Na iDnes jsem si všiml článku s názvem Pozor na pohádky o suchu, píše v eseji agrární analytik Petr Havel: https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/sucho-agrarn...

Je až překvapivé, jak člověk, který se pohybuje v zemědělství, dokáže napsat takový blábol. V celém článku nezazní nic o tom, že srážek je sice furt stejně, ale roste teplota (díky globálnímu oteplování) a zvětšuje se tak výpar! Muselo by tedy napršet více srážek, než je průměr, aby se kompenzoval růst teploty. Pokud naprší průměr, tak to prostě při měsíci trvajících tropech nestačí - v současných podmínkách. Také v článku nic není o tom, že v zimě není sníh (opět díky vyšším teplotám), takže se nedoplní spodní vody.

Co si o tom myslíte?

Petr12
Pravda je obojí. Z poloviny za sucho může člověk, který znemožnil krajině účinně zadržet vodu a z 2/2 poloviny za to může počasí. Je čím dál větší výpar vody z krajiny v důsledku rostoucích teplot a hodin slunečního svitu a posledních několik let byly podprůměrné srážky.

Nelze ale pochybovat, že ve své původní podobě by si příroda se stejným vývojem počasí hravě poradila bez větší úhony a sucho by bylo mnohem menší. Před statisíci lety byl všude v Evropě les (prales) se spousty rašelinišť. Byl i větší podíl listnatých stromů, hlavně buky. Člověk v Evropě zničil a vysušil více jak 90% rašelinišť, vlastně zničil prakticky téměř všechny. Řada z nich byla v nížinách např. na severu dnešního Německa a Polska. Kromě toho člověk vykácel většinu lesů. Vliv člověka je zásadní.

Petr12
Tento odkaz jsem tu již uváděl, a řekl jsem, napůl vážně a napůl ironicky, že mne naplňuje určitým optimismem, a na tom si trvám, můžeme něco dělat, že.
Nu a ohledně srážek, a teď aktuálně těch blížících se zimních, o kterých se zmiňujete, pokud si chcete projít shrnutí dávám sem odkaz na jednu diplomovou práci, která se tím široce zabývá, včetně perspektiv... holt rád si takové věci přečtu, no.
https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.119...

palma
Tak samozřejmě - V Egyptě se skoro nulovými srážkami také přežijí, ale nic úžasného to není. Naše příroda potřebuje hodně vláhy a nevím, jestli někdo chce pěstovat kaktusy atd.

Petr12
, to jste se trefil do černého, kaktusy na zahradě pěstuju už drahnou dobu, plus další subtropické rostliny.. důkazem že se jim daří, je spontánní a životaschopné vysemeňování opuncií a cylindropuncií, je to skoro plevel, pokud to někdo šoupne do zdejší přírody, bude to další, neříkám invazivní, druh, který tu bude patrně dobře prosperovat (některé druhy přežijí v klidu až -50), apropos, docela jsem si letos pochutnal na zralých plodech opuncie.., nicméně konkrétně v zimě bude té vody v podobě sněhu čím dál méně...čili co nejvíce jí zde zadržet, nic jiného mne nenapadá. Ten pán v tom článku opravdu zapomněl na spoustu souvisejících věcí..

91% srážek není průměr, je to podprůměr, který trvá již 5 let a některé měsíce jsou klidně 50% pod průměrem následované 1-2 měsíci s nadprůměrem. S vyšší průměrnou teplotou je pak jasné, že se krajina dlouhodobě vysušuje. Analytik pracuje s daty, ale klimatologii nebo hydrologii prostě nerozumí. To je podobné, jako když geolog, pedagog apod. píše podobné články o globálním oteplování, přitom není klimatolog, aby rozuměl všem souvislostem. Má titul a znalosti, takže působí na první dojem věrohodně, ale jeho oborem není to, o čem píše.

Jasně... tak tady,ale nechybí 40mm ale několikrát víc.... V zaří 8 mm... Studna byla plná v červenci v srpnu to ještě šlo. Ale teď? je to zase jak minulý rok v létě.... Houby rostli jen ke konci srpna. TeĎ je obrovský sucho jak tu nepršelo...

