Přejít na hlavní obsah
AKTUALITA: Na západ dorazí rozpadající se přeháňky i bouřky

Diskuse o počasí Extremni srazkove normaly a uhrny srazek v Evrope a ve svete

153
# 05.12.2019, 17:12

V listopadu 2019 mohlo naprset v nekterych mistech v Alpach az mozna 1000 mm. To v CR nespadne na vetsine uzemi za cely rok. V Klementinu nikdy rocni uhrn srazek za kalendarni rok nepresahl 800 mm, nejvice srazek (v letech 1805-2018) spadlo v Klementinu: 2002 661.5 mm, 1828 665.4 mm, 1939 746.8 mm.

Na horach v CR samozrejme se vyskytuji oblasti s rocnim uhrnem (normal i konkretni rok) nad 1000 mm. Uvadi se nejvyssi prumerny srazkovy uhrn v starsim atlase podnebi CR Bily Potok v Jizerskych horach rocni normal 1705 mm.Nejvyssi rocni uhrn srazek v CR za kalendarni rok zatim bude Korenov-Jizerka, rok 1926 2202 mm, nedavno Lysa hora rok 1997 2085 mm, nejvyssi mesicni uhrn v CR za kalendarni mesic pak Lysá hora, červenec 1997 813 mm. V cervenci 1997 byly nekolik dni po sobe prave na vychode katastrofalni uhrny srazek a s timm spojene velke povodne na Morave. Na Lyse hore je starsi normal podle starsiho atlasu 1532 mm za rok. Na Slovensku muze byt v horach prumerny rocni uhrn srazek i prez 2000 mm.

https://www.in-pocasi.cz/archiv/
https://www.ontola.com/cs/ondi/fwwroy/kde-byla-namerena-v-cr-nejvyssi-a

Nejvyssi prumerny rocni uhrn srazek v Evrope ? Zatimco rekordni maximalni teploty se tolik nelisi prostorove (nadmorska vyska ma hlavni vliv), v pripade absolutnich minim jsou rozdily velke, v mrazovych kotlinach je podstatne chladneji, nez o par km vedle. A v pripade srazek jsou take velke rozdily podle polohy, srazky razantne zavisi na orografii a prevladajicim smeru vetru. Ve starych skolnich atlasech, i nove na Wikipedii, nebo po googleni na dalsich mistech lze najit misto s nejvetsim prumernym rocnim uhrnem srazek v Evrope Crkvica (Crkvice) 940 m.m.m. v Cerne hore (Montenegro) 4600-5000 mmZdroje uvadeji 4622 mm (obdobi ?) resp. 4774 mm (1961-1984) resp. 4631 mm (1961-1990) resp. 4927 mm (1931-1960). V roce 1937 tam dokonce melo spadnout 8036 mm. Teda ty Spanelsky wikipedii moc nerozumim.

https://de.wikipedia.org/wiki/Crkvice
https://en.wikipedia.org/wiki/Crkvice
https://es.wikipedia.org/wiki/Crkvice
http://195.66.163.23/misc.php?text=27&sektor=1
https://www.wetter.com/kroatien/crkvice/HR3202491.html

Dalsim podobnym mistem nedaleko je Knezlaz 620 m.m.m.,s rocnim normalem 4358 mm (1961-1984),dale Risan 0 m.n.m. 4500 mm, i kdyz to moc nechapu. Dokonce je tam udaj hora Zubacki kabao 1894 m.n.m. normal cca 6250 mm za rok. Ale kdovi, jak to je. Srazky jsou extreme promenlive s polohou a to i v pripade dlouhodobych normalu.

https://en.wikipedia.org/wiki/Zuba%C4%8Dki_kabao

Hledal jsem v GSOD i Ogimet SYNOP, zda nektere z techto mist v Cerne hore tam nebude s daty. Ale neni tam zadna SYNOP-GSOD stanice se zdilenymi daty z techto lokalit extremnich srazek. A i na internetu je o techto mistech minimum informaci.

Obecne ve svete - Hory na pobrezi, na navetrne strane, a teply oceansky proud. To je naprosto idealni pro extremni uhrny srazek. Naopak niziny a studeny proud jsou idealni pro minimalni uhrny srazek. takze extremni uhurny srazek (dlouhodoby normal) se budou vyskytovat V Norsku, Islandu, Britanii, Irsku. Zatimco Balkanske zeme moc data nezdili, Norska meteorologicka sluzba je na zdileni dat o mnoho lepsi.

Bergen na zapadnim pobrezi Norska,to je navetrna strana hor, teply proud a prsi tam velice casto v zime, v lete. Ale zase tam maji teplou zimu. V kvetnu 2018 byla teda vystraha na riziko pozaru i v Norskem Bergenu.

