Zdravím, zajímalo by mě, kolik lidí (jestli vůbec někdo) se zde zajímá o pozorování komet. Vím, že to úplně do této diskuse nepatří, ale je to takové drobné oživení rubriky Astronomie. Uvedu svůj příklad, komety pozoruji od loňského roku a zatím jsem jich viděl 11, včetně mediálně známých C/2011 L4 (PanSTARRS) a C/2012 S1 (ISON). Máte s pozorováním nějaké zkušenosti? Viděli jste slavné komety C/1995 O1 (Hale-Bopp) nebo C/1996 B2 (Hyakutake)? A chystáte se teď v blízké době na spatření nějaké komety? Pište do tohoto tématu. Pokud byste měli nějaké dotazy co se komet týče, rád je zodpovím.

Ano o astronomii se zajímám od svých 13 let což je asi 40 let komety taky pozoruji,a všechny známé,které popisuješ jsem viděl!A viděl jsi Haleyovku?

janek24
No bohužel ne, je mi teprve 16 let, takže když tady zase bude, já budu mít 63 let (rok 2061). To je reálné. Ale právě kvůli věku jsem neměl možnost spatřit ani ty komety C/1995 O1 a C/1996 B2. To je taky velká škoda. Ale tak nevadí, pevně doufám, že ještě před kometou 1P/Halley přiletí nějaká velmi jasná kometa, která bude bez problémů viditelná pouhým okem. A jinak, chystáš se pozorovat kometu C/2014 E2 (Jacques), když se teď v červenci objeví na ranní obloze?

Už ji někdo viděl? Zkoušel jsem jí naleznout 07.Července v ranních hodinách ale zatím nic, tak nevim. Údajně už má mít světelnost 6 Mag a někde se hovoří, že by relativně mohla dosáhnout i magnitudy 4 nebo 5, tudiž by mohla být vidět i pouhým okem.Teď si ale budeme muset počkat na vyjasnění, které jen tak hned nenastane.

Fero
Podle aktuálního vývoje to opravdu vypadá pouze na těch 6 mag, takže okem viditelná nejspíše nebude. Jinak, na obloze se objeví až během druhé poloviny července, teoreticky ji lze spatřit už nyní, ale jenom během občanského, potažmo konce nautického soumraku, to je ještě pořád moc světlo na pozorování komety o této jasnosti. A k tvé první otázce, kometu jsem už zpozoroval dvakrát, 17. dubna a 1. května večer. To byla pozorovatelná právě na večerní obloze, ale jasnost ještě nebyla úplně ideální, nějak 8-10 mag. Jakmile se teď objeví na ranní obloze, bude beze sporu jasnější. Ale jak jsem řekl, objekt pro pouhé oko to s velkou pravděpodobností nebude.

Zatím jsem ji nehledal,ale zkusím to!

janek24
Dobře uděláš. Pokud ti můžu poradit, tak bych se o to pokusil až někdy ke konci července, Měsíc se teď dostává do úplňku a kometu nebude rušit nejspíše už jenom zítra ráno. Kometa ale i tak vystupuje velmi nízko, co jsem se díval, tak myslím pouze 1 stupeň vysoko na začátku nautického soumraku, kdy už končí ta ,,dostatečná" tma. Měsíc teď bude samozřejmě nějakou dobu rušit, ale kolem 25. července, možná i o nějaký ten den dříve, bude už kometa pozorovatelná celkem spolehlivě. Právě na začátku nautického soumraku už bude asi 20 stupňů vysoko a Měsíc už rušit prakticky nebude, protože z něj zbude už pouze srpek.

Fero
janek24
Tak první dvě pozorování ze světa po konjunkci se Sluncem hovoří o jasnosti rovných 6 mag a vysoké kondenzovanosti. Na fotkách je vidět i ohon, vizuálně ale vidět není kvůli příšerným podmínkám pozorovatelnosti. Kometa naštěstí bude v dalších dnech stoupat, a tak možná bude krátký ohon viditelný i vizuálně. Je ale téměř jisté, že kometa pouhým okem viditelná nebude. Možná někde ze světa z horských oblastí s velmi čistou oblohou. U nás je realita taková, že kometu o jasnosti 6 mag by velmi obtížně viděl i zkušený pozorovatel kolem nadhlavníku. A to ještě z tmavých oblastí. Takže ač je pozorování této komety pouhým okem téměř vyloučeno, měl by to být pěkný objekt i pro malé triedry.

Tak počasí mi dnes nad ránem konečně umožnilo se na kometu poprvé zaměřit. Provedl jsem dva odhady jasnosti, která mi vyšla na 6,6 mag, respektive na 6,8 mag. Kometa je tedy jasnější než 7 mag, což je objekt pro malé triedry. Je ale slabší, než se očekávalo. Pouhým okem viditelná není, to se ale už pár měsíců očekávalo.

No nejde o kometu ale spise o asteroid ktery me hodne zajima a jde o Apofis co vy na neho? kolizni bod se zemi atd ...

Perfetti
K Apophisu - citace z Wikipedie: ,,Kumulativní pravděpodobnost srážky se Zemi v průběhu celého 21. století je 0,0022 % tj. 1:45 000."

Jinak, planetka bude mít dvě velmi blízká setkání se se Zemí, a to v roce 2029 a v roce 2036. Pozorování záhy vyloučila možnost srážky se Zemí v roce 2029, takže oněch 0,0022% platí právě pro rok 2036. Všeobecně se ale očekává, že postupem času se riziko srážky bude stále snižovat.

