Ahoj, tak jsem z Archivu vzal pečlivě data z jedné stanice, abych se přesvědčil, jak rychle ubývá sníh v nížinách. Schválně jsem vybral pro sníh jednu z nejhorších lokalit. Doksany leží na rovině v pouhých 158 m.n.m. u soutoku Ohře a Labe. Navíc jsou ve výrazném srážkovém stínu Krušných hor. Sněhu tu bývá obvykle nejméně z celé republiky. Říkal jsem si, že je to velmi zranitelné místo pro sníh v důsledku oteplování. Výsledek je pro mě šokující! Vzal jsem data od roku 1961 do 2020, celkem tedy 6 dekád. Ačkoliv se za těch 60 let výrazně oteplilo, tak úbytek sněhu je minimální a prakticky žádný. Naopak v jednotlivých dekádách jsou střídavě nárůsty. To jsem opravdu nečekal. Je tedy vidět, že s úbytkem sněhu to tak horké není, jen má možná prostě člověk tendence něčemu věřit i bez důkazů.

Tady jsou výsledky: Z každého roku jsem vzal maximální výšku sněhu během zimních měsíců a udělal průměr za 10 let.

1961-1970 14,7 cm
1971-1980 8,5 cm
1981-1990 10,7 cm
1991-2000 7,1 cm
2001-2010 13,4 cm
2011-2020 7,8 cm

Zdroj dat: https://www.in-pocasi.cz/archiv/doksany/

Jak je vidět jednotlivé dekády jsou střídavě na sníh chudší a bohatší. Nikde není vidět setrvalý pokles. Například mezi roky 2001-2010 bylo sněhu prakticky stejně jako mezi roky 1961-1970. Nebo mezi roky 2011-2020 bylo sněhu prakticky stejně jako mezi roky 1971-1980. Mezi roky 2001-2010 ho bylo více, než mezi roky 1971-1980. Nebo za posledních 10 let ho bylo více, než v 90. letech. Samozřejmě by to chtělo udělat podobné srovnání z více míst a stanic.

Pěkný příspěvek. Jen nevím, jestli je úplně vhodný pohled na maximum (to rostoucí teploty nutně nemusí ovlivnit - srážek v průběhu let neubývá). Zde jsem z dat pro dané místo vypočítal počet dní v dané dekádě se sněhovou pokrývkou (alespoň 1 cm):

1961-1970: 485 dní
1971-1980: 319 dní
1981-1990: 366 dní
1991-2000: 204 dní
2001-2010: 358 dní
2011-2020: 191 dní

V poslední dekádě je tam drastický propad. Počet dní se sněhovou pokrývkou není ani poloviční oproti situaci před 50ti lety.

Editováno: Předchozí statistika byla pro jinou stanici, nyní opraveno pro Doksany

In-počasí
Maxima jsem vybral kvůli ušetření času a přišlo mi to jako dostatečně vypovídající kritérium. Samozřejmě jsem mohl udělat průměr všech dní.

Ta Vaše tabulka je určitě chytřejší. Ale zase na druhou stranu spousty těch dní je pokrývka velmi slabá od 1 cm do 3 cm. Bylo by spíše zajímavější spočítat dny, kdy je pokrývka od 5 cm nebo od 10 cm výše, kdy už to dělá dojem "pěkné zimy" v pojetí nížiny. Tam by ten úbytek nemusel být až tak výrazný. Jinak v dekádě 2001-2010 byl mimořádný rok 2010, který by se sněhem převálcoval asi všechny ostatní roky za těch 60 let.

