Nazev snezeni z jasne oblohy nevypada moc verohodne, alespon pro Cechy ne. Pri teplotach slabe pod nulou je stale mnozstvi vodni pary ve vzduchu potrebne k nasyceni nekolik gramu na m3 a pri vyskytu kondenzujici vodni pary bude oblacnost nebo mlha stale pomerne husta.

Jina situace ale nastane pri velmi nizkych teplotach okolo -30 °C a niz, nebo alespon pod -20 °C. Mnozstvi vodni pary potrebne k nasyceni je velmi male.

Z vlastni zkusenosti - obloha byla jasna a zcela bezvetri. Teplota hnuboko pod bodem mrazu -28 °C az -35 °C, v mrazovych kotlinach az -40 °C. Jiz pri teplotach pod -25 °C je ve svetle lamp videt, jak velmi drobne snehove vlocky padaji k zemi. Pri teplotach okolo -32 °C az -36 °C, rosny bod okolo -40 °C, je v silnem svetle lamp dobre videt, jak male vlocky padaji k zemi. Vzhledem k bezvetri se kour prakticky nepohybuje po vystoupani do urcite vysky, zda se ze stoji ve vzduchu. Mlha nebo zakal se pri inverzni vrstve vyskytuje jen slaba (spolecne s temer nepohybujicim se kourem z kominu).


Vetsinou spadne par desetin mm srazek za den, 0 az 0.3 mm za hodinu, vetsinou 0.1 mm. Na predmetech je videt nekolik mm (nikoliv cm) noveho snehu. Inverzni vrstva, kde se otepli z teplot -30 °C az -35 °C na priblizne -25 °C az -20 °C je jen okolo 100-200 m vysoko, otepleni nastava ve vertikalnim rozsahu par desitek metru. Vlocky jsou velke desetiny mm.

Urcity podil na snezeni pri jasne obloze muze i kour zkominu, obsahujici vodu. Pri extremnim mrazu staci jen trocha vodni pary k nasyceni a led na castech popela kondenzuje. Ale snezeni je plus minus stejne intenzivni v oblasti velke par km, nejspis hodne koure se dostane k inverzni vrstve a pak kondenzuje. A urcity podil ma i puvodni vlhkost vzduchu.

Nad inverzni vrstvou muze foukat docela dost, 5-10 m/s i vice, dole je bezvetri, chladny tezky vzduch, zvrstveni je mimoradne stabilni.

Pri teplotach pod -25 °C nebo alespon okolo -20 °C se pri pritomnosti krystalku ve vzduchu vyskytuje napr. pro Prahu neznamy opticky jev. Svetla od aut i lampy vytvareji ve vzduchu pomerne jasne sloupy (intenzita zavisi na mnozstvi krystalku). Uz pri teplotach okolo -17 °C mohou jasna svetla tvorit sloupy. Pri teplotach pod -25 °C je pri pritomnosti krystalku tento opticky jev intenzivni. POkud ale ve vzduchu krystalky nejsou, opticky jev nenastava.

Male kapicky vody - mlha nezamrzaji pri 0 stupnich, ale az okolo -20 °C a nize. Pri teplotach pod -20 °C az -30 °C se vyskytluje zmrzla mhla tvorena malymi casticemi ledu. Pri zakalu jsou kapicky jeste mensi a zamrzaji az pri teplotach pod -30 °C. A v oblacich nejmensi kapicky vody zamrzaji az okolo -42 °C (cim jsou kapicky mensi, tim nizsi je bod tuhnuti).

Voda, která zamrzá při velmi nízkých teplotách je abs. čistá, nejsou v ní nečistoty (kondenzační jádra) a proto nezamrzá při nule.

Teplota zamrznuti zavisi na polomeru zakriveni. Pri rovne hladine (rybnik) je to 0 stupnu. Pokud jsou kapky mensi nez 1 mm , uz je to znat. Kondenzacni jadra jsou radove mikrometry velka, a tak voda zamrza pri teplotach nizsich (priblizne mlha -20 kourmo -30 oblaka s malymi kapkami az -42). Destilovana voda bez krystalizacnich jader taky zamrza pri teplotach o dost nizsich.

Taky může být mezi spodní těžší vrstvou u země v údolí a lehčí vrstvou nad ní ještě uprostřed extra vrstva prachu, atd, i s rovnými okraji, a může kondenzaci napomoct. Většina vody vypadne rosou a jinovatkou už kolem bodu mrazu, takže při delším větším mrazu musí odněkud přicházet (vodní plocha, město, vyšší vrstvy atmosféry. U nás naštěstí míň než -20 nebývá, takový vzduch sem myslel bývá sušší než na poušti, a vysouší i stromy, -40 už zvládne odrovnat i některé vzrostlé ovocné stromy. S každým stupněm jiný mráz.

Jeden zajímavý optický úkaz v mrazu jsem viděl:

2 5-litrové lahve byly naplněné stejnou teplou kohoutkovou vodou pár měsíců před zimou, ležely vedle sebe a pokaždé při větších mrazech (-10, -16 víc ne) zmrzla jedna úplně komplet celá jak šutr a druhá tekutá jakoby ani nemrzlo, i při těch -16, ale víc tu ani nebylo. Ještě dodám že neobsahovaly žádné extra znečištění, aspoň viditelné, a už vůbec nic jako zbytky po nemrznoucí směsi, atd. Vystvětlete proč schválně, to jentak nejde.

ttM1RA
Mám to chápat 2 až 5-ti litrové, nebo 2 a 5-ti litrová lahev, v druhém případě by měla nezamrznout ta menší. Je tomu tak?