Marek 2
Perfetti

Podle nejnovějších měření nás asteroid v roce 2029 obletí v bezpečné vzdálenosti avšak ve zmiňovaném roce 2036 může být razantně blíže. Poukazuje se ale na datum až v roce 2068 (odkaz) - na takové výhledy ale můžou být nějaké propočty dosti klamnou informací. Vědci budou údajně moudřejší až v roce 2029. Do té doby nemá cenu spekulovat o nějaké srážce...

Fero
Aha, tak to jsem musel nějak přehlédnout. Každopádně, názor na to mám takový, že další pozorování objektu pravděpodobnost srážky tělesa se Zemí nejprve významně sníží a posléze vyvrátí, tak, jako tomu je u roku 2029 a jak se s obrovskou pravděpodobností stane i co se roku 2036 týče.

Marek 2
Já na takové dlouhodobé výhledy už tuplem nevěřím, avšak jak je zmíněno v tomto odkazu, v roce 2029 může zemská gravitace ovlivnit kurz apophise a ten se tak může v roce 2036 naopak ještě více přiblížit či dokonce spekulativně i srazit se zemí. To je sice novými výpočty "vyvráceno", ale jak říkám na nějaké závěry je ještě stále dost brzy.

Fero
Jj, na závěry je velmi brzy. I tak ale nevěřím, že by se Apophis se Zemí srazil. Pravděpodobnost srážky je hodně malá. Je však potřeba asteroid sledovat, protože je se Zemí na kolizním kurzu, takže se klidně může stát, že do nás ve vzdálenější budoucnosti narazí. To ale už nikoho z nás, co zde diskutujeme, trápit nebude.

Rád bych se zeptal zkušených pozorovatelů, jaké by mělo být základní vybavení pro toho, kdo chce začít s pozorováním oblohy. Začínám, zajímá mne to, ale nemám žádnou představu co bych potřeboval. Děkuji za odpověď.

lastibor
Ahoj, tak ne že bych byl nějaký extra zkušený pozorovatel, ale odpovědi se ujmu. Záleží to na tom, co chceš vidět. Na nejjasnější objekty stačí i pouhé oči, naopak na ty nejslabší to chce nějaký hodně výkonný dalekohled. Poradil bych ti takto - kup si dalekohled. Vyber si jej podle toho, co chceš pozorovat. Pak jej doplň nějakými dalšími doplňky, například pokud chceš sledovat sluneční skvrny, bezpodmínečně musíš mít sluneční fólii a filtr. I na Měsíc se hodí měsíční filtr. Většinu planet taky uvidíš pouhým okem, 4 nejjasnější měsíce Jupiteru nebo protažení v místě, kde jsou prstence u Saturnu uvidíš i větším binokulárem. Opět platí čím výkonnější dalekohled, tím více detailů na planetách uvidíš. A pak tu máme deep sky objekty, což jsou galaxie, mlhoviny a hvězdokupy. U těch to hodně záleží na jasnosti, na tom, jaké máš oči a na pozorovacích podmínkách. Podobně je tomu u komet. Můžeš pozorovat i asteroidy, ale to jsou jenom pohybující se bodové tečky a na to kromě dobrého dalekohledu potřebuješ i kvalitní vyhledávací mapku. Někdy se stane, že asteroid zeslabí jas nějaké hvězdy, když před ní přelétne, tento úkaz je ale strašně těžké zachytit. A pak tu ještě máme meteory, přelety ISS a nebo záblesky různých vesmírných satelitů, to vše jsou ale většinou objekty pro pouhé oko.

Na závěr ještě doplním, že se ti určitě hodí otočná mapka oblohy. Ta se dá najít na internetu a nebo si ji můžeš koupit za pár desítek Kč. Takže když to shrneme, důležité je mít dalekohled (alespoň triedr), dobré oči a kvalitní pozorovací podmínky a pokud jsi úplný začátečník, tak se ti i ta otočná mapka bude hodit.

Marek 2
Ahoj Marku, díky za odpověď i za radu. Ten, kdo začíná, jako já, tak snadno v obchodě podlehne a koupí to, co třeba ani nepotřebuje. Taky otočná mapka je dobrý tip.
Jsem úplný začátečník, tak teprve sbírám rady a pouštím se do toho.

lastibor
Nemáš zač, já jsem otočnou mapku jednou dostal jako dárek, ale vím, že například v obchodě SUPRA Praha se dá nakoupit zá pár desítek Kč, takže to by neměl být problém. Jinak, k dalekohledu, jako obecně nejspolehlivější většina lidí bere reflektory, i když i ostatní typy dalekohledů ledasco ukáží. Záleží na tom, s jakým dalekohledem bys chtěl začít, mnoho astronomů doporučuje alespoň 15-cm reflektor, ale pokud do toho nechceš investovat tolik peněz a taky chceš něco lehčího a lépe přenositelného, klidně ze začátku sáhni po binokuláru. Tohle záleží opravdu jenom na tobě.

lastibor

Já jsem dříve měl klasický hvězdářský dalekohled s maximálním přiblížením na 150× s ohniskovou vzdáleností 650 mm a průměrem objektivu 70 mm. Kromě toho byl ale vybaven elektromotorkem, který sloužil k tzv. plně nastavitelnému automatickému posunu. To se při pozorování vesmírných objektů nesmírně hodí, jelikož při velkém přiblížení vám bez této pomůcky budou sledované objekty stále "ujíždět" ze zorného pole. Dnes už jsou tyto dalekohledy s automatickým posuvem ve srovnání z dřívějšími cenami za pár Kč a tak při koupi dalekohledu už vezměte rovnou některý s touto vychytávkou.