Přejít na hlavní obsah
AKTUALITA: Dnes už se objeví srážky a hlavně na západě přechodně chladněji

Diskuse o počasí Klimatologicky trend pro vetsi oblasti (ne pro jednu stanici)

271
# 19.10.2019, 00:24

GISTEMP sezoni cyklus od roku 1880 - globalni prumerna teplota v prubehu jednotlivych kalendarnich mesicu - odchylka kazdeho mesice vuci normalu - celo-rocniho prumeru za cele obdobi 1980-2015 (normal pochaziz obdobi jiz rychleho vzestupu teplot). Posledni mesic je zari 2019.

K dispozici jsou i CSV a TXT data.

Zdroj:
https://data.giss.nasa.gov/gistemp/graphs_v4/
https://data.giss.nasa.gov/gistemp/graphs_v4/graph...

Sezonni cyklus - odchylka globalniho prumeru kazdeho mesice od globalniho celo-rocniho prumeru za obdobi 1980-2015.
96
# 19.10.2019, 10:45

TommyAst
Vy jste se zase slušně rozjel. :-)
Mě tady ale chybí nějaké hodnoty entalpie vzduchových mas.
Teploty sice naznačují, že celková energie v atmosféře roste, ale takto můžeme jen hádat o kolik. Zvyšuje se podstatně i absolutní vlhkost vzduchu a o kolik?
To by byly daleko přesnější data k posouzení rychlosti GO.

268
# 20.10.2019, 21:20

ROFA
Nárůst o 1st. znamená vyšší vlhkost v atmosféře v průměru o 7%.

Nárůst entalpie země bez hloubek pod 2km
Polovina nárůstu entalpie oceánu připadá na dobu od r. 1997
271
# 20.10.2019, 21:46

ROFA

Celkova energie v atmosfere, stejne tak, jako absolutni vlhkost vzduchu (mnozstvi vodni pary ve vzduchu) se nemeri, ale vystupuje pouze v modelech. Teplota rosneho bodu je vice-mene udajo absolutni vlhkosti vzduchu, je to teplota, pri ktere by s danym mnozstvim vodni pary doslo k nasyceni. Spocita se z teploty vzduchu a relativni vlhkosti. Jenze relativni vlhkost ma chybu mereni i 5%.

Jaka energie do atmosfery se dostava, to je i vedle tepelne energie mnozstvi dodni pary, ktera se vypari (latentni teplo). Kdyz voda spadne ve srazkach, teplo se uvolni, pri vyparu se teplo spotrebovava. A protoze prumerne srazky na svete rostou (celo-plosny prumer), je i cyklus latentniho tepla vetsi. Podle clanku na Wunderground celo-plosn rocni uhrn srazek roste v USA. Jenze jak v USA, tak ve svete roste ne jen uhrn srazek, ale i vypar. Cyklus latentniho tepla je s vetsim objemem energie.

Navic srazky jsou extremejsi - kratkodobe velke mnozstvi, casto lokalne, rychle to odtece. Kratsi je obdobi destu - v kratsi dobe spadne vice srazek a je dele sucho. Navic i zona konvergence se zuzuje, i kdyz v cele zone konvergence naprsi vic, jenze na uzsim pase. Sahara tak expanduje na jih, i na sever expanduji letni sucha.

Mnozstvi vodni pary ve vzduchu a latentniho tepla zavisi exponencialne na termodynamicke teplote v Kelvinech, i v rozmezi 0-50 °C je ta krivka viditelne exponencialni. Takze za mrazu je podil latentniho tepla na celkove energii minimalni (pod -20 °C stupnu vice-mene bezvyznamny), ale pokud je rosny bod +20 °C, nebo dokonce +30 °C, mnozstvi vodni pary i latentni teplo je velke, vyznamna cast energie v atmosfere. Latentni teplo se projevuje v bourkach a Cb, hlavne v te Indii za monzunu jsou ty premeny obrovske.

Teplota mori stoupa take (pri povrchu, zatim to neni moc znat), takze se i vypari vic vody a uvolni do obvzdusi vice latentiho tepla (a vodni para ma hlavni podil na sklenikovem efektu, 31-32 °C z 33 °C celkovych). To znamena i vetsi obemy premenene energie extremejsi srazkove jevy.