Obě 5 litrovy úplně stejný, neomačkaný průhledný, naplněný ve stejnou dobu bez viditelné špíny nebo usazenin asi i vyplachnutý...
to nebyl ani pokus jenom se nevyhodily hned a v zimě to byl rozdil co nešel přehlédnout

ttM1RA
To já jsem to jako pokus jednou udělal. Také mi nezmrzli. Vzal jsem petku do ruky a zatřepal, okamžitě se vše proměnilo v led. Když je voda čistá a v klidu nezmrzne, ale vlivem otřesu v podchlazeném stavu vznikne krystal a už se to rozjede.

Pri teplotach par stupnu pod 0 nebo okolo 0 voda v rybnice zamrza, i v louzich a vetsine nadob (jsou tam i kondenzacni jadra). Mlha je ale stale tvorena vodnimi kapkami, ktere nezamraji. V CR jsem videl mlhu i pri cca -13, na stromech byla jinovatka, namraza ale mlha je stale z prechlazenych vodnich kapek.

K tomu aby se mlha tvorila z ledovych krystalku (male vodni kaky zamzaj na kondenzacnich jadrech) je potreba minimalne -20, nekde pisou i -30 neboaz -35. Zalezi o jake krystalky pujde. Takove teploy se nastesti na vetsine uzemi nevyskytuji aspon v poslednich desitkach let, az na par vyjimecnych mist (Zdravim Tondu).

https://en.wikipedia.org/wiki/Ice_fog
https://en.wikipedia.org/wiki/Freezing_fog
http://glossary.ametsoc.org/wiki/Ice_fog

Pri velmi nizkych teplotach je mnozstvi vodni pary male, oblaka jsou ridka (napodobne mlha). Proto to vypoada jako snezeni z jasne oblohy. Krystalky hodne odrazi svetlo, proto jsou dobre videt pobliz lamp.

Drobne kriystalky ve vzduchu jsou nekdy nazyvany jako diamantovy prach (velmi male, ale dobre odrazejici svetlo), tvorici se pri teplotach od cca -15 dlu az do cca -39.

https://en.wikipedia.org/wiki/Diamond_dust

Diamantovy prach tvori opticke jevy v atmosvere - Slunecni a mesicni halo, bocni Slunce vzdalene 22 bloukovych stupnu od Slunce (nebo mesice).

Lampy a svetla aut tvori pri pritomnosti krystalku nekdy pomerne jasne svetelne sloupy (light pillars), casto pozorovane v Kanada, Skandinavii, Alasce, Rusku, Usa. Sveteln sloupy se tvori u slunce i kdyz jsou krystalky ve vyssich vrstvach atmosfery, ne jen v prizemni vrstve (narozdil od svetelnych sloupu od lamp).

https://en.wikipedia.org/wiki/Light_pillar

Voda se soli nezamrzne
Taky jsem delal jedne pokus, i kdyz trochu jiny. Do vody jsem zamichal velke mnozstvi soli, ze byl vodni rostok presyceny.

Vodu jsem pak zvrazil v mrazaku, co to slo. Dostal jsem se na -37 stupnu a voda se soli stale nezacala zamrzat, ani do druheho dne.

Horka voda lepe zamrza
Pokud je voda horka,blizko bodu varu a voda je vychrstnuta do mraziveho vzduchu, -30 a niz (mozna to jde castecne okolo -20 taky_, voda okamzite zamrzne a dopadnou na zem male kusy ledu. Pokud je ale vychrstnuta studena voda do mraziveho vzduchu, dopadne na zem v kapalnem stavu.

Skryty var
A kdyz jsem vodu ohral v mikrovlce tak, ze zacinala varit. Pak jsem hrnecek s vodou vyndal a voda nevarila. Po nasypani hladke mouky d horke vody se objevil expolozivni var, az se voda rozprskla castecne do okoli. NEBEZPECNE

TommyAst
Voda z kterou jsem to dělal byla voda 1.balená 2.pitná,takže žádná sůl a žádnej blábol a bylo -15°C

Mnohokrát něco podobného pamatuji i v Ostravě. Kdy už při teplotě někde kolem -10°C se sněžení vyskytlo třeba jen s malého mraku oblačnosti, ikdyž všude kolem byla modra obloha. Většina zim něco podobného nabídla třeba aspon jeden den za celou zimu. Letos se to nevyskytlo a vzhledem k datu už pravděpodobně ani nevyskytne.

Evolve Vzdyt taky ja jsem tvuj pokus - nezmrznuti vody v petce v mrazu nepopiral, pokud tam nejsou kondenzacni jadra, voda zamrzat jen tak nemusi.

Pokus se soli byl uplne jiny experiment. -37 byla nejnizsi teplota, co se podarila dosahnout. Pri kolika stupnich by voda se soli zamrzla, tot otazka. U morske vody se uvadi zamrzani okolo -1.91 C (zalezi na salinite), ale tam neni zase tak velka koncetrace soli.