Globalne prumerny rocni uhrn srazek prez celou Zemi se zvysuje s rostouci teplotou. To ano. Jenze

1. Srazky maji extremejsi charakter, kratsi a intenzivnejsi dest, vice nahlych extremu, povodne. A vetsi pocet dnu bezesrazek. Kdyz srazky spadnou najednou, vetsi procento odtece, sucho se prohlubuje. A nemluve o tom, jak odtece vice vody pri zniceni krajiny lidskou cinnosti.

2. I kdyz je srazek vic, rostou suche oblasti. S globalnim oteplovanim pribyva srazek v Arktide, pri rovniku srazek pribyva, jenze zona konvergence neni tak siroka, je to pak uzzi pruh s extremej simi srazkami.Naopak oblast pousti a polopousti se rozsiruje na sever i jih.

3. Zmeni se rozlozeni srazek v prubehu roku. V destove obdobi je sice s vice srazkami, ale kratsi. Ve stredni Evrope je mene bourek, srazek v lete. Driv byl cerven-cervenec hlavni srazkovy zdroj, ted uz se to meni na Stredomorske klima pomalu. V zime je srazek vic, jenze mene snehu ve stredni Evrope. Voda pak vic odtece a snin heodtava pomalu pro doplneni vodnich zasob.

4. Ledovce v Evrope i svete v lete taji, v zime rostou. To prinasi vodu z hor do mnoha Asijskych zemi s poustemi. Ledovce se ale zmensuji, vody je docasne v rekach vic, ale pri zmensovani ledovcu bude tento zdroj o dost tenci.

5. I kdyz je srazek stejne, nebo i vicm, vypar je o dost vetsi v lete v CR, nez driv. Globalne by to melo byt vyrovnane v prumeru, ale procento aridnich oblasti stoupa.

palma

Diplomku si urcite stoji za to precist, neco takoveho bylo slozite vypracovat.

V Egypte prezili, i kdyz tam nejsou srazky, protoze tam tece Nil od jihu, z Africkych hor. To je vicemene jediny zdroj vlahy. Dnes uz se tam daji potraviny dovazet. Sudan chtel stavet na Nilu prehradu, a hrozil konflikt. Jinak na severu Egypta nejake srazky v zime spadnou, na pobrezi Stredozemniho more.

Na jihu Egypta pri Asuanu je jedna z nejslunnejsich oblasti na svete, oblast nad 4000 hod slun. svitu za rok v prumeru, je to uz ve skolnich atlasech z dob SSSR. Den by mel byt polovinu casu v roce, vsude na Zemi by melo byt Slunce nad obzorem polovinu casu v roce, tedy 4383 hodin. Kdyz je Slunce moc nizko, Slunecni svit neni zaznamenan. Refrakce naopak nejake minuty prida, okolni teren zase ubere. Ale oblast na jihu Egypta ma prez 90 % astronomicky moznych hodin Slunecniho svitu (pode Wikipedie Aswan pod 4000 hod rocne - 3863 hod). Dalsi takove misto je Yuma na jihu Arizony, podle Wikipedie 4015 hodin Slunecniho svitu rocne, blizko moznemu maximu a je to nejslunecnejsi misto na svete mozna.

https://en.wikipedia.org/wiki/Yuma,_Arizona

V Asuanu (Aswan) v Egypte naprsi neco jako 0.5-2 mm rocne, stejne jako Arica v Chile. Jsou to nejsussi mista na Zemi a dest se tam nemusi objevit desity let.

https://en.wikipedia.org/wiki/Aswan
https://en.wikipedia.org/wiki/Arica

TommyAst
Dobře ste to popsal v bodech. 3. bod je podle mě nejdůležitější. Skutečně léta jsou poslední roky čím dál sušší a teplejší a zima je mírná bez větších mrazů a čím dál vlhčí a v nížinách už prakticky bez sněhu, většinou jen s déšťem nebo déšťem se sněhem a minimum ledových dnů.