Today2
Souhlas s In-počasí..
Ty maxima budou vždy odpovídat v této nadm výšce nějaké situaci od SV, V, s pravděpodobně mírnějším až slabým prouděním a KH i jiné hory tam tedy v takovém případě nehrály žádnou nebo jen malou roli ohledně srážkového stínu.. Sám si tu před pár dny psal, že při SV, V proudění nížiny mívají lepší zimu, s více sněhu a hory na tom se sněhovou pokrývkou bývají naopak hůře, než při Z, SZ vlhkém proudění..
Na tom určitě něco je a toho bych se držel.. Jinými slovy, dle mého názoru jsou vypovídající o dost více právě ty dny s nějakou souvislou pokrývkou, nikoli ty maxima..
Protože právě ty, ten jejich drastický úbytek v poslední dekádě vypovídá o oteplování v zimě převažujícího atlantického Z a SZ proudění..díky čemuž se už nížiny ale i většina středních poloh na sníh prostě při tomto proudení téměř nechytají..
Ani na těch pár cm..., nebo jen vzácně na pár hodin..
Srážek neubývá, pouze jejich skupenstvi je častěji a častěji déšť...

Pro 10 cm a více to vychází pro Doksany:

1961-1970: 141 dní
1971-1980: 23 dní
1981-1990: 28 dní
1991-2000: 14 dní
2001-2010: 75 dní
2011-2020: 3 dny

Ty 3 dny v poslední dekádě působí spíše děsivě.

Samozřejmě jeden hodně sněhový rok celou tu statistiku výrazně ovlivní. Ale v podstatě jednou za dekádu by se objevit měl. Bohužel už se tak neděje.

In-počasí
Děkuji moc. Nevím, jak to tak rychle počítáte. Asi na to máte speciální program. Zkuste prosím ještě vypočítat celkovou sumu jednotlivých cm za dekády. To by byl možná nejvíce relevantní údaj. Díky.

Ty 3 dny se sněhem od 10cm může být jenom výrazný výkyv v dlouhodobém chodu. Nezáleží jen na teplotách, ale i typu proudění, což ovlivňují indexy AO NAO, které byly poslední dobou často kladné a nemusí tomu tak být i v dalších letech.

Today2
Indexy AO a NAO neovlivňují proudění s anomáliemi tlaku v TÚ, nýbrž naopak, ty indexy z nich vycházejí, z nich se počítají, jen pro upřesnění...
Jinak absolutní maxima opravdu nevypovídají nic moc o průměrném průběhu celych zim, spíše jen o síle a četnosti mimořádných situací v nich...

swan1
No to je jedno, myslel jsem to cca tak, že pokud by ty indexy byly v příštích letech častěji záporné, tak by to s nejvyšší pravděpodobností do Doksan přineslo o poznání více sněhu, než v té poslední dekádě.

Ale je hezky vidět, že záleží z jakého úhlu pohledu se na to člověk dívá, z určitého pohledu je úbytek sněhu menší nebo skoro žádný a z určitého větší.

Trochu se to nevešlo, ale Severoatlantická oscilace byla od roku 2011 do 2019 (chybí rok 2020) v zimních měsících v 99% případů kladná. Leden a únor dva sloupce zleva. Prosinec jeden sloupec úplně vpravo. (Rok 2020, který chybí byl taky +). Samozřejmě je v tom velká souvislost s tou na sníh nejchudší dekádou v Doksanech nebo i jinde v nížinách.

Já mám pocit, že jste si prostě vybral špatný ukazatel a následné tři další vám to rozbořili. Podívejme se na to v praxi. Jaká zima asi bude lepší; ta kde 1x za zimu napadne 30cm, druhý den roztaje a zbytek zimy nebude nic nebo ta, kde bude měsíc v kuse 15cm?

vojta-černošice
Nejlepší ukazatel by byl spočítat celkovou sumu všech cm, ale v mých možnostech by to zabralo asi půl dne. Ale jak vidíš počet dní se sněhovou pokrývkou od 10cm, tak tam až na poslední dekádu se nedá o žádném větším úbytku mluvit. Spíše naopak, z tohoto úhlu dekáda 2001-2010 válcuje tři předchozí. V budoucnu může přijít jeden extrémní rok jako ten 2010, který přinese hodně sněhu a celou statistiku otočí naruby. Není to tak jednoduché a snadno predikovatelné. Nebo více výraznějších zim, nemusí to být jen jeden rok.

vojta- černošice
Ale bez urážky z tvého příspěvku je podle mě znát určitá naštvanost z letošní zimy. V podstatě jako kdybys napsal: Máš to špatně, sněhu hodně ubývá, čau a nezájem .