Zrovna nedavno vysly dva clanky na dest a bourlive pocasi v Norsku:

https://www.yr.no/artikkel/kven-i-noreg-har-faktisk-darlegast-ver_-1.14792225

https://www.yr.no/artikkel/kor-mykje-nedbor-er-det-eigentleg-i-bergen_-1.14796025

Srazkovy Normal v Bergenu by mel byt 2250 mm resp. 2350 za rok. Stanic je tam hodne (nejmene 3, mozna i 5 a vice). Vzhledem k chladnejsimu klimatu je to dost, navic tam prsi casto, co se tyce proprseneho casu. V Bergenu jsou dve SYNOP stanice - 01311 Bergen - Flesland 5 m.n.m. a 01317 Bergen - Florida 12 m.n.m. Tech stanic kolem tam je i vic, ale uz nejsou SYNOP. Dalsi stanici je napr. Bergen UiB 46 m.n.m, stanice merici od roku 2003. yr.no zmenilo stranku s aktualnimi daty ted v listopadu 2019 a tak uz se tam hur dostava, nefunguje mi to tak jako driv. Norske pobrezi je velmi clenite a velmi promenlive jsou i srazkove uhrny a normaly srazkovych uhrnu.

https://en.wikipedia.org/wiki/Bergen
ftp://ftp.atdd.noaa.gov/pub/GCOS/WMO-Normals/TABLES/REG_VI/NO/01317.TXT
https://www.yr.no/en/statistics/graph/1-92416/Norway/Hordaland/Bergen/Bergen

V roce 2018 spadlo v Bergenu 2398.8 mm (106.6 % normalu - jakeho ?, Ktera stanice v Bergenu ?). Stanice ma hodinove mereni srazek, stridani deste a pocasi bez deste je tam caste. Rok ma 8760 hodin a z kazde hodniny je srazkovy uhrn z automatickeho mereni, neni v clanku zminka o nemeritelnych mnozstvich srazek. V roce 2018 - celkem 25.8 % z 8760 hodin spadlo 0.1 mm a vice (pocet hodin, kdy spadlo i jen nemeritelne mnozstvi bude vyssi.), vice nez 0.1 mm (tedy alespon 0.2 mm ?) spadlo v 21.1 % z 8760 hodin, 1 mm a vice v 8.4 % z 8760 hodin. Je to jen jeden rok, navic v roce 2018 bylo i v Bergenu abnormalne suche leto i kveten.

https://www.yr.no/artikkel/kven-i-noreg-har-faktisk-darlegast-ver_-1.14792225

Zajimavy clanek, jen je potreba automaticky prekladac a titulek je - Kdo ma v Norsku nejhorsi pocasi ?
Na prvnim obrazku mame 15 Norskych stanic s nejvysim rocnim uhrnem srazek podle normalu 1961-1990. Jedna se o vsechny stanice, ne jen SYNOP. Zelene sloupce jsou u stanic z provincie Sogn og Fjordane, svetle modra znaci Norskou provincii Hordaland, tmave modra provincii Nordland (jen jedna stanice). Bergen nakonec nikde v grafu neni. V Norsku jsou ty fjordy, hory primo z more a velmi clenite pobrezi. Aktualni pocasi muze byt na druhe strane fjordu, za horou zcel odlisne, staci ujet kratku vzdalenost a dost se lisi i rocni srazkove normaly.

Nejvyssi srazkove rocni normaly v Norsku 1961-1990:
https://gfx.nrk.no/GFGtDl-cQVhn4-gfa2Ml2g1BIF8wtv8HXgBrFA1P83fw.jpg

Stanice s nejvyssimi rocnimi uhrny srazek v Norsku (dlouhodoby normal) jsem hledal v databazi Ogimet SYNOP. Podle jsmena, staci retezec v nazvu, se da ID stanice najit:

http://ogimet.com/indicativos.phtml.en

Z patnacti stanic s TOP srazkovym normalem v Norsku v Ogimet SYNOP nalezena pouze 01319 Takle 38 m.m.m, jiho-zapad Norska.

Nejvyssi rocni srazky v Norsku - vesnice Brekke ma srazkovy normal 3575 mm/rok podle Wikipedie (normal 1961-1990 ?). To je 152 % resp. 159% normalu pro Bergen. Puvodni zdroj uz je jen ve web-archivu a stanice neni SYNOP nebo v GSOD databazi, to je skoda. K tomu navic je uveden 208.8 dni s destem za rok prumerne, coz je divne (jaky srazkovy uhrn staci pro destivy den ?) Necelych 200 dni za rok se srazkami da pomalu i Praha, kdyz se zapocita i nemeritelne mnozstvi, par kapek-vlocek. Ocekaval bych tak 300 dni se srazkami za rok v techto lokalitach.

https://en.wikipedia.org/wiki/Brekke_(village)
http://sharki.oslo.dnmi.no/portal/page?_pageid=73,39035,73_39049&_dad=portal&_schema=PORTAL
https://web.archive.org/web/20161130111955/http://sharki.oslo.dnmi.no/portal/page?_pageid=73,39035,73_39049&_dad=portal&_schema=PORTAL

Nalezena mista s nejvyssimi prumernymi rocnimi srazkami v Norsku (Denni data poslednich 13 mesicu):
Odkaz URL, ktery dovede k pozorovacimu mistu, staci dat URL az po cislo stanice: https://www.yr.no/en/statistics/table/Cislo1-Cislo2/
Druhe cislo by melo byt peti-mistne, patrici ID stanice. Uz nefunguje stara mapa, da se najit misto podle nazvu a odtud odkaz na misto s pozorovanim, ktery dovede k odkazdu na stanici. Z ruznych mist to vede na ruzne stanice-mista, nektere maji delsi ID. Ale podle teplot je misto s jinym delsim ID stejne, jako nektera stanice, ale nadmorska vyska je uvedena jina, nechapu ten jejich novy system zobrazeni dat na webu.


