Mozna nejvetsi zakryt hvezdy v historii pozorovani.

No, dozvedel jsem se to az ted. Ale V noci 11-12.12.2023 okolo 1 UTC (2 hod rano naseho casu) dojde k zakrytu hvezdy Betelgeuse planetkou. Betelgeuse je ta oranzova hvezda v souhvezdi Orionu, jedna z 5 nejjasnejsich hvezd na obloze (i kdyz aktualne je magnituda kladna, svitivost hvezdy kolisa). A take nejspis hvezda s nejvyssim uhlovym polomerem na obloze. Na kratko bude zakryta planetkou 319 Leona s rozmery 55x80 km.

Ukaz u nas v CR ani u me nebude ale stejne viditelny. Pozorovani bude-je mozne v Mexiku, na Floride, v Atlantiku, na jihu Spanelska, Italie, v Recku, dale v Turecku, Gruzii Armenii-Azerbajdzanu, Tadjikistanu a na zapade Ciny. Doba trvani zakrytu (zmena magnitudy) je prez 10 vterin a hvezda nezhasne uplne (cloud.occultwatcher.net uvadi maximalni dobu trvani zakrytu 11.6 sekund a pokles magnitudy o 2.87, tedy zeslabeni 14x, nezmizi uplne).

Vice o pozorovani zde:
https://cloud.occultwatcher.net/event/1075-319-839...

Samotna hvezda Betelgeuse je rudy veleobr s prumerem prez miliardu km podle vseho (ale neni nejvetsi znamou hvezdou), vzdalena stovky svetelnych let. V astronomickych meritkach velmi brzy vybuchne jako supernova a ze Zeme muze byt i jasnejsi nez Mesic v upnku. Ale sance, ze to mude za naseho zivota je mala. Nebezpeci gama zablesku od Betelgeuse podle vseho nehrozi. Uhlovy prumer Betelgeuse na obloze je 48 uhlovych milisekund (a meni se, hvezda pulsuje). To je ale podle vseho hned po Slunci nejvyssi hodnota.

Tohle nebylo zrovna aktuální. Nevím, že by to někdo sledoval. A navíc bez dalekohledu nebyla šance.

To už byl mnohem lepší ten zákryt Venuše Měsícem 9. listopadu 2023

https://www.astro.cz/clanky/multimedia/fotogalerie...

!!Tohle je zbytečné téma. Nikdo to nepozoroval!!

Betelgeuse je přes 600 světelných let.
Také divně poblikává, ale to není tím.

Ale vím jistě, že už dávno vybuchla, ale to světlo k nám stále letí a je v nedohlednu. Může to být klidně za rok nebo také za 50, 100 nebo 500 let....

Ale spíše bych řekl, že do těch 100 let to podle mě bude.

Ondráš

To jsi ted mimo. Aktualni to samozrejme bylo, ale vsimnul jsem si toho az par hodin pred udalosti. Mohl jsem si toho take vsimnout driv.

Zakryty hvezd planetkou pozoruji amatersti-profesionalni astronomove bezne. Je to neco jako zatmeni Slunce (castecne, uplne) jenze velmi kratke zatmeni velmi vzdaleneho Slunce. Vetsinou jde o zakryt malych hvezd a pozoruje se to prez dalekohled, s merenim. Takova mereni mohohou zpresnit parametry hvezdy-planetky.

Betelgeuse je vsak jasna hvezda a pozorovat slo i pouhym okem ztemeni hvezdy na par sekund (okolo 10 s). Ale protoze je uhlovy rozmer jakekoliv vzalene hvezdy velmi maly, a planetka je o mnoho radu blize, oblast pozorovani odpovida velikosti planetky a to jsou desitky km. Na okraji pasma neprechazela cela planetka prez disk hvezdy. Tento pas byl mimo CR, ale pozorovani bylo k dizpozici z mnoho mist online, a na youtube jsou videa. K zakrytu doslo o cca 3 minuty driv, nez byla predpoved.

Betelgeuse je vsak jina hvezda. Je to jedna z nejjasnejsich hvezd vubec (zdanliva velkost na obloze). Je snadno videt, i z mesta, ze Betelgeuse je oranzova-cervena. To proto, ze ma nizsi teplotu. Jedna se ale o nejblizsiho cerveneho vele-obra, s prumerem hvezdy okolo 800-1400 milionu km, 600-1000x vetsi nez Slunce. Hvezda pulsuje, meni velikost i svitivost, na povrchu je znat konvenkce. A navic horni vrstvy hvezdy jsou neuveritelne ridke (fotosfera).

