Sucho už se dělá v jižních čechách
http://portal...ituace/sucho#

Do budoucna bude v létě běžné, že za měsíc bude srážek do 5mm, pokud vás teda netrefí lokální bouřka, už s tím při pěstování počítám a vymýšlím kapkovou závlahu a nádrže na vodu, časem možná i pitnou(technologie filtrací už jsou vymakané, ale na mě docela drahé)

Moravskokrumlovsko na okrese Znojmo již platí zákaz zalévání z potoků, projel jsem dnes celou J Moravu a je to opravdu jak v Chorvatsku, všude listí a usychající stromy, do toho vždy vysoký prachový vír z debi...í zemědělské techniky, která dílo zkázy dokonává, jediné co bylo zelené, byla pole s technickým konopím a sem tam kukuřice, kde zbyla vláha po červencových bouřkách:-)

Webová stránka známé televizní stanice Discovery Channel přináší zajímavý článek týkající se aktuálního výzkumu, podle kterého mohou rozsáhlé větrné farmy ovlivňovat počasí. Spojené státy americké dnes získávají méně než 1% elektřiny z větrných elektráren, v současné době asi 21 GW. Nicméně do roku 2030 chce americké Ministerstvo energetiky mít větrné turbíny takřka na každém kousku půdy kde fouká vítr (velké plány s větrnou energií mají i soukromí podnikatelé, viz. T. Boone Pickens a jeho plán) a tímto obnovitelným zdrojem energie pokrýt 20% spotřeby elektřiny. Otázka zní: mohou nějak takto rozsáhlé větrné farmy ovlivnit počasí? Odpověď: ano, mohou. Alespoň to tvrdí Daniel Barrie a Daniel Kirk-Davidoff z Marylandské univerzity. Vytvořili proto počítačový model, kdy byl větrnými elektrárnami pokryt pás od Texasu až po střední Kanadu, od Velkých jezer po Skalisté hory. Zjistili, že větrníky budou především zpomalovat rychlost větru, v průměru o 2-3 m/s. Zároveň ale větrné turbíny v tomto (samozřejmě značně přehnaném) modelu narušují větrné proudění ve velkém měřítku, které může ovlivňovat celou severní polokouli. Kirk-Davidoff k tomu řekl, že „je to něco jako motýlí efekt. Jen máme fakt velkého motýla.“ Samozřejmě dodal, že tak rozsáhlá zástavba větrnými elektrárnami nemůže nikdy nastat, nicméně také řekl, že větrné elektrárny v rozsahu směřujícímu ke splnění předsevzetí Ministerstva energetiky už mohou mít na okolní počasí vliv, například měnit směr bouří a podobně.

Jiní experti na obnovitelné zdroje energie ale upozorňují, že větrné elektrárny nebudou koncentrovány na jedné velké ploše, ale rovnoměrně rozmístěny skrze celé Spojené státy. ZDROJ: http://www.ek...vnovat-pocasi No a zde je jeden skrytý problém naší současné situace ve východní Evropě. Běžně se uvádí, že největším vlastníkem větrných elektráren je Čína, 188 232MW a za ní jsou USA, 89 077MW a následuje Německo s 56 132MW. ZDROJ: http://oze.tz...e-v-roce-2017 A ten skrytý problém? Hustota těchto zařízení na jejich území. Vysvětlím. Aby se toto dalo srovnávat ve vztahu k ovlivnění počasí na daném místě, je potřeba zjistit počet těchto strojů na 1km2. protože počty strojů se ale neuvádí, můžeme to spočítat podle výkonu v MW, a to jednoduchou trojčlenkou. 1. místo - rozloha Číny je 9 597 000 km2, výkon větrníků je 188 232MW, tedy mi vychází, že na 1km2 je zde výkon 0,019 MW/1km2. 2. místo - rozloha USA je 9 834 000 km2, výkon větrníků je 89 077MW, tedy zde vyjde, že na 1km2je zde výkon roven 0,009 MW/1km2. 3. místo - rozloha Německa je 357 021 km2, výkon větrníků je 56 132MW, tedy mi vychází, že na 1km2 je zde výkon roven 0,157MW/1km2!!! Téměř 20x více, než USA!

Tabulka prvenství v masové výstavbě větrných elektráren se tak rázem mění a Německo jednoznačně nejen zaujímá první místo na světě, ale nabízejí se zde otázky, zda dnes s ohledem na vývoj počasí v ČR opravdu už nedochází k tomu, co je obsahem výše podtrženého textu, tedy zda při tomto přehuštění opravdu už nedochází k jevům, jako je ovlivňování počasí, především pak tlakových níží, jdoucích v malé nadmořské výšce od severozápadu směrem k nám. Netvrdím, že jevů ke změně klimatu je více, ale toto může být jeden z těch, které mají bezprostřední vliv na naši zemi a východ Evropy vůbec. Vláda ČR by se tím měla zabývat a případně iniciovat měření ve spolupráci s odborníky na klimatologii i větrnou energetiku a její možné dopady. Klidně bych se obrátil o pomoc i na Američany, kteří s tím mají více zkušeností, o nezávislou studii.

Sucho uz je tak velky...ze to uz ani nikoho nezajima...kukurice je komplet seschla...kdo ma travu i zlutou..tak je borec.