Jak píšete v podstatě se posouvají klimatická pásma. Nyní je v ČR již téměř středomořské klima a to, co bylo dříve u nás je teď v dánsku a na jihu Skandinávie.
Je fakt, že sucho u nás vždy vrcholí v létě a zmírňuje se v zimě, přesně jako to je ve Středomoří.

Opravdu na Idnes vyšla zase perla. Dle klimatologických modelů u nás může být srážek i více než dnes. Jenže teploty dál porostou a v zimě nebude sníh, takže sucho se bude dále zhoršovat. No a napsat, že teď není sucho, ach jo... U nás letos prší slušně i houby rostou. Ale jen z loňska máme deficit skoro 300mm, což je voda, která samozřejmě chybí.
palma
Vám skutečně přezimuje opuncie mexická venku a dozrají ji plody?

Ota

Idnes je bohuzel ve skupine MAFRA, ne moc nezavisle. Napodobne lidovky.cz

Ona repka, zvlaste v takovych kvaltech, a vubec biopaliva, to zadrzovani vody zhorsuje, spotrebovava vice vody.

Klimatologicka pasma se posouvaji, leto, jake byvalo v CR par desitek zpet, je uz v Helsinkach a Stockholmu.

ota
Není to opuncie mexická, ale například humifusa, plus další druhy, všechny druhy opuncií mají jedlé plody, akorát některé se nevyplatí požívat, jsou malé a plné semínek, takže pořád pliváte.., mám i banánovou yuccu (yucca baccata), ale ještě neplodila, tak uvidíme..,fíky budou letos asi dvakrát, jestli teď ta druhá várka dozraje.. takže jižní plody, nenáročné na závlahu lze pěstovat i u nás, výhodou je, že lépe snesou náhlé změny teplot, než zdejší rostliny, je to sice paradox, ale náhlý mírný mráz je neohrozí..

Zajímavá diskuse. Samozřejmě, že pokud se píše o vztahu sucha (resp. zemědělství) a množství srážek, tak se musí zmínit nárůst teplot, přesun srážek do jiných období, rostoucí nerovnoměrnost srážek a nedostatek sněhu. Pokud se tohle v nějakém článku vynechá, tak se skrývají čtenářům fakta tak, aby podpořila nějakou tezi. To určitě není dobrý přístup a je to spíše manipulace.

aura333
S těmi srážky je to možné, že bychom se tomu středomoří snad i mohli podobat, i když jich máme v průměru o polovinu méně, než jsou úhrny tam - což tak vždy bylo. Ale jinak se to klima středomořskému v ničem nepodobá - v tom podstatném, teplotách vůbec Právě jsem se z tama vrátil, a nemám pocit, že bychom tu měli na denním pořádku tropické noci a tropické dny a průměrné roční teploty okolo 17-20 stupnů.

ota
Jsou druhy opuncie, které u nás přezimují v pohodě. Ale mexická, s plody které známe z obchodu určitě ne. Ono se tu pomalu začíná dařit na zahrádách vícro druhům subtropických rostlin, při troše pomoci třeba i olivám....

palma
Obávám se, že fíky letos po druhé budou zázrak, letos začali nasazovat pozdě a později dozrály ty první. Mě už začínají plodit i sazenice co jsem zakořenil a zasadil v červenci zkusím to šoupnout do tepla, jestli to dozraje třeba k vánocům A věřte, že takovému fíkovníku se ten mráz moc nelíbí zjara (ani delší období vlhkého počasí) - na druhou stranu letos se to zkombinovalo výborně...

igor127
Ale pak honem do chladu, ať se to moc nerozroste.., bylo by to slabý, ty nový výhonky.

palma
já vím, on se v tom květináči moc nerozroste to není jak ta potvora venku, co mi předvedla letos

palma
Super, děkuju za tip. Tak už aspoň vím čím doplním mandloň a fíkovník.
TommyAst
No bohužel naprostý souhlas, stačí si poslechnout co říka ke změně klimatu pan vlastník.

Letošní léto skončilo u nás se 40 % deficitem oproti průměru, o nějakém normálu nemůže být vůbec řeč, už se to táhne 5. rokem a ekosystém je tady v úplném rozkladu.