Brekke
https://www.yr.no/en/statistics/table/1-2369515/Norway/Sogn%20og%20Fjordane/Gulen/Brekke?q=last-13-months
https://www.yr.no/en/statistics/table/1-2369521/Norway/Sogn%20og%20Fjordane/Gulen/Ytre-Brekke?q=last-13-months

Haukeland
https://www.yr.no/en/statistics/table/1-92586/Norway/Hordaland/Bergen/Haukeland%20universitetssjukehus?q=last-13-months
https://www.yr.no/en/statistics/table/1-2575904/Norway/Hordaland/Rad%C3%B8y/Haukeland%20S%C3%B8re?q=last-13-months
https://www.yr.no/en/statistics/table/1-335625/Norway/Hordaland/Bergen/Gr%C3%B8ndalen?q=last-13-months

Grondalen
https://www.yr.no/en/statistics/table/1-151861/Norway/Sogn%20og%20Fjordane/Luster/Store%20Gr%C3%B8ndalen?q=last-13-months
https://www.yr.no/en/statistics/table/1-151886/Norway/Sogn%20og%20Fjordane/Luster/Vetle%20Gr%C3%B8ndalen?q=last-13-months

Samnanger
https://www.yr.no/en/statistics/table/1-2310716/Norway/Hordaland/Samnanger/Samnanger?q=last-13-months

Eikedalen
https://www.yr.no/en/statistics/table/0-498/Norway/Hordaland/Samnanger/Eikedalen%20skisenter?q=last-13-months

Hovlandsdal
https://www.yr.no/en/statistics/table/1-2608010/Norway/Sogn%20og%20Fjordane/Fjaler/Hovlandsdal?q=last-13-months

Takle
https://www.yr.no/en/statistics/table/5-52860/Norway/Sogn%20og%20Fjordane/Gulen/Takle?q=last-13-months
https://www.yr.no/en/statistics/table/1-518513/Norway/Sogn%20og%20Fjordane/Gulen/Takle?q=last-13-months

Kvamskogen
https://www.yr.no/en/statistics/table/5-50310/Norway/Hordaland/Kvam/Kvamskogen?q=last-13-months
https://www.yr.no/en/statistics/table/1-94290/Norway/Hordaland/Kvam/Kvamskogen?q=last-13-months

Furedalen
https://www.yr.no/en/statistics/table/0-492/Norway/Hordaland/Kvam/Furedalen%20Alpin?q=last-13-months

Indre Matre
https://www.yr.no/en/statistics/table/1-65340/Norway/Hordaland/Kvinnherad/Indre%20Matre?q=last-13-months

Masfjorden
https://www.yr.no/en/statistics/table/1-121649/Norway/Hordaland/Masfjorden/Masfjorden?q=last-13-months

Okstveit
https://www.yr.no/en/statistics/table/1-65344/Norway/Hordaland/Kvinnherad/Okstveit?q=last-13-months

Luroy
https://www.yr.no/en/statistics/table/1-259016/Norway/Nordland/Lur%C3%B8y/Lur%C3%B8y?q=last-13-months
https://www.yr.no/en/statistics/table/1-2586690/Norway/Nordland/Lur%C3%B8y/On%C3%B8y-Lur%C3%B8y%20skole?q=last-13-months
https://www.yr.no/en/statistics/table/1-259039/Norway/Nordland/Lur%C3%B8y/Lur%C3%B8ya?q=last-13-months

Stongfjorden
https://www.yr.no/en/statistics/table/1-147638/Norway/Sogn%20og%20Fjordane/Askvoll/Stongfjorden?q=last-13-months

Bergen denni data poslednich 13 mesicu:
https://www.yr.no/en/statistics/table/5-50540/Norway/Hordaland/Bergen/Bergen?q=last-13-months
https://www.yr.no/en/statistics/table/1-92871/Norway/Hordaland/Bergen/Bergen%20lufthavn,%20Flesland?q=last-13-months
https://www.yr.no/en/statistics/table/1-92416/Norway/Hordaland/Bergen/Bergen?q=last-13-months
https://www.yr.no/en/statistics/table/1-2311739/Norway/Hordaland/Bergen/Bergen%20domkirke?q=last-13-months
https://www.yr.no/en/statistics/table/1-2319061/Norway/Hordaland/Bergen/Gamle%20Bergen?q=last-13-months
https://www.yr.no/en/statistics/table/1-525492/Norway/Hordaland/Bergen/Bergen%20Travpark?q=last-13-months
https://www.yr.no/en/statistics/table/0-29/Norway/Hordaland/Bergen/Bergen%20golfbane%20%C3%85stveit?q=last-13-months