Betelgeuse kvuli velikosti a ne tak velke vzdalenosti je hvezda s nejvetsim uhlovym rozmerem na obloze a lze velmi mlhave videt povrch, nejevi se hvezda jako bod. Uhlovy rozmer (ktery se meni casem i z pouzitou vlnovou delkou) je okolo 0.050 uhlove vteriny (link uvadi 0.048 uhlove vteriny). Jak je to velke ? Priblizne na vzdalenost 206 km bychom pod timto uhlem videli predmet velky 5 cm. Tedy pod timto uhlem by mohly byt videt zarovky ve vzdalenosti okolo 300-400 km a nebo poulicni lampy ze vzdalenosti 1000 km. Nebo fotbalovy mic ze vzdalenosti 800 km. A presto je Betelgeuse s nejvetsim uhlovym rozmerem na obloze (ze vsech hvezd mimo Slunce).

Srovnani - hvezda nejjasnejsi na obloze (po Slunci) - Sirius A (Bily trpaslik Sirius B je nesrovnatelne slabsi) je vzdalen 8.71 svetelnych let, polomer hvezdy je 1.711 Slunce - prumer 2.38 milionu km, hmotnost 2.04-2.08 hmotnosti Slunce, povrchova teplota 9940 K, svitivost okolo 25.4 Slunci (ve viditelne oblast podle vseho, vetsina zareni je ale v UV, absolutni magnituda Mv Slunce +4.83, Sirius A +1.43, to odpovida svitivosti 23x nasobek), a zdanliva uhlova velikost 0.0060 uhlove vteriny (takto je videt na koule velka 2.9 cm na vzdalenost 1000 km).

Urcena je presne teplota Betelgeuse (promenliva), ale neni ani presne znama vzdalenost. Odhady se ruzni - 450 nebo 650 sevetlnych let. Ale meli by jsme se vejit do 400-700 svetelnych let daleko. Tim padem neni znam ani polomer hvezdy, ani zarivy vykon hvezdy presne. Hvezda navic pulsuje. Hmotnost se odhaduje na 13, 15, i 20 hmotnosti Slunce.

Hvezdy tezsi nez limit 8-11 hmotnosti Slunce skonci jako supernovy. Betelgese uz je v zaverecnem stadiu vyvoje a tak je v astronomickem meritku vybuch supernovy za okamzik. Resp. uz se to mozna stalo a svetlo leti k nam. Vybuch supernovy muze byt za rok, za 100, 1000 nebo i desetitisice let, nekdo i odhaduje statisice let. 99 % ze supernovy je ve forme neutrin, ktere neinterauji plilis s hmotou a tezke je je zaznamenat. 1 % energie je kineticka energie obalky a jen 0.01 % (radove) je viditelne zareni. Supernova Betelgeuse bude s magnitudou okolo -12, tedy svitivost jako Mesic v uplnku, viditelna i ve dne. Z takto blizke-daleke supernovy nebezpeci nehrozi. Hvezda nema silne dipolove magneticke pole a nehrozi dlouhy typ gama zablesku. Kam miri osa rotace Betelgeuse nevime.

Betelgeuse neni nejvetsi znamou hvezdou co do rozmeru Velikost se odhaduje na 800-1300 milionu km, 600-1000x vetsi nez Slunce. Cerveni veleobri (pulzujici hmotne hvezdy v samem zaveru vyvoje) dosahuji hmotnosti jeste vetsi. Ale vnejsi vrstvy (fotosfera, viditelny povrch) jsou neuveritelne ridke.

Hvezda UY Scuti (BD-12°5055) je rovnez pulzujici veleobr, s vyznamnou amplitudou. Take chladnejsi cervena hvezda. Prumer se udava az mezi 1500-1900 nasobkem prumeru Slunce, to je 2.1-2.7 miliard km v prumeru. Hmotnost neni znama, bude to prez 10 Slunci. Na zacatku existence hvezda mohla mit hmotnost 25-40 Slunci. Zdanliva magniituda se odhaduje na +8 az +11, svitivost okolo 340 000 Slunci (promenliva), teplota priblizne 3200-3500 K, vzdalenost okolo 5400-6400 svetelnych let.