Jaká zima asi bude lepší; ta kde 1x za zimu napadne 30cm, druhý den roztaje a zbytek zimy nebude nic nebo ta, kde bude měsíc v kuse 15cm

Tohle je přesně ta zaujatost, protože taková situace, že napadne za celou zimu 30cm na jediný den ti na 99,99% nikdy nenastane.

Today2
Pěkný a zajímavý rozbor, ale upřímně říkat, že až na poslední dekádu se nedá mluvit o žádném úbytku je bláhové. Stav 2001-2011 byl ovlivněn zejména zimou 2002/2003 jestli se nepletu, pak zimou 2004/05+06 a epizodou zim 2008/09/10/11. Tato korelace náhod byla tak výjimečná, že dle mého by to celkem mohlo ovlivnit výsledný celkový dojem z úbytku.

Dekáda 2011-2021 byla otřesná. Já osobně jako malé dítě si naštěstí pamatuji výbornou zimu 2009/10 a 2012/13, ale jinak skoro vůbec neležel sníh, tragická zima 2013/14 byla ta nejhorší, sníh ležel tak asi 2x možná 3x, protože jsem tehdy bydlel v Židenicích, které jsou známé svým tepelným ostrovem.

Ohledně indexů NAO a AO. Nejnovější studie z minulých let, na kterých se podílelo i několik meteorologů z ČHMÚ (swan1 zde často správně odkazuje na práci z roku 2009, kde se o tom ještě nemluvilo) dokazují, že se zvyšováním limitů skleníkových efektů výrazně vzrůstá index NAO.

V posledních desetiletích vykazuje boreální zimní index Severoatlantické oscilace (NAO) vzestupný trend, který odpovídá sníženému povrchovému tlaku nad Arktidou a zvýšenému povrchovému tlaku nad subtropickým severním Atlantikem. Tento trend je spojen s více než polovinou zimního povrchového oteplení v Eurasii za posledních třicet let, stejně jako se silnými regionálními trendy srážek nad západní Evropou. S největší pravděpodobností jde o výsledek zvyšujících se koncentrací skleníkových plynů.

Lze tedy čekat, že i v příštích letech bude tento index dekádu za dekádou vrůstat. Navíc dle nejnovějších dat lze hovořit, že NAO- má vliv v ČR pouze 20-30%, naopak NAO+ jako tomu je letošní zimu má vliv pomalu 80-85%. Tato data jsou z úst odborníků.

Aidamko1
Pěkný a zajímavý rozbor, ale upřímně říkat, že až na poslední dekádu se nedá mluvit o žádném úbytku je bláhové.

Tak to trochu překrucuješ a vytrháváš z kontextu. Máš kvalitní příspěvky, ale měl bys pořádně číst ty ostatní, abys zbytečně nepsal o něčem, co nikdo nenapsal.

Pro 10 cm a více to vychází pro Doksany:

1961-1970: 141 dní
1971-1980: 23 dní
1981-1990: 28 dní
1991-2000: 14 dní
2001-2010: 75 dní
2011-2020: 3 dny

Z tohoto úhlu pohledu je to tak, jak jsem napsal. Bez úbytku až na poslední dekádu. Ale jenom z tohoto úhlu. Ze všech těch dat je zřejmá velká rozkolísanost, takže je těžké dělat závěry. Každých 10 let je odlišných a může představovat výkyv.