V clanku na yr.no je jeste jeden obrazek - Nejvyssi celkovy pocet bourlivych dni v letech 2010–2019 v Norskych stanicich-mistech podle yr.no. Rok 2019 neni ale jeste dokoncen. Bourlivy den neznamena den s bourkou (hromy, blesky) ale vetrne boure, blizardy, silny vitr-vichrice, silny dest a podobne. Vsechny uvedene stanice v tomto grafu jsem nasel na Ogimet-SYNOP. Hasvik je oblast na samem severu, na jiho-zapade nejsevernejsi Norske provincie Finmark, Hasvik je uz za 70. rovnobezkou. Jsou tam dve SYNOP stanice - 01042 Hasvik-Sluskfjellet 438 m.n.m. a 01044 Hasvik Ap 6 m.n.m. Dale 01362 Juvvasshoe 1893 m.n.m. je zase na jiho-zapade Norska, nejvyssi Skandinavska SYNOP stanice, obcas se tam v lete objevuje Ogimet SYNOP minimum pro celou Evropu, jedno z nejchladnejsich mist se stanici.

Nejbourlivejsi pocasi v Norsku - pocty dni s bourlivym pocasim 2010-2019(nedokoncen):
https://gfx.nrk.no/X_LUQ3irB8eSfrOBCZAsegAKoH--Bp8gD6t4QvCm4jpw.jpg

Nalezena mista s nejbourlivejsim pocasim v Norsku (Denni data poslednich 13 mesicu):
Odkaz URL, ktery dovede k pozorovacimu mistu, staci dat URL az po cislo stanice: https://www.yr.no/en/statistics/table/Cislo1-Cislo2/
Druhe cislo by melo byt peti-mistne, patrici ID stanice. Uz nefunguje stara mapa, da se najit misto podle nazvu a odtud odkaz na misto s pozorovanim, ktery dovede k odkazdu na stanici. Z ruznych mist to vede na ruzne stanice-mista, nektere maji delsi ID. Ale podle teplot je misto s jinym delsim ID stejne, jako nektera stanice s peti-mistnym ID, ale nadmorska vyska je uvedena jina, nechapu ten jejich novy system zobrazeni dat na webu.


Hasvik
https://www.yr.no/en/statistics/table/5-92750/Norway/Finnmark/Hasvik/Hasvik%20LH?q=last-13-months
https://www.yr.no/en/statistics/table/5-93000/Norway/Finnmark/Hasvik/Hasvik?q=last-13-months
https://www.yr.no/en/statistics/table/1-2325844/Norway/Finnmark/Hasvik/Hasvik%20Airport?q=last-13-months
https://www.yr.no/en/statistics/table/1-320932/Norway/Finnmark/Hasvik/Hasvik?q=last-13-months
https://www.yr.no/en/statistics/table/1-2500176/Norway/Finnmark/Hasvik/Hasvik,%20S%C3%B8re%20molo?q=last-13-months
https://www.yr.no/en/statistics/table/1-2500174/Norway/Finnmark/Hasvik/Hasvik%20ytre%20molo?q=last-13-months
https://www.yr.no/en/statistics/table/1-2428112/Norway/Finnmark/Hasvik/Hasvik,%20Nordre%20molo?q=last-13-months

Krakenes
https://www.yr.no/en/statistics/table/5-59110/Norway/Sogn%20og%20Fjordane/V%C3%A5gs%C3%B8y/Kr%C3%A5kenes?q=last-13-months
https://www.yr.no/en/statistics/table/1-92738/Norway/Hordaland/Bergen/Kr%C3%A5kenes?q=last-13-months
https://www.yr.no/en/statistics/table/1-174764/Norway/Sogn%20og%20Fjordane/V%C3%A5gs%C3%B8y/Kr%C3%A5kenes%20fyr?q=last-13-months
https://www.yr.no/en/statistics/table/1-92738/Norway/Hordaland/Bergen/Kr%C3%A5kenes?q=last-13-months
https://www.yr.no/en/statistics/table/1-148753/Norway/Sogn%20og%20Fjordane/F%C3%B8rde/Ytre%20Kr%C3%A5keneset?q=last-13-months
https://www.yr.no/en/statistics/table/1-134904/Norway/Sogn%20og%20Fjordane/Solund/Kr%C3%A5keneset?q=last-13-months
https://www.yr.no/en/statistics/table/1-2541112/Norway/Sogn%20og%20Fjordane/Hyllestad/Kr%C3%A5kenes?q=last-13-months
https://www.yr.no/en/statistics/graph/1-148752/Norway/Sogn%20og%20Fjordane/F%C3%B8rde/Indre%20Kr%C3%A5kenes
https://www.yr.no/en/statistics/graph/1-174774/Norway/Sogn%20og%20Fjordane/V%C3%A5gs%C3%B8y/Kr%C3%A5kenes

Juvvasshoe
https://www.yr.no/en/statistics/table/5-15270/Norway/Oppland/Lom/Juvvassh%C3%B8e?q=last-13-months
https://www.yr.no/en/statistics/table/1-162507/Norway/Oppland/Lom/Gjuvvassh%C3%B8i?q=last-13-months

