Dnes křížová cesta s dřevěnou červotočem prožranou vyhlídkou (zjištěno později) a workout hřištěm a všude kolem při cestě jen tak mimochodem spousta hub, žampiony a bedle převažující, čirůvka fialová mi udělala radost, penízovku dubovou mi našel spíš google lens, ale podobné nesbírám, rostou mi žampiony a pýchavky i na zahradě, ale tam je netrhám, zajímavý mi přišlo, že rostly na místě ohniště, ten biouhel tomu podhoubí fakt nějak svědčí, lépe se mu jím prorůstá, na hranici záhonu s biouhlem mi vyrostla pýchavka jak balón, to jsem snad ještě neviděl.

TomasMost
Jsou to nádherné houby, rychle rostlé, ten 1,2kg je velice mladá plodnice..Ten 1,8kg už tam pár dní byl, nicméně určitě ne týden..
Přesně před týdnem jsem tam byl a nikde v tom lese téměř žádné houby, krom pár bedel a drobnějších podzimních druhů.. Hřib ani jeden..
Dnes, po týdnu, jsou ty lesy plné hub , všech možných druhů, především hřiby, ale také suchohřiby, lišky obecné i nálevkovité, kozáci, mraky klouzků, obrovské množství muchomůrek červených , slizáků, atd, atd.

palma
Houbový boom, doslova..
I v té zimě ty houby vyrostly teď velice rychle...

TomasMost
U nás žádný mráz nebyl. A houby nerostou ve 2 metrech, kromě např. hlívy 😆 ten den si pamatuju, ve 2:31 bylo 0,7st., pak se zatáhlo a šlo to nahoru, za rozbřesku bylo +5. Nic nebylo ani nejvíc citlivým ryzcům na loukách. Co by jim taky bylo. Země je teplá, nebyla ani jinovatka.

Jirke85
Když se začnou vyskytovat mrazy i ve výšce 2 m nad zemským povrchem,předpověď přízemních mrazů je už zbytečná,protože atmosféra se v nočních hodinách ochlazuje od zemského povrchu směrem nahoru a při výskytu mrazů ve výšce 2m nad zemí je očekávaný výskyt mrazů i při zemi.Rozdíl mezi Tmin ve 2 m a 5cm nad zemským povrchem je běžně 2-3 stupně,v extrémním případě i 10 stupňů,takže pokud bylo u Vás 0,7 stupně ve 2m, u země mohl být klidně mráz.Já jsem reagoval na swana1, který nebydlí na Vysočině,ale v mrazové kotlině pod Šumavou a před týdnem tam určitě měl aspoň slabý mráz i ve 2 m. Místo těch vysmátých smajlíků si vzpomeňte na povodňový týden a Váš příspěvek,kdy podle vaší trpké zkušenosti žádné srážky ani houby nebudou.Hned z kraje týdne ve Žďáru spadlo 19mm a koncem tolik,že se to číslo pomalu nevešlo do tabulky.

Tohle se teď dá najít, našli to příbuzní na dvou odlišných místech a v lese byly jen krátce a prošli jenom kousek lesa, takže rostou. První fotka je z neděle, druhá ze dneška.

Aura_
Je zajímavé,že neroste hřib žlučník (lidově hořčák),aspoň my jsme žádného neviděli.

přidávám sem pár ulovků z Krkonoš, kde opravdu rostou... ještě doteď sušíme

Mimochodem je vše zdravé.

Včera možná poslední sběr hřibů v naší lokalitě. 23kg během necelých 2 hodin sběru. Přes noc ve 2 metrech -1°C je asi ukončí.

Dnes přes poledne na procházce v lese,nikde ani živáčka,ale hub je pořád hodně, i když některé to mají těžké…

TomasMost
To je na Resslu?

Delta001
Nad Velkou Černocí (Měcholupy)

Přikládám mapku odborníků z ČHMÚ pokud to takhle vydrží 4 dny tak budou hlaveň již rostou v horách i v Chomutově ( jsem domluvený s Morfeusem že půjdeme v Neděli na Ressl a tímto zvu i ostatní)
Edit: Rsotou u Muzea

Něco málo začíná..
Nejvíc aktuálně rostou mega vatovci.
Řízky pro celou vesnici

Francois
Vatovec je pro mě vzácná houba, ale naučil jsem se nacházet Sírovec žlutooranžový, který roste většinou na starých a odumřelých třešních nebo padlých kmenů/větví.

