Já si myslím, že z toho nic nebude a bude zase teplo.

spíš ledovka se sněžením

ledovka jak něco

Ondráš*
Já zase teď sleduju film Bod zlomu a dal bych si tu Kalifornii. No tak za 5 měsíců třeba bude zase i u nás.

tak a středomořská níže je pryč....

Jen na okraj, část předpovědi přírody, chroustí ponravy nalezeny dnes cca 20 cm pod povrchem, plus nějaké kukly, hlouběji už jen dva kusy, takže to je minimální hloubka, znamená to dvě věci, zaprvé, nízké mrazy, půda nepromrzne, zadruhé, možnost větší sněhové nadílky, půda nepromrzne, v případě, že bude hodně vlhko, larvy to lépe přežijí..toť předpověď, nedokonalá, podle přírody..

palma
Když jim bude zima zalezou do větší hloubky, takže to není předpověď, ale aktuální stav...

aura33
Nezalezou, nejsou už aktivní, studená krev se tomu říká...a kukly taky nelezou.., jak to bude podle Vás?

Čtvrtá aktualizace "Vánoce 2020". Prozatím jsou tři varianty předpovědí ze čtyř. k zimnímu rázu počasí.
https://www.youtube.com/watch?v=6qzr1YxsoJo&ab...

palma
Jo, ale Ponravy jsou běžně v téhle hloubce, pokud si vzpomínám tak minulý rok byla o nich reportáž v Událostech regionech a nějakej "odborník", který ukazoval reportérce jak je ta havěť zalezlá celkem hluboko, že ani divočáci na ně nemůžou. Myslím, že se tam mluvilo o hloubce 65-80cm, nevím přesně a zkusím znovu dohledat. Bylo to někdy na začátku prosince, tak jdu hledat

Aidamko
To souhlasí, dovedou zalézt, když je nekamenité podloží, i do těch 80cm, podle druhu budoucího brouka, ale, když má být teplo, zalezou jen málo, nevysilují se, a na jaře se dříve "ohřejí", a , opět nemusí se probojovávat z takové hloubky.. je to jednoduchá souvislost..navíc je rozdílná hloubka v které se usalaší, podle toho v jakém instaru se larva nachází, v I nebo v II nebo v III. podle toho se taky chovají, to se musí při posouzení zohlednit..

palma
Nemám na to žádný názor, vztahy mezi přírodou a počasím mě nikdy moc nezajímaly a pochybuji, že se dají na to dělat věrohodné předpověďi. Připomíná mi to počasí podle hvězd apod. To už je lepší fakt hledat souvislosti v indexech, oscilacích apod. mezi jednotlivými roky. Stejně je to jedno, 100% přesnou předpověď prostě nikdo nezíská. Nezbývá, než počkat na konec zimy a pak jí celou zhodnotit.

palma
Počkat, ale proč tedy minulý rok byly hluboko a byla teplá zima a například v zimě 2009/10 co jsem tak letmo našel, tak byly níže? To tedy není moc přesvědčivé, nebo ano?

Aidamko
Kde byly hluboko, v jaké oblasti? V jakém instaru to byly ponravy? Byly ve volné přírodě, nebo v kompostu? Jo ještě dost důležitá věc, o který druh brouka šlo? Jo a nějaký zdroj informací o té hloubce zálezu, kdyby byl..

palma
Tak se mě to nedaří dohledat, už jsem našel sice rok 2013/14, ale jinak nic. Jinak vy víte v jakém byly ti vaši instaru, v jakém typu jsou půdy, jaká je její vlhkost apod? Já jen, že všude jsem našel, že zimují jak kde. Například v roce 2016/17 zůstali ve hloubce 15-30 cm. https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10122427178...

Aidamko
Zkusím to zítra dohledat,teoreticky by to mohlo být na nějakých lesnických stránkách, ti dělají sondáže kvůli chroustům, a někdy nosorožíkům..tak uvidíme... ono se to moc neuvádí, je to ne příliš používané, navíc je teď několik let zákaz chemických prostředků proti škůdcům v lesích, tak se to asi přestalo dělat..,

palma
Jo mimochodem, ty ponravy se zazimují dle teploty půdy. Tím se končí jejich aktivita. By mě zajímalo jak se zachovali například v roce 2005, kdy teploty během 5 nebo 6 dnů klesly tady na JM z +11 na -3/-4 a nebo v roce 2009, kdy teploty za pouhý týden klesly z +19 na -4. proto v těch letech asi nebyly takové škody, že? Jasně, že se museli tehdy buď řídit aktuální situací nebo na ně meteorologie a klimatologie udělali past, kterou ani tyto ponravy nezvládli. To se dozvíte, již za okamžik v další části pořadu Věřte, nevěřte.

Tohle lze špatně zjistit, (nebudu tu z toho dělat broučkařský web..) , ale pro zajímavost a krátce, nejrozšířenější asi jsou chrousti, obecný a druhý druh, maďálový, první se vyvíjí v zemi tři a někdy čtyři roky, ten druhý, až pět, od toho se pak odvíjí roční stadia, a podle rojů v jednotlivých oblastech, pak i četnost výskytu, jednoduše, jeden rok vyletí, rozmoží se, poškodí viditelně zelené plochy stromů, pak nakladou vejce a nastane teprve průser, sežerou kořeny sazenic a mladých stromků, čímž to uschne, v zemi jsou pak ve třech stadiích (instarech), také podle toho pak zalézají, obecně jsou nejmladší nejblíže povrchu, nejstarší a kukly jsou více hluboko, na zimu pak, dle zkušeností starých lesníků, zalézají podle očekávání té jaké zimy, do těch 20 - 30cm, teplo, 50 - 70 cm dobrá zima, metr tvrdá zima..ovšem třeba v kompostu je to méně ten "hřeje".. tak mi to kdysi bylo vysvětleno, navíc to platí jen při setrvalém výskytu, když je něco zdecimuje, rojí se pak právě ve čtyř až pětiiletých intervalech...toliko tedy k ponravám a zimě.. samostatnou kapitolou jsou ponravy nosorožíků, které si lidi pletou s chroustíma, ty se chovají malinko jinak..
ohledně náhlého poklesu teplot by ponrava nemělamít problém.... akumulace tepla v půdě, tedy půda vychládá docela pomalu, pokud je ponrava ještě aktivní, opravdu zaleze hloub, pokud není, zmrzne.

palma
No, takže na závěr je zima zaskočila tehdy, jinak si to nedovedu vysvětlit. A proč v zimě 2016/17 zalezli tak málo je taky přinejmenším podezřelé. Kdo ví, ale myslím, že dokud zde nebude nějaká studie, tak bych to moc nebral v potaz.

Něco mě říká, že ta zima bude letos ještě horší

Aidamko
No, ale určitě jste zaznamenal, že i ten můj suprstrejda, přes přírodu, říkal, že teď aby se v tom počasí prase vyznalo, či tak nějak... čili, třeba se ponravy zmýlý, a alespoň chcípnou, letos jich je fůra, asi kvůli minulé zimě, fakt je nezhubila.., je to opravdu s tím počasím divný, modely se mění jak na běžícím páse, co platilo večer , neplatí ráno, nebo neplatí částečně, jo... tak Zkusíme dál dumat nad předpověďma a tím ostatním...Navíc, příroda spíše dává znát, celkový trend ročního období, to že sem na pět dní vpadne zima s -18 ti stupni, neřekne, navíc, třeba ty ponravy na to neuhynou, to je krátká doba k promrznutí, navíc, když třeba napadne víc sněhu.