Svinoy fyr
https://www.yr.no/en/statistics/table/5-59800/Norway/M%C3%B8re%20og%20Romsdal/Her%C3%B8y/Svin%C3%B8y%20fyr?q=last-13-months
https://www.yr.no/en/statistics/table/1-181554/Norway/M%C3%B8re%20og%20Romsdal/Her%C3%B8y/Svin%C3%B8y%20fyr?q=last-13-months

Nordoyan fyr
https://www.yr.no/en/statistics/table/5-75410/Norway/Tr%C3%B8ndelag/Vikna/Nord%C3%B8yan%20fyr?q=last-13-months
https://www.yr.no/en/statistics/table/1-237667/Norway/Tr%C3%B8ndelag/Vikna/Nord%C3%B8yan%20fyr?q=last-13-months

Ona
https://www.yr.no/en/statistics/table/5-62480/Norway/M%C3%B8re%20og%20Romsdal/Sand%C3%B8y/Ona?q=last-13-months
https://www.yr.no/en/statistics/table/1-194841/Norway/M%C3%B8re%20og%20Romsdal/Sand%C3%B8y/Ona%20fyr?q=last-13-months
https://www.yr.no/en/statistics/table/1-2439861/Norway/M%C3%B8re%20og%20Romsdal/Sand%C3%B8y/Ona%20ferjekai?q=last-13-months
https://www.yr.no/en/statistics/table/1-194841/Norway/M%C3%B8re%20og%20Romsdal/Sand%C3%B8y/Ona%20fyr?q=last-13-months

Roldalsfjellet
https://www.yr.no/en/statistics/table/1-66502/Norway/Hordaland/Odda/R%C3%B8ldalsfjellet?q=last-13-months

Somna
https://www.yr.no/en/statistics/table/1-2216480/Norway/Nordland/S%C3%B8mna/S%C3%B8mna?q=last-13-months

Andoya
https://www.yr.no/en/statistics/table/1-299342/Norway/Nordland/And%C3%B8y/And%C3%B8ya%20Andenes%20Airport?q=last-13-months
https://www.yr.no/en/statistics/table/1-247898/Norway/Nordland/Vega/And%C3%B8ya?q=last-13-months
https://www.yr.no/en/statistics/graph/1-251982/Norway/Nordland/Her%C3%B8y/And%C3%B8ya
https://www.yr.no/en/statistics/table/1-2307025/Norway/Nordland/Vestv%C3%A5g%C3%B8y/And%C3%B8ya?q=last-13-months
https://www.yr.no/en/statistics/table/1-272735/Norway/Nordland/Moskenes/And%C3%B8ya?q=last-13-months
https://www.yr.no/en/statistics/table/1-244564/Norway/Nordland/Br%C3%B8nn%C3%B8y/Lislbur%C3%B8ya?q=last-13-months
https://www.yr.no/en/statistics/table/1-244823/Norway/Nordland/Br%C3%B8nn%C3%B8y/And%C3%B8ya?q=last-13-months
https://www.yr.no/en/statistics/table/1-2385991/Norway/Nordland/D%C3%B8nna/And%C3%B8ya?q=last-13-months

Sklinna fyr
https://www.yr.no/en/statistics/table/5-75550/Norway/Tr%C3%B8ndelag/Leka/Sklinna%20fyr?q=last-13-months
https://www.yr.no/en/statistics/table/1-241784/Norway/Tr%C3%B8ndelag/Leka/Sklinna%20fyr?q=last-13-months

Nejvyssi Skandinavaska SYNOP meteorologicka stanice Juvvasshoe:
https://www.weatherhq.com/weather-station/juvvasshoe
https://www.yr.no/place/Norway/Oppland/Lom/Juvvassh%C3%B8e_observation_site/

Je mnoho hor na Norskem pobrezi, to i daleko na severu, k 65-70 stupnu severne, take nejvyssi Skandinvaska hora Galdhopiggen 2469 m.n.m. a nejvyssi Svedska hora nedaleko Kiruny, v severnim Svedsku Kebnekaise 2097 m.n.m., dale pobliz Tromso Jiekkevarri 1834 m.n.m. a nebo na Spicberkach - Newtontoppen 1713 m.n.m. Tam bude pocasi jeste o dost bourlivejsi, nejsou tam ale stanice. A to nemluve o nejvyssi hore zeme Gronska - Gunnbjorn Fjeld 3694 m.n.m.

https://en.wikipedia.org/wiki/Galdh%C3%B8piggen
https://en.wikipedia.org/wiki/Kebnekaise
https://en.wikipedia.org/wiki/Jiekkevarre
https://en.wikipedia.org/wiki/Newtontoppen
https://en.wikipedia.org/wiki/Gunnbj%C3%B8rn

Nejvyssi prumerne rocni srazkove uhrny na svete jsou opet na navetrnych stranach hor. Mist je vytipovano nekolik. Jednim z tipu je Mawsynram, v Meghalaya provincie v Indii 11871 mm prumer za rok (prumer 989 mm/mesic a 32.50 mm/den). Napodobne na severo-vychode Indie Cherrapunji 11777 mm/rok prumer za rok (prumer 981 mm/mesic a 32.24 mm/den), je jen 15 km od Mawsynram. V techto mistech proudi vitr od jihu od oceanu v dobe monzumu a nahle narazi na hory. V poslednich letech ale je i v teto oblasti srazek min. Navic srazky nejsou rovnomerne rozdeleny. Naprosta vetsina spadne ve vlhkem pulroce, v dobe monzumu.