Letos jsem ho viděl tolik, že by byly řízky pro celou vesnici. Už to ani nesbírám. Roste skoro furt, i když ostatní houby vůbec nebo když je docela sucho. Stačí že to dřevo je ve stínu a podmínky má ideální.

Našel jsem letos sírovce tolik, že dohromady tak 50-100 kg určitě. Z toho jsem utrhl tak max 5 kg na řízky.

Loni na podzim byl s houbami velký boom. Když to člověk trefil, našel hodně praváků a nebo například jako já, hodně růžovek. Po těch vydatných deštích v září se to pěkně rozjelo. Některý rok to dobře vyjde, ale častokrát si člověk musí počkat. Myslím, že třeba v roce 2023 rostly poté hodně houby až někdy na přelomu října/listopadu, ale bohužel už jsem to tehdy nějak neřešil, asi chyba.

Nejlepší houbařské roky, co si tak pamatuji poslední dobou byly 2017 (ten byl asi nejsilnější ze všech úplně, hlavně v září), poté 2022 (silné září) a 2023 a 2024 se taktéž povedly. Dobré je, že existují v podstatě 2 vlny, první letní a pak podzimní a většinou vyjde aspoň jedna, někdy oboje. Loni například vyšel skvěle červen.

Zpětně byl silný rok vlastně i 2016, to bych zapomněl. Pamatuji někdy cca v říjnu plno hub v Praze v Klánovickém lese. Většinou to roste každý rok, ale některé roky je to o něco silnější a některé slabší a když je zrovna vrchol, občas je to nezapomenutelné, ale je to většinou právě podzim.

AuraPočasí
Vatovci tu rostou dost běžně, sírovec také, ale přece jen méně..
Obojí vynikající na řízky..
Po loňských povodních to byl masakr, hřiby byly všude, už jsme to pak ani nesbirali...

Most Ressl v lese pořádně mokro ale furt to není ono asi chybí sluníčko mapka od ČHMÚ úplně mimo

tak jsem našel, nejspíš růžovku, ale ta nejvíc vlevo, kde už je jen třeň byla pěkně červivá, no nechal jsem je zatím tam, ale něco málo roste, pak hromada odpadu rojících se náhodně na cestách ze země v koloniích

Francois
Já na sírovec žlutooranžový znám asi nejlepší lokalitu v celé ČR, což je sporné tvrzení, ale nedivil bych se, kdyby to byla pravda. Znám menší úsek lesa, kde je doslova jen pruh třešní/višní, ale takových těch divokých, vysokých/starých (nikoliv nějaký sad nebo pozůstatek sadu z minulosti).

Tenhle pruh se táhne zhruba tak 300-500 m na délku a 50-100 m na šířku a samozřejmě tyhle stromy jsou často odumřelé a mrtvé, resp. odumírající, zatímco jiné jsou zdravé, vysoké a rostou nové mladé. Je to tak zhruba 50:50.

V tom pruhu se potom nachází bez nadsázky zhruba tak 100 pahýlů (stojících odumřelých kmenů) a na zemi váli asi tak 200 kmenů nebo silných větví - navíc často úplně ve stínu a obalené mechem, silnou vrstvou mechu a vypadá to tam defakto jako v pralese, prostě hromady dřeva různě naházené nebo stojící a mezi tím rostou zdravé stromy, některé i vysoké jak to u těch divokých třešních bývá.

O sírovec není nouze, stačí to tam malinko projít a skoro vždy člověk nějaký najde a častokrát pěkné, velké trsy, které se sotva vejdou do košíku i většího. A samozřejmě nejlepší je mladý se sytě žlutooranžovými barvami. Pak člověk může dělat řízky furt.

No a pak na jednom jiném místě nedaleko, kde je již opuštěný bývalý sad, nikoliv divoké třešně/višně jsem našel sírovec obřích rozměrů taková vyloženě odchylka, taky rostl na hodně silném kmeni, starý strom již mrtvý a ty vějíře/jazyky se táhly na výšku asi 1,5 metru a byly silně nahuštěné a na šířku možná půl metru a na hloubku zhruba tak 25-50 cm. Celý trs musel vážit tak 50 kg určitě.

