Mám dva dotazy ohledně sněžení:
1) Již při kolika stupních nad nulou se skupenství srážek objevuje převážně ve formě sněhových vloček? Popř. jaká je nutná teplota pro sněžení?
2) Při kolika stupních začíná sníh tát? (nemyslím pozvolna, ale opravdu rychle tát...)
Předem Vám děkuji za odpovědi.
Diskuse o počasí Sníh - tání
Dan Pavlíček
Také je důležité jestli se jedná o trvalé srážky nebo o přehánky.Při intenzivní přehánce může sněžit i když bude +5°C.
V tomto případě je důležitá hladina nulové izotermy. Ta znázorňuje, v jaké výšce nad mořem teplota klesá pod nulu. Takže když bude nulová izoterma v 1600 m.n.m., tak na Sněžce sněží. V méně vlhkém vzduchu navíc nemusí sněhové vločky stihnout roztát, takže i když je nulová izoterma v 500 m.n.m., tak ve vyšších částech Prahy za vhodných podmínek může sněžit.
Snezit muze v suchem vzduchu az 400m pod nulovou izotermou....a cim tepleji ti taje rychleji...logika jak pr**e...nechapu jak se nekdo muze ptat na tak ultra blby otazky. ja zazil snehovou vanici i pri 8st...z pocatku...na konci byla 0. Opravdu rychle taje..kdyz je +30 jinak,pokud je nulova izoterma.v 500m..tak si myslim..ze za normalnich podminek bude snezit..tak nad 200m...coz je cela Praha a ne nejvyssi casti
logitech
Že mě někdo z Pardubicka bude poučovat o tom, že v Praze nic pod 200 m.n.m. není, mě minimálně pobavilo Co třeba takový Suchdol, že jo. Jinak zas tak jednoduché to s tou izotermou není, v sušším vzduchu (což v zimě, kdy bývá dost vlhko, nejsou normální podmínky) může sněžit až 400 metrů pod hranicí nuly, ale důležité je to AŽ.
Co se tyce snezeni, tak mam zkusenosti, ze az do 4 stupnu muze snezit, nebo byt snih z destem (vetsi mokre vlocky). Nekdy uz pri +2 prechazi snih v dest. Aby byl snih i na zemi, neroztal pri dopadu, musi byt maximalne okolo 0. Snehova krupice je neco jineho, to muze byt i +6, pak prijde krupice z mraku Cb a pri prehance se ochladi o par stupnu, nekdy pod 0, nekdt 1-3 stupne nad 0. Na wikipedii je uvedena nejvyssi teplota pri snezeni +8.3 v Kanade, coz je docela divne. On se snih nedostane moc pod nulovou izotermu, a rychly pokles teploty s vyskou, napr. 10 K/km a vice hlavne v zime nastat nemuze (mimo par metru nad povrchem).
Deste jsem zazil pri nejnizsi teplote -2 az -2.5, pak uz zbrzly dest pri -3 az -7. Ale tady na diskuzi byl i zminen dest pri -7, coz muze nastat, neni to pravdepodobne ale. Pri inverzi je vzduch stabilni a v prechodne vrstve se muze oteplit az o 20 C na 200 m napr. Nahore na fronte prsi a dest dopada do studeneho vzduchu. A kdyz je teplota vzduchu i povrchu slabe pod 0, dest namrza, vznika ledovka. Zacatkem prosince 2014 ledovka ochromila ne jen Prahu, bylo par desetin pod 0 vetsinou.
Tani snehu zavisi ne jen na teplote, ale i na vetru a desti. Pokud je +10 i +15 a bezvetri, nad snehem se drzi vrstva studeneho vzduchu, rychle netaje. Ale kdyz fouka vitr silny, tak i pri +4 stupnich taje docela rychle, zvlaste, kdyz do toho prsi.
Pro přidání příspěvku do diskuse se prosím přihlaste.