Porovnani srazek Mawsynram a Cherrapunji v jednotlivych letech:
https://en.wikipedia.org/wiki/Mawsynram

V roce 1974 melo spadnout dokonce 24554 mm v Mawsynram (prumerne 67.27 mm/den a 2046 mm za mesic).

Dalsi oblast s extremnimi srazkami je v Kolumbii. Zatimco jizni Andy, tam je poust Atacama (poust v horach - idealni misto pro astronomicke observatore) a studeny oceansky proud, v Kolumbii jsou mista s extremnimi uhrny srazek. Politicka situace v Kolumbii je velmi spatna po cela desetileti (ted uz se to zlepsuje), a od toho se odviji momo jine i kvalita meteorologickych pozorovani, ne kazdy den se pozoruje na vsech stanicich a podobne. Prvni misto s extremnimi srazkami je Tutunendo, Colombie s rocnim normalem 11770 mm, jiny zdroj uvadi normal 11394 mm, v roce 1974 tam spadlo dokonce 26303 mm (prumerne 72.06 mm/den, 2192 mm/mesic). V Kolumbii je i misto Lloro,kde je srazkovy uhrn dost nejasny. Prvni udaj pro prumerne srazky za nezname obdobi je 12717 mm, dalsi udaj je dokonce 13300 mm. Dalsim mistem v Kolumbii je Lopez de Micay, kde normal uvadi Kolumbijska meteorologcka sluzba 12892.4 mm, jiny udaj 10191 mm, jiny udaj 13466.3 mm, nebo dokonce az okolo 16000 mm (rocni normal). V Lopez de Micay je normal za Duben 1960 - Unor 2012 je 12892.4 mm, 1968-1979 jsou data dost derava. Normal za 31 relativne kompletnich let (1980-2011, chybi jen 4 mesice v letech 1991-2011) je 13466.3 mm (1980-2011), za konkretni rok nejvice 23818 mm v roce 1984 (prumer 65.08 mm/den), nejmene 6195 mm v roce 1980 (prumer 16.93 mm/den), oba roky by mely byt kompletni, takze srazkovy uhrn tam bude promenlivy rok od roku. Extremni rocni uhrny ma i napr. Quibdo, a to prumerne okolo 8100 mm za rok. Tedy Puerto Lopez de Micay normal 1980-2011 13466 mm (prumer 36.77 mm/den a 1122 mm/mesic) (Kolumbie, Cauca) - nejspis nejvyssi rocni srazkovy normal na Zemi. V Puerto Lopez de Micay bylo v roce 1984 353 dni s meritelnymi srazkami a v roce 1985 355 dni s meritelnymi srazkami a uhrnem 19444 mm (prumer 53.27 mm/den), celkem tedy v letech 1984-1985 spadlo celkem 43262 mm, to je prumerne 59.18 mm za den po dobu dvou let. Srazkovy normal (1980-2011 nebo 1960-2012 ?) pro jednotlive mesice v roce kolisa v prumehu roku od 899 mm v unoru do 1197 mm v kvetnu. Nejvice v konkretni mmesici - v srpnu 1984 spadlo 3015 mm (prumerne 97 mm/den).

Dalsi misto s extremnimi srazkami jsou Havajske ostrovy. Na Kauai, Hawaii by melo naprset az 12000 mm za rok prumerne. Prvni odkaz ukazuje prumer jen 9763 mm. Jiny zdroj ukazuje Big Bog (HN-164) 1993-2011 10271 mm za rok. Mount Waialeale na Havai normal 1978–2007 je 10300 mm, v roce 1982 tam naprselo 17300 mm, podle normalu 1931-1960 11700 mm a podle 1949-2004 9500 mm.

Na Novem Zelande je take misto s extremnimi srazkami. Rocni uhrn (normalovy) je u Cropp River 11516 mm podle worldatlas.com. Navic to neni tropicka oblast, ale oblast se studenejsim klimatem. Na tomto miste naprselo za 48 prez 1000 mm, a sice 12-13.12.1995 1045 mm a nedavno 25-26.03.2019 1086 mm. To je nejspis rekord za 48 hodin na Novem Zelande.

Svetovy rekord za 24 hod je Cilaos-Reunion (1200 m.n.m.) 1870 mm 15-16.03.1952 (neoficialni, mozna neplatny rekord), rocni normal na Cilaos-Reunion je pritom 1853 mm (1981-2010), dale Foc-Foc na Reunion 07-08.01.1966 1825 mm. Mimo Reunion je nejvyssi uhrn za 24 hod Isla Mujere na Yucatanu - Mexiko 1637 mm 21-22.10.2005 pri hurikanu Wilma, dale Xinliao-Taiwan 17-18.10.1967 1672 mm, ale ne moc veruhodne. Vietnam 02-03.11.1999 Truoi 1630 mm, the city of Hue 1422 mm Za 48 hodin je rekord Cherrapunji-Indie 15-16.06.1995 2493 mm, 15-17.03.1952 Cilaos, Reunion 2467 mm, dale mozna jeste vetsi uhrn za 48 hodin Baril1600 - Reunion, 1600 m.n.m. 27.02.1992 20:33 - 01.03.1993 20:33 3000.5 mm za tropicke boure Hutelle, aktivni na Reunion 27.02-05.03.1993.