Hvezda VY Canis Majoris je rovnez cerveny veleobr, chladnejsi nez Slunce. Prumer se odhaduje na 1300-1550 prumeru Slunce, tedy 1.8-2.15 miliardy km. Hmotnost se odhaduje na 9-25 hmotnosti Slunce. Vzdalenost je okolo 3600-4100 svetelnych let, hvezdna velikost promenliva, mezi +6.5 az +9.6 (perioda pulzace okolo 956 dni), nekdy tedy na hranici viditelnosti (daleko od lamp, s minimem svetelneho znecisteni), teplota 3400-3600 K, udaje o svitivosti i samotna svitivost se meni, ale je to okolo 230 000 - 430 000 Slunci. Nektera mereni dokonce ukazovala velikost nad 3000 Slunci, prumer prez 4.2 miliardy km.

Hvezda Stephenson 2 DFK 1 resp. Stephenson 2-18 je rovnez cerveny hyper-obr a nejvetsi znamou hvezdou, co do rozmeru. Velikost se odhaduje na 2150 nasobek velikosti Slunce, okolo 3 miliard km v prumeru, nebo o neco vice (hvezda pulzuje, meni velikost, teplotu, svitivost). Svitivost se odhaduje na 440 000 Slunci (nebo i prez 600 000 Slunci), teplota 3200 K, vzdalenost se odhaduje na 16500-25000 svetelnych let. Hvezda je v hvezdokupe Stephenson 2.

Uvedeni cerveni veleobri, chladnejsi nez Slunce, ale s prumerem nad miliardu km jsou ve zcela zaverecnemfazi vyvoje, ktery skonci supernovou. Po supernove zbyde neutronova hvezda, obekt priblizne s rozmerem Prahy, ale hmotnosti 1.5-2 nasobku hmotnosti Slunce, tedy 3-4x10^30 kg. A hustota dosahujici stovky milionu tun na cm3. Betelgeuse je ejblize, supernovy z ostatnich hvezd tak jasne nebudou.

Nejhmotnejsi a nejsvitivejsi typ hvezd je ale jiny - LBV (Luminous Blue Variable) To jsou obri hvezdy s rozmerem okolo 100-200 milionu km (u kazdy hvezdy je rozmer jiny, hvezdy pulzuji, rozmer teplota, svitivost se meni). Hmotnost ale dosahuje priblizne 40-85 nebo az 100-120 hmotnosi Slunce a svitivost 1-5 milionu Slunci. Teplota povrchu dosahuje nekde okolo 10 000-25 000+ K a vetsina zareni je v ultrafialove oblasti. LBV hvezdy ziji jen nekolik milionu let, pak skonci jako supernovy. Pravdepodobny je vznik cerne diry.

Jednou z techto hvezd je dvojhvezda Eta Carinae (LBV je hmotnejsi slozka s priblizne 60 hmotnostmi Slunce), svitivosto 4-5 milionu Slunci a vzdalenosti okolo 7500 svetelnych let. Odhad hmotnosti je nejisty, hmotnejsi hvezda nekde k 80-120 hmotnosti Slunce, teplotou povrchu 9000-35000 K, mensi hvezda (Typu O s teplotou nekde k 28000-40000 K) bude mit hmotnost 30–60 hmotnosti Slunce. Na zacatku byla hmotnost dvojhvezdy 150-250 hmotnosti Slunce a pri velke erupci v 19 stoleti bylo odhozeno okolo 20 hmotnosti Slunce, za dobu vyvoje dvojhvezda ztratila prez 30 hmotnosti Slunce. V 19 stoleti hvezda nahle zjasnila pri odhozeni obalky, zdanliva svitivost dosahla -0.8 (druha nejjasnejsi hvezda po Siriu). Aktualne je hvezda zeslabena na magnutudu +4.2 (material okolo), zacatkem 20. stoleti bylo zeslabeni na magnitudu +7.6. V Infracervene oblasti je Eta Carinae nejjasnejsi hvezdou po Slunci. Absolutni magnituda dvojhvezdy je ve viditelnem spektru MV -8.6, ale celkova svitivost - bolometricka magnituda Mbol az -12.

Hvezda Pistol vzdalena okolo 25 000 svetelnych let v souhvezdi Strelce. Odhady hmotnosti jsou ruzne, od 27 do 250+ hmotnosti Slunce, realne to bude tak okolo 85-90 hmotnosti Slunce. Svitivost hvezdy je 3.3-5+ milionu Slunci nebo vic, teplota nekde okolo 12 000 K, velikost nekde okolo 300-430 Slunci (prumer 400-600 milionu km). Mezi hvezdou a Sluncem je mnoho plynu-prachu a hvezda je zeslamena na zdanlivou magnitudu 28+ (takze tezko viditelna i nejsilnejsimi dalekohledy).