Jenže člověk nechce furt dokolečka sbírat jen sírovec a dělat řízky. Místa, kde rostou kováři, koloděje, dubáci, růžovky a další houby jsou letos zatím pěkně mrtvé, alespoň, co jsem byl svoje místa zkontrolovat naposledy před týdnem. Ale věřím, že se to probírá a probere, vláha slušná.

Tady odkaz na obrázek z netu: https://www.nasezahrada.com/wp-content/uploads/202...

Zhruba něco takového + - jsem našel, ale obvykle rostou menší.

Kdybych to fotil a přidával někam na houbařské stránky, můžu mít desítky fotek sírovců každý rok.

Francois
Jinak letos v květnu se mi poprvé podařilo najít čirůvky májovky ve větším množství, vyloženě na jednom fleku jich bylo několik desítek a bylo to poseté (nikoliv na louce a v trávě, jak bývá běžné, ale právě v opuštěném bývalém sadu při okraji lesa).

Bohužel jsem to nějak nevystihnul a byly všechny červivé a spíše již lehce starší, možná o týden dříve a mělo by to nějaký lepší výsledek, ale pro někoho, kdo se o houby zajímá více, než průměrný houbař to potěšilo najít poprvé v životě tuhle houbu ve větším množství.

Přitom na travnatých místech, kde jsem to procházel jinde a čekal jsem je tam, ani fň.

A zcela náhodou jsem poprvé objevil i závojenku podtrnku (jasně identifikovanou na základě atlasu), ale jen pár kousků, jenže mi nějak moc nevoněla. Pochybuji o kvalitě této houby, ale prý se jedná o dobrou houbu, kterou některý nadšenci sbírají.

Moučná příjemná vůně májovek je za mě lepší.

Pokud jde třeba o smrže, ty ve větším množství nenajdu asi nikdy, nevím, co dělám špatně... prostě nasbírat plný koš nebo kačenek českých...

Ale ty houby jsou zábava, protože jsem třeba pár let chodil do jednoho lesa a vůbec nevěděl, že doslova tak 5-10 metrů od cesty po které jsem chodil rostou na otevřené planince koloděje ve větším množství, na kraji lesa, navíc i růžovky, těch jsem našel fakt mraky. A třeba hřib smrkový bych tam nečekal, ale roste tam také, spolu s dubáky, které jsou spíše běžnější.

Moje houbařská zkušenost a největší lekce za posledních pár let je ta, že okraje lesů a různé travnaté okraje a planiny, otevřenější, prosvětlené části lesa jsou na houby kolikrát mnohem lepší, než samotný les a střed lesa.

Ty koloděje rostou doslova na fleku, kde už se to nedá nazvat lesem, prostě jen planinka, tráva, mech, kolem keře a nedaleko borovice, dub. A přesto tam vyroste i hřib smrkový, stačí že má kořenový dosah k těm stromům, které jsou jenom asi 10-15 m.

Jinak ještě poslední příspěvek. Loni jsem objevil místo, kde roste opravdu hromada a mraky klouzků zrnitých - vázaných na borovice. Na tom místě jich rostou doslova stovky. A co je zajímavé, právě se jedná o okraj lesa a planinu, ale našel jsem je nakonec i přímo v lese pod borovicemi, ale spíše méně a i tak šlo spíše o krajní část lesa.

Tenhle nález mě o to více překvapil, že šlo o můj první nález klouzku zrnitého v životě a rovnou jich byly stovky. Dosud jsem nacházel typicky jen klouzky sličné/modřínové nebo klouzky kravské.

Houbaření je zábava v tom nacházet nová místa a sbírat nové zkušenosti, poznávat houby, není to jenom stereotyp.

Rád houbařím na neobvyklých místech a naopak mě nebaví ty stereotypy, kdy prostě lidi sednou do auta a jedou někam do Brd, na Vysočinu, na Šumavu apod. protože se jedná prostě o klasické houbařské oblasti a husté lesy.

Já jsem se nakonec naučil houbařit právě i v lokalitách, kde je méně lesů v nízké nadmořské výšce v nížině, kde převládá zemědělská krajina s poli a je to okořeněné tím, že člověk nachází různé typy hub, často jiné a taky tím, že samotný les (někdy jen prostě remízek, velmi malý les), má kolikrát neobvyklou zajímavou strukturu stromů/druhů stromů.

Například znám i místo, kde je plno bezů černých, samozřejmě i těch starých/odumřelých v takové zapadlé rokli a lze nasbírat opravdu hodně ucha jidášového, například v lednu, když je teplejší zima.