V USA je nejvyssi uhrn za 24 hod Alvin, Texas 25-26.06.1979 1092 mm (43 palcu) za tropicke boure Claudette.

V CR je rekord za 24 hod za den Bedrichov Nova Louka 29.07.1897 345.1 mm, nedavno Cinovec v Krusnych horach 12.08.2002 312-313 mm pri povodnich na zapade CR.

Pri organizovane konvekci 25.05.1872 spalo v severo-zapadnich Cechach v Mladoticich 237 mm na 1.5 hod, nekde na Zatecku 289 mm za 12 hod a mozna i prez 300 mm v nizine za 24 hod, povodnen na Berounce i vytvorila jezero.


https://www.worldatlas.com/articles/the-ten-wettest-places-in-the-world.html
https://www.extrachai.com/top-10-highest-rainfall-region-india/
https://en.wikipedia.org/wiki/Cherrapunji
https://en.wikipedia.org/wiki/Earth_rainfall_climatology
https://en.wikipedia.org/wiki/Llor%C3%B3
https://en.wikipedia.org/wiki/Big_Bog,_Maui
rainfall.geography.hawaii.edu/interactivemap.html
https://en.wikipedia.org/wiki/Mount_Waialeale
https://es.wikipedia.org/wiki/Kauai

https://en.wikipedia.org/wiki/Llor%C3%B3
https://en.climate-data.org/location/49738/
https://en.wikipedia.org/wiki/López_de_Micay
https://web.archive.org/web/20141031053635/http://www.wunderground.com/blog/weatherhistorian/comment.html?entrynum=135
https://en.wikipedia.org/wiki/Institute_of_Hydrology,_Meteorology_and_Environmental_Studies_(Colombia)
https://en.wikipedia.org/wiki/Quibd%C3%B3
http://bart.ideam.gov.co/cliciu/quibdo/tabla.htm

https://en.wikipedia.org/wiki/Cropp_River

https://en.wikipedia.org/wiki/Cilaos
https://www.wunderground.com/blog/weatherhistorian/world-rainfall-records-for-24-and-48hour-periods.html

Stanice s extremnimi srazkami v Ogimet SYNOP, co jsem nasel:
Ze svetovych srazkovych extremu toho v GSOD nebo SYNOP moc neni. Mista s extremnimi uhrny z Cerne hory tam take nejsou. V pripade Norskych stanic s extremnimi srazkami tam toho tolik taky neni, stanice casto nejsou v siti SYNOP. Norske stanice s castym vyskytem bourliveho pocasi tam jsou vsechny.

Extremni srazkove uhrny-normaly ve svete:
42515 Cherrapunji (India) 25-15N, 091-44E, 1312 m
56385 Emei Shan (China) 29-31N, 103-20E, 3049 m
80144 Quibdo-El Carano (Colombia) 05-43N, 076-37W, 53 m
U Cherrapunji SYNOP chybi srazky ve vypise, to si snad delaji srandu ?

Extremni srazkove uhrny-normaly v Norsku:
01311 Bergen-Flesland (Norway)Latitude: 60-17N, 005-14E, 5 m
01317 Bergen-Florida (Norway) 60-23N, 005-20E, 12 m
01319 Takle (Norway) 61-02N, 005-23E, 38 m

Norske stanice s castym vyskytem bourliveho pocasi:
01042 Hasvik-Sluskfjellet (Norway) 70-37N, 022-27E, 438 m
01044 Hasvik Ap (Norway) 70-29N, 022-08E, 6 m
01203 Krakenes (Norway)Latitude: 62-02N, 004-59E, 41 m
01362 Juvvasshoe (Norway) 61-41N, 008-22E, 1893 m
01205 Svinoy Fyr (Norway) 62-20N, 005-16E, 38 m
01262 Nordoyan Fyr (Norway) 64-48N, 010-33E, 33 m
01212 Ona Ii (Norway) 62-52N, 006-32E, 13 m
01429 Roldalsfjellet (Norway) 59-49-53N, 006-43-59E, 1010 m
01136 Somna-Kvaloyfjellet (Norway) 65-13-12N, 011-59-34E, 302 m
01018 Andoya-Trolltinden (Norway) 69-14-29N, 016-00-11E, 436 m
01010 Andoya (Norway) 69-18N, 016-09E, 1 m
01102 Sklinna Fyr (Norway) 65-12N, 011-00E, 23 m

Stanice v CR a okoli s velkymi srazkovymi normaly a nebo s bourlivym pocasim:
11787 Lysa hora (Czech Republic) 49-33N, 018-27E, 1324 m
12510 Sniezka (Poland) 50-44N, 015-44E, 1603 m
11653 Snezka (Czech Republic) 50-44N, 015-44E, 1602 m
12650 Kasprowy Wierch (Poland) 49-14N, 019-59E, 1991 m
11930 Lomnicky Stit (Slovakia) 49-12N, 020-13E, 2633 m
11916 Chopok (Slovakia) 48-59N, 019-36E, 2008 m

42
# 07.12.2019, 13:16

Chválím za vyčerpávající a zajímavé informace. O klima a srážky se taky docela zajímám, takže rád něco doplním.