Pricinou globalniho oteplovani je o dost teplejsi a vhci Arktida. Oteplilo se tam za posledni desetileti velmi razantne. Teplejsi vzuch pojme vic vlhkosti pred nasycenim a s teplejsim vzduchem pak i vetsi uhrny srazek jsou v Arktide (za predpokladu vlhkeho vzduchu). kutecne v Arktide i na severu Skandinavie padne vice srazek, souvisi to i s teplejsim oceanem (posledni zimu v Norsku za polarnim kruhem i dost prselo pri pobrezi, trochu ve vnitrozemi, vys, napadlo prez zimu 4 m snehu misto obvyklych 1.5 m). Arktida v lete rostava stale vic a vic, minimum zaledneni v zari klesa. Ale muze to i znamenat, ze postatne vetsi mnozstvi snehu prez zimu nestihne roztat tak rychle i prez teplejsi leto a lokalne to muze mit efekt ochlazeni. V extremu by mohly ledove cepicky rust z duvodu velkeho mnozstvi srazek v zime, kdyby v zime napadlo vic, nez stihne v lete roztat. Zatim ale i hmota Gronskeho ledovece se rychle zmensuje.

Latentni teplo hraje naprosto zasadni roli pri tropickych cyklonach. Musi byt vrstva teple vody min 100 m hluboka, s teplotou aspon +26 °C. Cim je ocean teplejsi, tim jsou tropicke cyklony silnejsi, s kazdym stupnem je to velmi znat. Na podzim 2015 z duvodu extremniho El Nino i zapadni brehy Mexika se potykaly s extreme teplym oceanem, dost nad normalem. Vysledkem byl pri zapadu Mexika extremni hurikan Patricia, jeden z nejsilnejsich tropickych cyklonu vubec. Pokud by byla teplota oceanu +40 °C nebo _+50 °C, byl by vypar obrovsky, i latentni teplo vodni pary v atmosfere by bylo nesrovnatelne vyssi. Vysledkem by byly tropicke cyklony monumentalnich rozmeru, ktere berou energii z latentniho tepla - tzv. Hypercane, s rychlosti vetru 800 km/h. To je jen hypoteticky model v pripade teploty oceanu +50 °C. Je take mozne, ze prez vypar a latentni teplo by tak obrovska tropicka cylklona vysala vetsinu tepelne energie z okoli, az by se kratkodobe prduce globalne ochladilo.

271
# 21.10.2019, 14:14


Clanek na astro.cz - Nová studie poskytla důkazy, že Venuše byla kdysi obyvatelná
https://www.astro.cz/clanky/slunecni-soustava/nova...

Po miliardy let, kdy bylo Slunce o nejaka ta procenta (5-20%) slabsi nez dnes, a na Venusi by mohla byt atmosfera podobne tlusta, jako na Zemi, a take tam mohly byt oceany. Pak ale nekdy (odhadem pred 700-750 miliony lety) doslo k obri vulkanicke aktivite a dostalo se doatmosfery obrovske mnozstvi plynu. Obrovska vulkanicka aktivita se vyskytla i pred 500 miliony let na Sibiri, je tam stale obrovska nahorni plosina. Bylo to asi nejvetsi vymirani vubec. Na Venusi ale mela byt nahla vulkanicka aktivita na vetsine povrchu.

Venuse nema magneticke pole atmosfera se rychle ztraci - eroze Slunecniho vetru. Byla tedy v minulosti pravdepodobne jeste silnejsi. Venuse je zcela zahalena do mraku a povrch muzeme merit prez radar vc. orografie. Sovetska sonda byla na povrchu jen jednou a i bytelny stroj ze SSSR byl v tezkych podminkach do hodiny zdemolovan. Proto - i kdyz se uvadeji konkretni cisla o teplote, neni to tak presne znamo. Ale vzhledem k velmi pomale rotaci, huste atmosfere a mrakum jsou teplotni rozdily na povrchu docela male, jak mezi dnem a noci, tak mezi rovnikem a poly. A je zcela nemozne urcit, kdy nastala ona vulkanicka katastrofa a jake byly podminky predtim. Tezke je to urcit na Zemi, o to tezsi na Marsu a na Venusi na povrchu to proste sondy nedavaji.

Puvodni zdroje v Angictine:
https://scitechdaily.com/new-study-reveals-evidenc...
https://www.sciencealert.com/venus-may-have-been-h...

271
# 21.10.2019, 14:15

Yurri

Jaky je zdroj tech obrazku, kde se da takova studie najit ?