Zdroje - Betelgeuse a cerveni veleobri, nejvetsi hvezdy:
https://physics.stackexchange.com/questions/261815...
https://en.wikipedia.org/wiki/Betelgeuse
https://en.wikipedia.org/wiki/UY_Scuti
https://en.wikipedia.org/wiki/VY_Canis_Majoris
https://en.wikipedia.org/wiki/Stephenson_2_DFK_1

Zdroje - LBV - nejhmotnejsi a nejsvitivejsi hvezdy:
https://www.mpi-hd.mpg.de/hfm/HESS/pages/home/som/...
https://www.universetoday.com/142734/hubble-has-a-...
https://en.wikipedia.org/wiki/Eta_carinae
https://en.wikipedia.org/wiki/Pistol_star
https://www.quora.com/Why-does-the-first-JWST-imag...

Tady je srovnani nekterych nejvetsich hvezd co do rozmeru. Odhadovane rozmery a hmotnosti jsou v nasobcich rozmeru a hmotnosti Slunce, rozmery vsech techto hvezd jsou promenlive. Nejvetsi hvezda na obrazku je cerveny veleobr VY Canis Majoris, cerveny veleobr UY Scuti (BD-12°5055) je priblizne stejne velky jako VY Canis Majoris a nejvetsi znama hvezda Stephenson 2 DFK 1 resp. Stephenson 2-1 by byla jeste o priblizne ctvrtinu vetsi, s prumerem az prez 3 miliardy km. Vzhledem k malemu rozliseni obrazku by velikost Slunce odpovidala jen 0.077 pixelu.

Krome nejvetsich znamych hvezd jsou na obrazku i modre promenne LBV jedny z nejhmotnejsich a nejsvitivejsich znamych hvezd, konkretne Eta Carinae a hvezda Pistol Vzhledem k zahaleni prachem a plynem je vse okolo Eta Carinae nejiste, ale temer urcite se jedna o dvojhvezdu s obehem po silne excentricke draze, mensi hvezda ma vyssi povrchovou teplotu. Hmotnost, velikost, teplota, svitivost se poradne nevi. Hvezda PIstol je jeste dale, navic extreme zastinena mezi-hvezdnym materialem a nejistoty jsou tam jeste vetsi. Modre promenne nejsou nejvetsi, ale nejhmotnejsi a nejsvitivejsi.

Zdroj:
https://physics.stackexchange.com/questions/261815...
https://www.star-facts.com/stephenson-2-18/

Cerveni veleobri jsou uz velmi blizko supernove, na samem zaveru vyvoje. Nejsou tak hmotne, proto po supernove nejspis vznikne neutronova hvezda. LBV hvezdy jsou podstatne hmotnejsi, zivotni cyklus je velmi kratky, jen par milionu let (Slunce okolo 12 miliard let, cervemi trpaslici tisice miliard let). LBV hvezdy skonci supernovou, pravdepodobny je vznik cerne diry.

Ilustrace systemu Eta carinae a srovnani se Slunecni soustavou na druhem obrazku - teplota, velikost, hmotnost slozek dvojhvezdy je nejista, u vetsi hvezdy je teplota, polomer, velikost hvezdy promenliva. Perioda obehu dvojhvezdy je 5.54 let, draha je silne elipticka (vysoka excentricita). Na poslednim obrazku je nadherna mlhovina Homunkulus kolem Eta Carinae - vyvrzeny material pri erupci v 19. stoleti. Odhaduje se samotna hmotnost mlhoviny (mj. stinici samotnou hvezdu) 20 nebo az 45 hmotnosti Slunce. V prubehu vyvoje Eta Carinae ztratila minimalne 30, mozna mnohem vic hmotnosti Slunce (hvezdny vitr te tak silny, ze rocne ztrati desetiny promile hnotnosti Slunce). Obrazek byl vytvoren z velkeho mnozstvi obrazku z Hubble. Jas jednotlivych oblasti na obrazku je rozdilny az o 5 radu.

Zdroj:
https://www.mpi-hd.mpg.de/hfm/HESS/pages/home/som/...
https://www.universetoday.com/142734/hubble-has-a-...

Oprava udaju o uhlovych rozmerech - omylem jsem tam napsal 2x vetsi velikost. A doplneno uhlove porovnani nejjasnejsi hvezdy na obloze po Slunci - Sirius A (Sirius B je zanedbatelny). Uhlovy rozmer Siria A je 6 uhlovych milisekund.