Tak já pro zajímavost dám vedle sebe všechny tři úhly pohledu:

1) Maximální výška sněhu za zimní měsíce

1961-1970 14,7 cm
1971-1980 8,5 cm
1981-1990 10,7 cm
1991-2000 7,1 cm
2001-2010 13,4 cm
2011-2020 7,8 cm

2) Počet dní se sněhem od 10cm

1961-1970: 141 dní
1971-1980: 23 dní
1981-1990: 28 dní
1991-2000: 14 dní
2001-2010: 75 dní
2011-2020: 3 dny

3) Počet dní se sněhovou pokrývkou

1961-1970: 485 dní
1971-1980: 319 dní
1981-1990: 366 dní
1991-2000: 204 dní
2001-2010: 358 dní
2011-2020: 191 dní

Ať si to každý přebere sám, já tam nikde žádný zřetelný a jednoznačný úbytek nevidím. Poslední dekáda může být jenom výkyv a ta první v 60. letech podobně, jen na druhou stranu. A bláhovým řečem o tom, jak indexy budou pořád více kladné nevěřím . Oni poslední dobou byly už tolik kladné, že pokud by měly být ještě více museli by udělat novou stupnici nebo jí celou posunout . Aidamko1 promiň, ale já ti fakt nevěřím, už jenom proto, že si prakticky vždy popřel vše, co jsem napsal, jako kdybys to dělal schválně. Co s tím tvým tvrzením, že sněhová bouře na horách určitě nebude? To ti vůbec nevyšlo, podmínky byly na horách ideální a sněhová bouře (bílá tma) na horách nastala podle očekávání. Ani nevěřím těm tvým procentům u indexů. Ano samozřejmě, když to má přinést teplo, tak je šance velká a naopak. Jaká náhoda .

Today2
Pokud bychom chtěli co nejkomplexnější výsledky, pak by to chtělo zahrnout co nejvíce proměnných. Počet dnů se sněhovou pokrývkou, součet sněhové pokrývky, maximální sněhová pokrývka, počet ledových dnů, průměrná teplota, minimální teplota apod. Ale to není práce na 5 minut.
Problémem je i ten relativně malý zkoumaný vzorek, protože zima 2010 ovlivnila šíleně celou dekádu.
K té letošní zimě se vyjadřovat nebudu, já to spíš vyjadrim jinak prostřednictvím mého místa pozorování:
1) Zima 18/19 - Naprosté minimum sněhu, ale max. pokrývka 18cm z níže na začátku února, která vydržela 2 dny. Z pohledu tvoji statistiky dobrá zima (vysoká sněhová pokrývka), ale reálně špatná
2) Zima 19/20 - Max pokrývka 2cm, tam se shodneme
3) Zima 20/21 - Max pokrývka 15cm, tudíž dle statistiky horší zima než 18/19, ale reálně se tady běžkovalo na 10-15cm nějaké 3 týdny.
4) Zima 21/22 - Radši nic

vojta-černošice
Myslím, že vůbec nechápeš pointu, která je v tom, že všechny ty roky ti dohromady tvoří celek a statistiky.

Argumentovat jedním konkrétním rokem, jak hrozně ovlivnil celou dekádu je irelevantní. Ty by sis to asi představoval tak, aby byly všechny roky hezky uhlazené a podobné.

Today2
1. Zde je jeden z mála odkazů na vliv změny klimatu na index NAO https://www.researchgate.net/publication/27266433_...

2.Ale já nepsal, že sněhová bouře na horách nebude, já jen psal, že výstraha na sněhovou bouři nebude v žádném případě. Také jsem psal, že o sněhovou bouři jako takovou nepůjde, to je trochu jiná situace, protože ačkoliv napadlo za 24hodin někde kolem 50cm, tak jsou zde z minulosti větší extrémy za kratší časový úsek.

3. Ty procenta z indexů jsou realita, jasně mohou se o pár procent lišit, ale taková je skutečnost.

No nechápu toto.

PS: Klidně mi nevěř. Nevadí mi to, ale ty si zde ukázal již několikrát, že argumentace ti mnohokrát moc nejde, např. argumentace o loňských 47°C v létě.