96
# 21.10.2019, 20:14

Yurri
Grafy jsou to velmi zajímavé.
Já z nich sice čtu, že atmosféra slouží jako prostředník pro přesun energie. Že oceány přirozeně uchovávají její největší podíl a prostřednictvím proudů rozvádí hlavní toky energie. Ale ani náhodou bych si nedovolil tvrdit, že přesun energie probíhá z pevniny do oceánu a ledu. Pevnina se spíše veze na vlně globálního oteplování.
Zalesňování vidím jako poslední způsob záchrany před GO. Jinak řečeno, odlesnění či holé pole sice lokálně ovlivňuje klima, ale rozhodně není důvodem GO.

268
# 21.10.2019, 22:38

ROFA
Pevnina má velkou amplitudu a oceán to vyrovnává a pěkně akumuluje, odlesňování určitě hraje roli i při GO, ale hlavně při lokálním utváření klimatu a při vyrovnání oné amplitudy, která bezprostředně ohrožuje životy lidí ve vnitrozemí, a tam my žijeme, nás budou trápit extrémy z GO vyplývající, les vám dokáže ochladit povrchovou teplotu o 20st. a ještě při větší ploše přitáhne vodu, nic lepšího nevymyslíte. Bohužel až budou maxima přes +45, tak bude stav neudržitelný a s tím počítám a na to se chystám.

Vidím to tak ještě snesitelné do r. 2030, pak už budeme jak fackovací panák, leckdo bude koukat co se to děje, když ne, tak o pár let později, věřte mi, že mám odhad celkem dobrý (prý).

96
# 22.10.2019, 21:01

Yurri
"Pevnina má velkou amplitudu a oceán to vyrovnává a pěkně akumuluje"

To je to s čím nedá souhlasit. Menší množství energie, která dopadá na pevninu (vzhledem k poměru rozlohy) rozhoduje o entalpii oceánu...
To je přes základní fyzikální vědomosti nepřijatelné.
Vy se amplitudou teplot, snažíte nahradit amplitudu energie, která neexistuje.
Naše planeta se otepluje úplně z jiného důvodu.
To že budou důsledky sledované na pevnině nejspíše podobné Vaší vizi je jen shoda náhod.

268
# 23.10.2019, 09:23

ROFA
V atmosféře není nic o náhodě, všechno má své důvody a místo, že to neumíme pochopit je náš problém, data jsou ale zřejmá a osud centrálních odlesněných oblastí je podle mě úplně jasný, vhodnou vegetací a zkvalitněním půdy se dá připravit na nějaké extrémy, ale ne do nekonečna, zejména vegetace má své limity, naakumulovaná energie v oceánech (projevující se ve zvýšených teplotách pro nás podstatných) zmaří veškeré zoufalé snahy lidstva o zastavení růstu teplot, zvlášť když tady budou věční skeptici, pochybovači a trollové, vždyť ani Evropané nikdy nebudou táhnout za 1 provaz, přitom už jsem i tady souhlasil s tvrzením odborníků, kteří tvrdí, že je nutná mobilizace jako za 2 sv.války, lidi tohle vůbec nechápou, i kdyby jsme odčerpali veškerý námi vyprodukovaný CO2 za cca. 200let teď hned, tak se stejně bude oteplovat (samozřejmě nepočítám případnou korekci teplot vlivem slunečního minima, výbuchu sopek, dopadu asteroidů, atd.)

271
# 26.06.2023, 22:26

Na Twitteru se nedavno objevil souhrn map Nemecka s prumernou teplotou za jednotliva desetileti od prvniho obdobi 19011910 az po obdobi 2011-2020 a nakonec samostatne roky 2021 a 2022. U kazde mapy Nemecka je zobrazeza odchylka od nornalu 1971-2000 (to uz se oteplovani projevilo, ja bych spis dal normal 1961-1990).

Zdroj:
https://twitter.com/extremetemps

Nemecko odchylka od normalu 1971-2000 za jednotliva desetileti 1901-1910 a 2011-2020 a roky 2021 2022
271
# 17.09.2023, 14:05

Tady jsou pro Nizozemi teplotni normaly za ruzna obdobi a viditelna zmena klimatu - pro jednotlive mesice v roce, pro rocni obdobi a cely rok. Ve vsech mesicich-obdobich je nejteplejsi normal 1991-2020.

Zdroj: Twitter - extremetemps.

Holandsko - Nizozemi teplotni normaly

Pro přidání příspěvku do diskuse se prosím přihlaste.