Co se týče srážek v ČR spolehlivé informace se dají najít například na oficiálních stránkách všech NP a CHKO. Stejně tak i na Slovensku a možná i v jiných státech. Hodně se dá taky vyčíst z klimatických map.

Obecně vzato nejvíce srážek spadne na světě v místech, kde je kombinace vysokých teplot a vlhkostí vzduchu a výrazných hor v blízkosti moře nebo oceánů, včetně ostrovů. V chladnějších oblastech platí to samé, jen namísto vysokých teplot a bouřek srážky umocňují převažující silné větry z určitého směru. To se týká právě Nového Zélandu, kde je velmi silný mořský proud Západní příhon. V monzunových oblastech se vysoké úhrny tvoří i ve větší vzdálenosti od moře pod Himalájemi na návětrné jižní straně, protože monzun postupuje směrem od Indického oceánu na sever do pevniny.

Pár zajímavostí: Zatímco v Bergenu spadne 2000mm srážek, kousek na jih také na pobřeží Stavanger má 1100mm, téměř o polovinu méně.
Ruské Soči na pobřeží Černého moře má 1600mm, nedaleké Batumi v Gruzii taktéž na pobřeží Černého moře má 2600mm.

K obrázkům dole: Mapy průměrných srážek v jednotlivých zemích vyhledáte pokud to napíšete do vyhledávače anglicky nebo v jazyce dané země (pomocí překladače - např. average rainfall in UK)
zdroje obrázeků:
https://blog.metoffice.gov.uk/2014/10/20/what-is-t...
http://wfessendgermany.weebly.com/geography-and-en...
https://www.researchgate.net/figure/Annual-Precipi...

Průměrné srážky Velká Británie
Průměrné srážky Německo
Průměrné srážky Španělsko
153
# 23.12.2019, 21:02

aura333

Cim vlhci je vzduch, tim vice absolutni vlhkosti pojme (exponencialni zavislost na termodynamicke teplote). Proto jsou vetsi srazkove uhrny prave v teplejsich oblastech. pak zavisi velmi na rozlozeni tlakovych utvaru, prevladajicimu smeru vetru. Kdyz prevladajici smer vetru nahle narazi na pohori, vane od teplejsiho more, tak to znamena v dlouhodobem smyslu velke srazkove uhrny. Zavisi na rychlosti proudeni, teplote more a vzduchu (jak je velky vypar a kolik vlhkosti vzuch pojme, kolik vzduchu pritece).

Navetrne strany hor u pobrezi v mirnem pasu, tam naprsi az 2000-4000 mm, cv pripade navetrnych stran hor u more v tropickych a monzunovych oblastech prez 10 000 mm. Proudeni je pomalejsi, obsah vodnich par ve vzduchu i vypar z tepleho more podstatne vyssi.

Teplejsi more pri pobrezi (Kolumbie, Norsko atd.) zpusobuje vzestupne proudy a tvorbu oblaku. Naopak chladny proud a studene more u pbrezi (Chile, zapadni pobrezi jizni Afriky), tam je vyse, sestupne proudy a jedny z nejnizsich srazovych uhrnu na Zemi, pod 10 mm rocni prumer. Tyto pouste nejsou tolik teple ani v lete, zato velke sucho.

Mapa prumernych uhrnu srazek se najit da, i kdyz ne vzdy uvadeji, za jake obdobi, jakou metodikou, a z kolika-jakych stanic je mapa zhotovena. Ale najit misto z extremnimi srazkovymi uhrny, jakozto konkretni stanici, to uz je horsi. Bud stanice data odesila do mezinarodniho centra NOAA a stanice je v databazi GSOD-SYNOP, pak se daji prohlizet i analyzovat denni data (dost casto tomu tak neni, casto jsou u srazkovych uhrnu v techto datech chyby, hlavne GSOD). Nebo se da stanice najit primo na Webu narodni meteorologicke sluzby, at uz dlouho-dobe normaly, nebo denni data. Z byvale Jugoslavie, kde by melo byt v Cerne hore nejdestivejsi misto Evropy, stejne tak u dalsich nejdestivejsich mist na svete, se toho moc najit na webu neda. Ale Norska meteorologicka sluzba ma celkem prehledne archivy se vsemi stanicemi, navic dost stanic je v GSOD-SYNOP. V Bergenu je ne jen velky srazkovy uhrn prez 2000 mm rocne, ale prsi tam i casto. Na zapadnim pobrezi Norska, na jihu je tech vlkych mist vic, se srazkami az 3000-3500 mm. Zatim nejvyssi srazkove normaly v Norsku prez 3500 mm za rok jsou k vesnici Brekke (SYNOP neni, na yr.no jsou data k dispozici).

Pro přidání příspěvku do diskuse se prosím přihlaste.