Já proti tobě a někomu jinému zde na fóru nic nemám. Jen píšu to, co si myslím. Nic víc. O tom, že mi nevěříš, tak je to škoda. Píši zde vždy relevantní a potvrzené údaje, které nejsou v žádném případě lživé a ani založeny na lži a nepravdách.

Aidamko1
PS: Klidně mi nevěř. Nevadí mi to, ale ty si zde ukázal již několikrát, že argumentace ti mnohokrát moc nejde, např. argumentace o loňských 47°C v létě.

Já na zdejším fóru přispívám od začátku letošní zimy. To bude nějaký omyl a mluvíš o někom jiném. Tebe znám z jiného fóra.

Today2
Nejméně vypovídajícím faktorem o celkové kvalitě zimy je z tebou a In-počasím zde uvedených hodnot , ta maximální sněhová pokrývka..Kterou si začal tohle vlákno, a která fakt z hlediska kvality celých zim je trochu o ničem..
To je jen anomálie, která se jistě může vyskytnout jak ve studené tak ale i v jinak vcelku teplé zimě..
Naopak počet dní se sněhovou pokrývkou a počet dní za zimu s pokrývkou 10cm a víc..to už jsou o něčem vypovídající hodnoty..
A tam je jasná sestupná tendence, pokud ji nevidíš, tak se s tebou opravdu těžko o tomhle bavit..
Všichni ví, že zima 2010 byla zcela mimořádná a právě ta to v dekádě 2001 až 2010 přechodně dost navýšila.. Prostě výjimečná anomálie...
U Vojty žádnou zaujatost nevidím, nasranej na tuhle zimu jistě je, to není sám, ale jinak je to realista...A jeho argumentace, ale i argumentace ostatních v tomhle vláknu má podle mě naprosto hlavu a patu..

Today2
Možná by bylo fajn zkusit použít i protiargument k tomu NAO. Jestli máš jiný názor rád bych ho od tebe slyšel. Jak vyvrátíš snižování povrchového tlaku and Atlantikem kupříkladu? Co například zvyšování kladné odchylky tlaku v 850hPa nad Sibiří a naopak snižování nad Uralem? To nebude odchylka, když mi tedy nevěříš, tak mě zajímá tvůj faktický názor. Schválně si přečti i další studie o tom, jak to funguje, protože i ostatní parametry vykazují slábnoucí efekt díky zvyšování emisí CO2.

Jo a jak psal swan1 s tou výškou nad 10cm.
Jestliže v dekádě 1961-1970 bylo 141 dní a v dekádě 2001-2010 bylo těch dní 75, tak přeci došlo k úbytku. Ano došlo k podobným extrémům, ale na rozdíl od první dekády byla ta druhá se slabším počtem dní, což souvisí s klimatickou změnou, ale úbytek nebyl zapříčiněn výkyvem, ale jasnou změnou v klimatu, se kterou souvisí i vyšší počet TV nad oblastí Středomoří, což zapříčiňuje absenci Jadranských a Janovských TN.

Navíc s tím souvisí i další nesporné vlivy.
Setrvalý pokles zde je prostě nesporný, nelze se o tom hádat. Sněhu ubývá, zimních situací také.

Za 3 roky mám načteno několik set odborných prací o klimatické změně a vlivu na širší perspektivu v zimním období nad Evropě, ale i nad širší oblastí mírného pásu.

Já bych byl moc rád, kdybych od tebe slyšel nějaký protiargument, protože nechápu, proč nevěříš tomu, že klimatická změna má vliv na oscilace a oběhy tlakových útvarů.

Úplně jsem přehlédl tu poznámku uživatele Aidamko1, o létě a 47°C ve stínu v ČR...
Každý jeden z nás uživatelů zde má dost charakteristický styl, mě naprosto nevyjímaje, který se dá jen těžko nepoznat...
Tak snad to tu není nutné v diskuzí tentokrát šroubovat až do takových extrémů, doufám...jako v tom loňském létě...