levné.
I když se tam jednou za život podívá jen zlomek populace, je na vrchol docela fronta. Čekání v řídkém vzduchu není dobré kvůli řádkému vzduchu. A také tam hoolezci zanechávají mnoho odpadků.
Ještě nebezpečnější než Everest je hora K2 mj. kvůli své odlehlosti a nemožnosti záchrany. Každý šestý horolezec výstup nepřežije. U Annapurny dokonce každý čtvrtý horolezec výstup nepřežije.
Pro přidání příspěvku do diskuse se prosím přihlaste.