Tak tohle se hodně přeceňuje, jestli to o pár m/s zpomalí ten vítr, tak to bude na těch větrných pláních jenom dobře a vliv je vesměs pozitivní, něco jako větrolamy. Zaměřil bych se omezení spotřeby fosilních paliv, zejména automobilové či letecké dopravy a z toho plynoucí znečištění ovzduší+tepelné ostrovy, to má větší vliv na počasí než cokoliv jiného, na řešení kokotin už dávno není čas.

logitech
Už nám vedrem kapou králíci, včera jsem zakopával a nacházím mrtvé ptáky, schnou mladé stromky ve městě, na poli díry, že tam spadne dítě, ale jede se vesele dál, teď to v TV přiznali, že přípravu podcenili a mělo se to řešit jako povodně, no jsem zvědavej jak rychlé bude zalesnění po kůrovci a hlavně na ty remízky, na polích celoroční pokryv bez těžké techniky, to jsem teda fakt zvědavej.

Yurri
Dal jsem to sem jen jako jednu z MOŽNÝCH odpovědí na otázku proč se počasí za poslední roky chová tak já se chová.
Otázka fosilních paliv se měla řešit při vynálezu motoru, nedovedu si představit omezení letecký dopravy.
Tepelný ostrov je věc, která se řešit dá.

charlie
Jasný, tak automobily projdou revolucí a přeměnou na elektro nebo téměř bezeemisní provoz, ale letecká se brutálně podceňuje, ten nárůst provozu je příšerný a vliv na tvorbu oblačnosti jednoznačný, ale ať to řeší hlavně Indie+Čína+USA, nás v Evropě je oproti nim prd a i kdyby jsme byli příkladní, tak to nezvrátíme, ono už je stejně pozdě, jenom zbytečně zdražujeme svoje produkty v globalizovaném ekonomice. Jediná záchrana je ta sonda u slunce, která nám řekne, zda se dá část planety zastínit (Antarktida) a tím ten růst teploty trochu pozastavit a získat trochu času, změny v počasí budou brutální, že bude boj o vodu, i kdyby byly emise odteď 0, lidi spíš neví, jak se na to připravit.

Yurri
Souhlas, proti tomu nemám žádné výhrady.

Hezky si to tady plánujete, ale věřte, že člověk tohle začne řešit až když začnou umírat lidé po milionech...

Tož, připojím se taky:
U nás za srpen doposud 0,0 mm (ano, ani kapka!) Dlouhodobý srpnový průměr za roky 1961-2010 je přitom v Budišově 64,5 mm.
A za červenec? Taky slabota - celkem 20 mm, průměr 1961-2010 je 69,4 mm:
10.7. 13 mm
11.7. 2,5 mm
21.7. 2 mm
22.7. 1,5 mm
27.7. 1 mm

No a v červnu stojí za zmínku jen 28.-29.6. kdy napršelo 14 mm...

Od začátku roku máme cca 230 mm, 54 % z průměru leden-srpen 1961-2010 (422 mm).
Už 4. rok jsme v Budišově v deficitu. Roční průměr je 582,1 mm:
2015 392,2 mm (67% normálu, deficit 189,8 mm)
2016 429,1 mm (74% normálu, deficit 153,0 mm)
2017 504,3 mm (87% normálu, deficit 77,8 mm)

Momentálně koukám z okna na sekáče, kteří usilovně a pečlivě likvidují i ty poslední zbytky zeleného, co ještě zbyly. To je už neskutečné, co se tady děje. Obecní peníze je prostě potřeba utratit i kdybychom měli kvůli tomu pochcípat.

kostohryz

Jojo, posekat to na 1 mm totálně suchého odpadu a pak rozstříkat vodu v ulicích. Paráda. Město na vzestupu.

U nás na sídlišti pokáceli 70 stromů, že se to údajně sázelo kdysi bez kontroly svépomocí a byla zde nevhodná skladba stromů, hlavně břízy jsou v hledáčku úřadů, protože si důchodci stěžují že dělají bordel. Tak se to pokácelo všechno, když už měli motorovky v ruce. Napíchali tam nové stromy, nikdo se o to teď nestará, nedejbože aby to někdo zalil. Ty stromy samozřejmě nepřežijí do zimy...

Zdenál07
Praha - Chovo zatím za letošek 172,2 mm srážek, nicméně podle ČHMÚ jsem stále v rozmezí 50-75 % srážek. Tak nevím, asi to zprůměrují na oblast +- 50 km a nám počítají i to, co spadne někde u Kladna.

Praha - Chodov, omlouvám se za překlep.

Hody
Ani u Kladna to není žádná velká sláva.
Kromě června kdy nějakým zázrakem napršelo 108 mm, tak červenec máme jen 15 mm a srpen zatím pouhé 4 mm

Jinak zajímavé je, že když hodnotím poslední 4 roky zpět, tak jsme v průměru na 83% normálu, ale pokud vezmu celou dekádu od roku 2009 tak jsme díky srážkově bohatým rokům 2010, 2013 a 2014 na dlouhodobém průměru.

Nevím jak je to u ostatních, ale s nějakými dlouhodobými trendy směrem k suchu byl zatím opatrný...